První vláda Andreje Babiše na svém posledním zasedání odmítla schválit Zprávu o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu za rok 2017. Úřad bude muset zprávu přepracovat. Podle zdrojů webu euro.cz byl dokument příliš obecný a nevyjadřoval se ke strategickým záměrům a cílům úřadu. Svou roli však mohla sehrát i některá podivná rozhodnutí regulátora z poslední doby.
Schvalování zpráv o činnosti státních úřadů a institucí obvykle ministrům nezabere moc času. Tentokrát to však bylo jiné. Předseda Rady ERÚ Vladimír Outrata se podle dvou zdrojů webu euro.cz vrátil na úřad značně otřesen. Vyslechl si totiž ostrou kritiku nejen za úroveň předložené zprávy, ale i za jiné nedostatky ve fungování úřadu. Úřad vlády ani ministerstvo průmyslu a obchodu se k důvodům zamítnutí zprávy nevyjádřily.
Energetický regulační úřad (ERÚ) řídí od loňského srpna, kdy skončilo šestileté funkční období předsedkyně Aleny Vitáskové, pětičlenná rada. Očekávání, že tato organizační změna přinese i vyšší kvalitu činnosti a rozhodování regulačního úřadu, se však nenaplnila. Naopak se množí signály, že úřad nefunguje dobře a jeho rozhodnutí vycházejí vstříc některým zájmovým skupinám v energetice. Úřad ochromují také spory mezi členy pětičlenné Rady ERÚ.
Týdeník Euro a web euro.cz v lednu letošního roku jako první poukázaly na sporné rozhodnutí, kterým úřad zablokoval již připravený projekt plynovodu mezi jižní Moravou a Rakouskem. Plynovod známý pod zkratkou BACI je přitom zařazen na seznamu projektů společného zájmu zemí Evropské unie a proti jeho zastavení protestují Rakušané.
Česko-rakouský problém: nejdříve jádro, teď i plyn
Podobným příkladem z poslední doby může být zrušení dříve udělené pokuty firmě České teplo. Úřad ještě za éry bývalé předsedkyně Aleny Vitáskové firmě dal pokutu 2,5 milionu korun v kauze předražených dodávek tepla do Thomayerovy nemocnice v Praze. Většina nového vedení ERÚ však v řízení druhé instance pokutu zrušila; obvinění se prý nepodařilo prokázat.
Pochybnosti se objevují též okolo některých členů loni zvolené Rady ERÚ. Vladimír Vlk byl podle zjištění týdeníku Euro ještě na počátku letošního roku v exekuci kvůli neuhrazenému dluhu z podnikání. V říjnu 2014 byl navíc okresním soudem v Litoměřicích odsouzen k podmínečnému trestu odnětí svobody kvůli poškozování věřitele. Tyto skutečnosti Vlk při nástupu do ERÚ zatajil.
Čtěte také:
ERÚ rozptyluje obavy z nových pravidel: Zelené zdroje mají dál nárok na podporu
Net4Gas podal žalobu na ERÚ. Chce odblokovat stavbu plynovodu do Rakouska
