„Výhody“ národních měn: banky v EU vydělají na přeshraničních platbách 100 miliard ročně

2. 11. 2018

Občané Evropské unie při převodech peněz v rámci jednotlivých zemí doplácejí na existenci národních měn. Využít ji naopak umí banky. Evropané na poplatcích za směnu při platbě do zahraničí zaplatí až 4 miliardy eur (103 miliard korun) ročně. Důvodem je neprůhledný systém směnných kurzů jednotlivých bank. Evropští poslanci chtějí tuto praxi ukončit.

Převody peněz do zahraničí v rámci Evropské unie jsou drahé a systém neprůhledný. To chce změnit Evropský parlament, v pondělí 5. listopadu mají o změně hlasovat europoslanci v ekonomickém a hospodářském výboru ECON. Nařízení má donutit banky a finanční instituce, aby poskytovaly své služby více transparentně. Občané EU by změnou mohli ročně ušetřit na poplatcích 4 miliardy eur (103 miliard korun), vypočítala britská spotřebitelská organizace Consumer Intelligence.

Evropský vnitřní trh je postaven na volném pohybu osob, služeb, zboží i kapitálu. Přitom lidé, kteří nežijí v zemích eurozóny, platí za převody peněz více. Platba SEPA sice zajišťuje výhodnější sazbu, stále to je ale více, než pokud posíláte peníze v eurech například mezi Německem a Francií.

Europoslanec Petr Ježek (zvolený jako nestraník za ANO, od Andreje Babiše se společně s Pavlem Teličkou distancoval) pro Euro.cz vysvětlil, že návrhem se má změnit nařízení (ES) č. 924/2009, pokud jde o některé poplatky za přeshraniční platby v Unii a za konverzi měny. Petr Ježek je v rámci tohoto návrhu zpravodajem frakce ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu). Europoslanec Pavel Telička rovněž pro Euro.cz uvedl, že iniciativu vítá.

Stejné poplatky jako za domácí transakce v národní měně

„Nařízení si klade za cíl snížit vysoké poplatky za přeshraniční transakce s měnami jinými než euro a podniknout kroky k větší transparentnosti. Doposud se nižší poplatky za přeshraniční transakce vztahovaly pouze na země platící eurem, a to díky nařízení č. 924/2009, současný návrh však rozšiřuje působnost tohoto nařízení na všechny členské země EU. Česká republika se tak bude moci těšit z výrazně nižších poplatků, jež nesmějí dle návrhu překročit výši poplatků za domácí transakce v národní měně,“ napsal Ježek v tiskové zprávě.

Návrh na změnu předložila Evropská komise v březnu 2018, Evropská rada připojila svou pozici pro vyjednávání s Evropským parlamentem v červnu 2018. „Schválí-li výbor návrh zprávy, dojde pravděpodobně k zahájení třístranného jednání mezi EP, Radou a Komisí o finální podobě návrhu,“ doplnil Ježek.

Změnu podporuje europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. „Jsem proti poplatkům v rámci transakcí v EU a dlouhodobě prosazuji maximální transparentnost ve všech ohledech. Iniciativu proto vnímám jako velmi pozitivní,“ sdělil pro Euro.cz člen poslaneckého klubu Evropské lidové strany.

„Odstranění speciálních poplatků za transfery mezi zeměmi v a mimo eurozónu považuji za správné a logické, vnímáno pohledem jednotného trhu, měly být odstraněny již dávno. Opatření tedy jednoznačně podporuji,“ reagovala europoslankyně Dita Charzanová (zvolena za ANO).

Poradenská firma Deloitte zjistila, že platby mezi státy eurozóny a zeměmi, které mají národní měnu, jsou v mnoha případech vysoké kvůli tomu, že finanční instituce používají zastaralé systémy, které tyto platby prodražují.

Banky mají navíc další příjem z převodu měn. Zákazník často nevidí, kolik kromě poplatků zaplatí ještě za převod měny, protože každá banka má svůj převodní kurz, který se liší od oficiálního kurzu, jež stanovuje centrální banka. „Pouze 17 procent německých spotřebitelů rozumí cenové struktuře u zahraničních plateb,“ upozornil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Nové nařízení by mělo zajistit, aby lidé přesně viděli, na kolik je bankovní převod vyjde. Cenové náklady na převod peněz by banky neměly skrývat za nevýhodné směnné kurzy. V roce 2017 lidé v EU zaplatili celkem za převody peněz 18 miliard eur (464 miliard korun). Dvě třetiny padly na směnné kurzy.