Koronavirová pandemie obnažila křehkost dodavatelského řetězce a naplno ukázala, jak důležitou roli hraje na světovém trhu Asie, respektive jak moc jsou Evropa a Spojené státy na tamní výrobě závislé. Když se v Číně zastaví továrny, pocítí to řada odvětví průmyslu. Příkladem budiž situace kolem nedostatku polovodičů, kvůli nimž musely nejen evropské automobilky omezovat provoz, českou Škodovkou nevyjímaje.
Zákonodárci Evropské unie i proto představili ambiciózní plány na razantní zvýšení výroby právě tohoto komponentu, který je pro automobily nezbytný, a zároveň oznámili, že se Evropa bude ucházet o prvenství v této oblasti. Analytici jsou však k této vizi poměrně skeptičtí. Starý kontinent podle nich v současnosti nedisponuje dostatkem technologií, jež jsou pro splnění cílů klíčové, a navíc ke ,světovému prvenství‘ bude potřebovat velké investice právě z Asie a USA.
Takzvaný akt o čipech představila evropská komise minulý týden v úterý. O schválení investic v hodnotě několika miliard eur však ještě budou rozhodovat zákonodárci EU. Závislost na asijské produkci polovodičů ovšem aktivně řeší také Spojené státy – doslova pro ně jde prý o „otázku národní bezpečnosti“. Pro lepší představu, čipy jsou naprosto stěžejní součástí výrobků od ledniček po automobily a chytré telefony.
„Tváří v tvář rostoucímu geopolitickému napětí, rychlému růstu poptávky a možnosti dalšího narušení dodavatelského řetězce musí Evropa využít svých silných stránek a zavést účinné mechanismy, aby si vytvořila vedoucí postavení a zajistila bezpečnost dodávek v rámci globálního průmyslového řetězce,“ uvedla Evropská komise ve svém vyjádření.
Zmíněny EU Chips Act počítá s investicemi do polovodičového průmyslu ve výší 43 miliard eur. Evropa by rovněž chtěla do roku 2030 zvýšit svůj podíl na celosvětovém trhu ze současných devíti na dvacet procent. Kromě větší výroby se ale bude zaměřovat také na její kvalitu a produkci „nejsofistikovanějších a energeticky nejúčinnějších polovodičů“. I přes snahy o relativní soběstačnost se však EU musí stále spoléhat na partnery za Atlantikem a v Asii.
V posledních 15 letech se totiž společnosti, které ve svém podnikání pracují s čipy, zaměřily na nevýrobní model polovodičů – sami si je navrhují, ale výrobu zadávají slévárnám. Největším světovým hráčem v této oblasti průmyslu je Tchajwan, konkrétně společnost TSMC, která, co se týče celkových tržeb sléváren, zaujímá přibližně 50procentní podíl na trhu. Druhou pozici zaujímá jihokorejský Samsung, následovaný další tchajwanskou firmou UMC.
„Hlavní oblastí, kde bude EU potřebovat partnery, je výroba špičkových čipů. Je nereálné si myslet, že může dohnat náskok asijských producentů, kteří vyrábějí čipy o rozměrech dva nanometry,“ řekl pro CNBC Peter Hanbury, analytik výzkumné společnosti Bain, s tím, že například ten v nejnovějším iPhonu od společnosti Apple má nanometrů pět.
Jinými slovy, Evropa si dle jeho názoru vytyčila velmi nesmělé cíle. Sama totiž produkuje čipy o 22 nanometrech, přičemž vzhledem k tomu, že o samostatnost ve výrobě usiluje stále větší počet zemí a regionů, nebude pro ni lehké v rostoucí konkurenci přesvědčit ani investory ani mladé talenty přicházející s inovativními nápady, dodal.
