Obnovitelné zdroje jsou na vzestupu. Loni již v zemích Evropské unie vyrobily rekordních 30 procent celkového množství elektřiny. Naopak uhlí ztrácí pozice, jeho podíl na pokrytí spotřeby loni klesl na 20,6 procenta. Uvádí to studie o loňském vývoji evropské energetiky, kterou zpracovala německá Agora Energiewende spolu s britskou organizací Sandbag.
Studie přináší směs pozitivních i negativních zpráv. Mezi ty pozitivní (aspoň z pohledu autorů) patří fakt, že obnovitelné zdroje navyšují v posledních osmi letech svůj podíl o 1,7 procentního bodu za rok. Pokud zmíněné tempo udrží, v roce 2030 by z obnovitelných zdrojů mohlo pocházet již přes 50 procent elektřiny.
Negativní zprávou je fakt, že navzdory tomuto trendu loni v zemích EU vzrostly emise oxidu uhličitého o 5 milionů na 1,755 miliardy tun – hlavně v souvislosti s růstem výroby oceli.
Pokud vezmeme jeden zdroj po druhém, za vítěze lze podle analytiků Agory a Sandbagu označit větrné elektrárny. Objem výroby elektřiny z větrné energie meziročně vzrostl o 19 procent na 364 miliard kilowatthodin (kWh). Růst táhnou především Německo a Velká Británie, budující rozsáhlé větrné parky v Severním moři.
Výroba energie v EU podle typu zdroje:
Trumfem větrné energetiky jsou klesající náklady na jednotku vyrobené elektřiny. Aukce v druhé polovině loňského roku odhalily, že investorům do pozemních stožárů stačí cena 33 až 43 eur za megawatthodinu. V případě větrníků na moři se jedná o 49 až 64 eur (bez nákladů na připojení k síti).
Fotovoltaika zpomaluje
Oproti tomu solární energetika ztrácí tempo, objem výroby elektřiny zde vzrostl jen o sedm procent na 119 miliard kWh. Výrobu ve vodních elektrárnách loni ochromilo sucho, které postihlo prakticky celou jižní polovinu Evropy od Španělska po Rumunsko a Bulharsko. Objem výroby proudu z vodní energie meziročně klesl o 15,5 procenta na 295 miliard kWh, což představuje nejhorší výsledek od roku 2000.
Z jiného důvodu je na sestupu výroba elektřiny z černého uhlí. Z rekordní výše 543 miliard kWh v roce 2012 spadla až na loňských 357 miliard kWh – tedy o jednu třetinu během pěti let. Hlavní podíl na tom má rozhodnutí britské vlády o zavedení uhlíkové daně a odklonu od spalování uhlí do roku 2025. Méně elektřiny vyrábějí černouhelné bloky také v Německu, Itálii a Španělsku; stoupající cena paliva na světovém trhu totiž narušila ekonomiku jejich provozu.
Nestabilní dodávky a vyšší ceny. Energetický brexit bude bolet
Vyšší odolnost vykazují hnědouhelné elektrárny, které loni vyprodukovaly 312 miliard kWh elektrické energie. Zatímco v letech 2013 až 2016 jejich význam mírně klesal, loni došlo k mírnému navýšení výroby o dvě procenta.
Setrvale v tomto desetiletí klesá objem výroby v jaderných elektrárnách – z původních 917 miliard kWh v roce 2010 až na loňských 830 miliard kWh. Statistiku „kazí“ odklon od jádra v Německu i provozní problémy francouzských reaktorů.
Naopak vývoj výroby plynových elektráren má tvar písmene U – nejprve do roku 2014 pokles, pak návrat k růstu. V loňském roce se jednalo o sedmiprocentní zvýšení na 639 miliard kWh. Do budoucna má plyn dobrou perspektivu, neboť se ideálně hodí k vyrovnávání výkyvů v kolísající produkci větrných a solárních elektráren.
Čtěte také: