Guvernér britské centrální banky Mark Carney letos v dubnu prohlásil, že „klimatická změna je blížící se tragédie, která zatíží příští generace, přičemž ta současná nemá žádnou motivaci, aby ji řešila“. Vlastně jen parafrázoval své prohlášení z roku 2015, za které byl pranýřován za šíření poplašných zpráv. Letos jeho slova zdaleka takový rozruch nevyvolala.
Carney se mohl odvolat na několik čerstvých iniciativ, které chtějí finanční sektor - a hlavně banky - donutit, aby se chovaly „zeleněji“, tedy podporovaly víc zelené projekty, které neprodukují skleníkové plyny. Sám je členem asi nejvýznamnější z nich: loni ustavené skupiny při Evropské komisi, kde s ním sedí dalších dvanáct centrálních bankéřů.
Podle Carneyho nemáme času nazbyt. „Jakmile klimatická změna začne přímo a zcela otevřeně ohrožovat naši finanční stabilitu, může být příliš pozdě udržet oteplování atmosféry jen na dvou stupních ročně.“ Boj proti klimatickým změnám patří nyní k evropským prioritám.
ČEZ bez peněz
Jenže aby Evropská unie splnila své cíle pro rok 2030, včetně snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent, musela by „zeleně“ investovat ročně o 180 miliard eur víc než dosud. A v přesměrovávání peněz od „špinavých“ na „zelené“ projekty mají sehrát klíčovou roli evropské banky.
Návrhy, které vznikaly pod záštitou eurokomisaře a místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise, přitom nejsou jen kosmetické. Mohou mít dalekosáhlé následky. „Je to transformativní projekt, který má oblast financí od základu změnit a má z ní učinit místo, které bude hlavním bojovníkem proti klimatické změně a dalším neřestem,“ řekl týdeníku Euro viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Je to trochu nebezpečné, protože je to poprvé, kdy se naprosto nepokrytě na úrovni Evropské unie říká, že by celý sektor měl sloužit k naplnění politických cílů,“ varoval.
Komu smrdí uhlí? Odklon od fosilních paliv zdraží elektřinu
Už v současnosti se pracuje na klasifikaci, podle níž budou banky, pojišťovny, burzy, atd. muset roztřídit své finanční produkty či projekty. Měřítkem bude to, nakolik přispívají k zelené ekonomice. V případě dluhopisů budou „zelené“ ty, které financují udržitelné projekty, a špinavé z logiky věci ty financující například uhlí nebo jádro.
Tady by mělo Česko zpozornět. „Když vezmeme příklad jaderné energie z rakouské perspektivy, musíme ji naprosto zavrhnout; je nebezpečná a neudržitelná. Ale český či francouzský pohled je úplně odlišný. Dostat všechna rozdílná stanoviska pod jeden deštník nebude jednoduché,“ říká Dominik Benedikt, seniorní analytik rakouské Erste Asset Management. Dlužno dodat, že v uvažování členů pracovní bankéřské skupiny vesměs jaderná energetika do udržitelné budoucnosti nezapadá.
Až se finanční produkty roztřídí (získají jakousi obdobu energetického štítku u nových budov), budou „zelené“ produkty finančního trhu nějakým způsobem zvýhodněny. Podle Hampla, který jezdí na jednání evropského hospodářského a finančního výboru deset let, by to mohlo být tak, že například banky by proti zeleným dluhopisům nemusely držet tolik vlastního kapitálu. Jinými slovy, zelené bondy by byly považovány za méně rizikové, podobně jako v současnosti státní dluhopisy.
Česko, které preferuje jadernou energetiku, by tady mohlo narazit. „Může se stát, a opravdu nemaluji čerta na zeď, že dluhopisy vlády, která vlastní nebo spoluvlastní jadernou elektrárnu, nebudou způsobilé pro nákup do portfolií. Takže žádný běžný investor by nemohl kupovat dluhopisy české vlády,“ domýšlí důsledky Hampl.
ČEZ a potažmo česká vláda by tak přišly o možnost levně financovat svůj provoz a investice. Nebo by se jim peníze výrazně prodražily. Stejně tak se podle Hampla může stát, že investice do „špinavé“ instituce bude zakázána i pro běžného investora. Je jednoduché domyslet, co by to udělalo s akciemi ČEZ. Určitě by nešly směrem vzhůru.
Odporný výdělek
V současnosti pracuje technická pracovní skupina Evropské komise na tom, jak tuto kategorizaci převést do legislativy, přičemž hotovo má být na podzim příštího roku. Spolupracují na ní i bankéři z největších evropských bankovních domů.
A na svém stanovisku pracuje i česká vláda, která nápadům „ozelenit“ banky není nakloněna. „Vláda ČR se podle schválené rámcové pozice staví k aktuálnímu trendu tzv. zelených investic otevřeně, nicméně odmítá jakékoliv preferenční zacházení těchto investic, zejména na úkor řádného hodnocení obezřetnostních rizik,“ odpovědělo na náš dotaz ministerstvo financí.
Centrálně zelená. Revoluci v bankovnictví a boj proti klimatické změně dlouhodobě podporuje guvernér britské centrální banky Mark Carney.
Zatím se mají nová pravidla vztahovat pouze na produkty, které banky budou samy chtít prodávat jako „udržitelné“ či „zelené“, ale existuje velká skupina lidí, kteří chtějí jít dál. „Každý sektor a každý výrobce musí přemýšlet o dopadech na klimatickou změnu. Nesmí to zůstat omezeno jen na produkty, které se samy nazývají udržitelnými,“ říká například Sabine Pexová z agentury ISS-oekom, která hodnotí „zelenost“ projektů.
Banky by však nakupováním zelených projektů do svých portfolií či financováním zelených dluhopisů přestávaly plnit svou zásadní funkci, jíž je vytváření zisku. Zelené projekty totiž často mají velmi nízkou hodnotu, jsou ztrátové a se ziskovostí se počítá třeba za deset či dvacet let. Banky by se pak nechovaly podle zásad péče řádného hospodáře, podle nichž mají svým akcionářům přinášet zisk.
„Když to přeženu, můžete být hnán jako management k zodpovědnosti, že jste vytvořil zisk pro akcionáře,“ domýšlí Hampl. Změnit by se tak musely například principy oceňování, které se nyní řídí principem férové hodnoty.
Na přechodu na zelenou ekonomiku však nepracuje jen Evropská komise. Na britské škole London School of Economics vznikla iniciativa, která má za úkol komplikovanou makroekonomickou agendu převést do praxe. „Postupují sektor po sektoru, posuzují utility, těžební firmy, finanční sektor či automobilový průmysl a dělají pětistupňový žebříček, v jakém momentu přechodu se tyto firmy nacházejí. Penzijní fondy si pak mohou říct: Aha, tato firma nedělá nic, tato je například aktivní, a to jim pomáhá při vytváření svého dlouhodobého portfolia,“ řekl nám při své nedávné návštěvě v Praze Nick Robins, profesor londýnského Grantham Research Institute při LSE.
Bio dluhopisy
Zelené investování není horkou novinkou posledních let. Trh zelených dluhopisů, které firmy vydávají na financování projektů, jež jsou šetrné k přírodě či neprodukují skleníkové plyny, se rozvíjí přes deset let. Přes prudký rozvoj je to ve srovnání s „normálními“ dluhopisy stále zanedbatelný trh. Zatímco zelených dluhopisů se v loňském rekordním roce vydalo za 171 miliard dolarů, ostatních cenných papírů se loni upsalo za 8000 miliard (osm bilionů) dolarů.
Firmy i vydávající banky navíc často označení „zelený dluhopis“ zneužívají. Neexistuje totiž přesné vymezení toho, co takový dluhopis znamená. Velké banky však vidí rostoucí poptávku a označení „zelené“ využívají k marketingovým účelům, stejně jako potravinářské firmy označení „bio“. Z tohoto pohledu vytvoření celoevropské klasifikace věci prospěje.
V Česku podle průzkumu týdeníku Euro však ještě nikdo dluhopisy nevydal. Banky nicméně zakládají tzv. etické fondy, které investují do firem, jejichž podnikání je ohleduplné sociálně i k životnímu prostředí. Penzijní společnost České spořitelny letos v lednu založila Etický účastnický fond, do kterého její klienti za půl roku vložili skoro 100 milionů korun.
ČSOB zase má akciový fond vodního bohatství, který investuje do firem, jejichž podnikání je nějak spojeno s vodními zdroji. Letos je v záporu, ale od srpna 2007 do současnosti se jeho hodnota zvýšila o 34,7 procenta a je v něm 1,3 miliardy korun. Zeleně se snaží investovat i římskokatolická církev, která si u spořitelny a ČSOB nechává spravovat peníze z restitucí.
Už od roku 1990 navíc existuje burzovní index tzv. sociálně udržitelných investic (SRI) s názvem MSCI KLD 400 Social Index (původně Domini 400). Obsahuje 400 společností, přičemž vyloučeny jsou ty, jejichž obchodní aktivity ve větší míře zahrnují výrobu a obchod s alkoholem, tabákem, osobními a vojenskými zbraněmi nebo mají spojitost s jadernou energetikou či hazardem, pornografií a GMO. Průměrný výnos indexu od založení je devět procent ročně. V poslední době mu pomáhá, že třetinu portfolia tvoří IT firmy jako Microsoft nebo Alphabet (Google), které sociální odpovědnost výrazně propagují.
Udržitelnost tedy začíná být tématem dne. Jestliže někdo preferuje výhradně organickou kávu či potraviny, které jsou pěstovány bez chemie a v recyklovatelných obalech, pak je pochopitelné, že bude i své peníze chtít investovat do zelených projektů. Budoucnost tedy, zdá se, bude zelená. Ale minimálně ze začátku to bude hodně bolet. A nejen bankéře.
Čtěte dále:
