Nejraději mám průmyslové podniky, které se zaměřují na sériovou výrobu, říká investor a brněnský patriot Igor Fait.
Je považován za jednoho z nejlepších investorů v Česku, který dokáže vycítit příležitost na stovky kilometrů. Ale jak Igor Fait uvedl v rozhovoru pro týdeník Euro, do odkupu firem nikdy nejde bezhlavě. Raději si s pomocí svých manažerů, poradců a právníků vše důkladně prověří a spočítá. Zaměřuje se na průmyslové firmy, naopak kryptoměny ani IT firmy ho nelákají.
Fait patří k menšině českých byznysmenů, kteří jsou ochotni se o zisk rozdělit. Od jara roku 2015 totiž nakupuje a prodává firmy prostřednictvím investičních fondů, které jsou otevřeny širšímu okruhu zájemců z řad kvalifikovaných investorů. Ostatně minimální výše investice je stanovena na deset milionů korun. Zatímco fond Jet 1 už pomalu vstoupil do druhé poloviny investičního horizontu a začal s prodeji, nový a větší fond Jet 2, ve kterém je na nákupy připravena suma čtyř miliard korun, zatím čeká na první akvizice firem.
Zakladatel a většinový vlastník investiční společnosti Jet Investment žije nejen byznysem. Je nadšeným sběratelem moderního umění a fanouškem funkcionalistické architektury. Sídlo firmy se nachází v secesním domě na úpatí kopce u brněnského Výstaviště. Návštěvník si zde musí dát pozor třeba i na to, aby na chodbě neporazil kompozici z tenisových míčků od Krištofa Kintery.
Jaký je váš recept na úspěch? Kupujete často zkrachovalé firmy zralé na zavření, z kterých se po krátké době stávají prosperující a ziskové podniky, jež lze výhodně zpeněžit.
Je to více faktorů, nelze říci pouze jednu věc. Zásadní je, kdo tu fabriku řídí a zda má správnou motivaci. Většina private equity fondů funguje tak, že firmu koupí a vše nechávají na výkonném managementu, který kontrolují řekněme jednou za měsíc. My máme mezi výkonnými manažery a akcionáři mezičlánek, kterým je projektový ředitel. Je to naše prodloužená ruka, která je v častém kontaktu s vedením firmy. Dalším klíčem k úspěchu je produkt, kterému musíte věřit a který musí být na trhu uplatnitelný.
V první evropské lize. Čeští byznysmeni pohlcují zahraniční firmy
Předpokládám, že si firmy dobře vybíráte. Asi se nepustíte do zachraňování Vítkovických strojíren.
Zajímají nás především firmy se sériovou výrobou, které produkují stejnou věc opakovaně - podobně jako třeba pekárna rohlíky. Podnikání v oboru zakázkové výroby, což je i případ Vítkovic, je mnohem náročnější. Musíte zakázku sehnat, správně nacenit, zvládnout inženýring i výrobu. Pokud uděláte chybu, může to společnost potopit.
Vaše podnikání prošlo před čtyřmi lety zásadní změnou. Založil jste licencovanou investiční společnost a první fond kvalifikovaných investorů. Co vás vedlo k tomuto posunu směrem ke kolektivnímu investování?
Od samého počátku, kdy Jet Investment v roce 1997 vznikl, jsem ke svým projektům přizval spoluinvestory. Byl jsem zvyklý pracovat nejen s vlastními prostředky, ale i s cizími. Překlopení na investiční společnost tedy nebylo tak zásadní změnou. Někteří z těchto spoluinvestorů následně vložili peníze do fondu Jet 1.
Jak získáváte peníze do investičních fondů? Hlásí se zájemci sami, nebo je musíte oslovit a nalákat?
Máme výhodu, že jsme na trhu poměrně dlouho. Lidé, kteří se o investování zajímají, o nás vědí. Svou roli hraje i to, že jsme úspěšní a že naše investice vykazují pěkná čísla.
Kdo jsou nejčastější investoři ve vašich fondech? Miliardáři, podílové fondy či bohatí právníci a poradci?
Nejvíce se jedná o podnikatele, ať už ty aktivní, nebo ty, co své firmy prodali. Nejsou to vyloženě miliardáři, protože ti se o své peníze starají sami, ale spíše lidé s majetkem od sta milionů do jedné miliardy. Minimální investice je v případě našich fondů deset milionů korun a současně klientům radíme, že by k nám neměli dávat více než desetinu svého majetku. Celkově v obou fondech máme již dvě stovky investorů. Do fondu Jet 2 vložili peníze i první institucionální investoři, hlavně se jedná o takzvané fondy fondů.
Během loňského roku jste se věnoval zejména nově vznikajícímu fondu Jet 2. V čem ještě se bude odlišovat od prvního fondu?
Zatímco ve fondu Jet 1 převažovali naši dlouhodobí spoluinvestoři, fond Jet 2 nabízela svým bohatým klientům většina velkých bank působících na českém trhu. V menší míře se přihlásili i zahraniční institucionální investoři, jako příklad mohu uvést investiční společnost Amundi. Zájem projevila i řada dalších zahraničních subjektů, ale s nimi jsme se nakonec nedohodli.
V čem byl problém?
Důvod byl především legislativní. Jsou zvyklí na fondy registrované v Lucembursku a tamní legislativu. Fond Jet 3, který bychom chtěli otevřít za dva nebo tři roky, proto založíme v Lucembursku. Bude určen pro velké zahraniční klienty. Ti mají o investování ve střední Evropě vážný zájem.
Igor Fait (53) |
---|
• Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně. První zkušenosti získal v brněnské společnosti BVV, kde zakládal vnitropodnikovou banku a investiční fond. V roce 1994 založil brokerskou firmu BBG, která se zařadila mezi největší obchodníky s cennými papíry v Česku |
• Poté, co BBG prodal, založil v roce 1997 firmu Jet Investment. Zaměřil se na odkup a restrukturalizaci firem v potížích, které po stabilizaci odprodal. Příkladem mohou být firmy Sběrné suroviny, Vinium, ZPA Nová Paka, Hutní montáže či Kordárna |
• Jet Investment na jaře 2015 změnil model podnikání. Tehdy vznikl první fond Jet 1, otevřený pro širší okruh kvalifikovaných investorů. Do fondu koupil například firmy PBS Industry, Strojírny Poldi, MSV Metal Studénka či Less & Timber. Výnos fondu od jeho vzniku dosahoval 13,5 procenta za rok |
• Během loňského roku společnost Jet Investment realizovala dva významné prodeje firem. Kordárnu prodala thajské společnosti Indorama Ventures, dřevařské závody Less & Timber koupila česká investiční společnost Prosperita. Zhodnocení peněz investorů bylo v obou případech zhruba šestinásobné |
• Nejlepší investice podle Igora Faita jsou děti, zdraví, rodina a umění. Naopak ze zásady neinvestuje do kryptoměn. Podle propočtu týdeníku Euro patří Fait s majetkem zhruba 2,2 miliardy korun do druhé stovky nejbohatších Čechů a Slováků |
Nejsou to jen předsudky? Úprava fondů kvalifikovaných investorů v Česku patří k nejpříznivějším v Evropě...
Problém je v tom, že se těmto klientům zvyšují náklady. Museli by najmout právníky, kteří nastudují české právo. Proto si raději počkají na fond Jet 3. Další problém je, že struktura Jet 2 je přizpůsobena hlavně individuálním investorům, a ne těm institucionálním.
Aspoň z laického pohledu to vypadá, že start nových fondů zabere spoustu času. Do fondu Jet 2 vložili investoři v loňském roce čtyři miliardy korun a tento fond zatím nic nekoupil.
Vždyť ho máme teprve krátkou dobu! U nás to funguje tak, že peníze zatím nemáme na účtu. Máme pouze commitment, tedy příslib, že když něco závazně poptáme, tak investoři mají povinnost přislíbené částky poslat. Máme na to tři roky, abychom přislíbené čtyři miliardy zainvestovali. Pokud se nám to do této doby nepovede, tak už o peníze žádat nemůžeme. V tuto chvíli nespěcháme, očekávám mírné ochlazení a dostupnější příležitosti.
Zastavme se u slov mírné ochlazení. Nečekáte tedy pokračování ekonomického boomu, ale ani výrazný propad ekonomiky jako v letech 2008 a 2009?
Spíše se kloním k tomu, že přijde zpomalení ekonomiky, možná i mírný pokles. Ale nebude to propad jako před deseti lety. Ale i takové zpomalení může pro některé obory znamenat problém. Otevírá se tím příležitost k nákupu pro toho, kdo má cash. Také věřím, že investoři budou opatrnější a nebudou nakupovat za tak vysoké násobky EBITDA jako v minulém roce. Jinak stále platí, že máme rádi průmysl a nakupovat budeme výrobní podniky, nikoli například IT firmy.
Hlavně to neprožrat: Česku chybí suverénní fond pro dividendy
V plánu máte firmy z fondu číslo 1 rozprodat. Není právě teď ideální chvíle?
Fond Jet 1 by měl skončit do roku 2022. Firmy budeme prodávat postupně. Již letos chceme stihnout prodej jedné firmy, další budou následovat v příštím roce. Mezi posledními budeme prodávat strojírnu PBS Industry, která se předloni dostala do potíží kvůli zrušené zakázce v Chile. Investovali jsme do její modernizace, nakoupili roboty a zaměřili výrobu mimo energetiku, a to na svařování speciálních nádrží a ramen. Firma má před sebou nejméně tři roky růstu, proto ji zatím prodávat nebudeme. Také výrobce klikových hřídelí Hoeckle, který uzavírá nové kontrakty a dynamicky poroste, budeme prodávat mezi posledními.
Případné oslabení ekonomiky vám prodej nezkomplikuje?
Co se týká MSV Metal Studénka, tam bych problém nečekal. Je to dodavatel pro železnice, které prožívají investiční boom. Dále máme v portfoliu výrobce kompozitních materiálů, což je moderní a rychle rostoucí obor. Každý chce odlehčovat auta kvůli snižování emisí a nástupu elektromobilů.
Dlouhé roky platilo, že jste se zaměřovali výhradně na české firmy. V posledních letech jste odkoupili několik firem v Německu a Polsku. Český trh už je pro vás malý?
Dnes už investorům říkáme, že nás zajímá celá střední Evropa. Zatím to funguje tak, že k českým firmám přikupujeme jejich konkurenty, kterým se tolik nedaří. Příkladem může být akvizice polské kovárny Kuznia Ostrów Wielkopolski, která působí ve stejném oboru jako naše MSV. Díky tomu jsme pronikli na polský trh, který je hodně protekcionistický. MSV též mělo plně vyčerpanou kapacitu, proto jsme jednodušší výrobu mohli přesunout do Polska. Podobně se doplňuje nedávno odkoupená německá firma Hoeckle se Strojírnami Poldi.
Nejrychleji rostoucí startupy v Evropě: mezi elitu pronikly tři české firmy
Nenarážíte na informační bariéru? V Česku se každý s každým zná, není těžké zjistit informace o zdraví firem. Jak se dostáváte k informacím o stavu německých či polských firem?
Než firmu koupíme, předchází tomu složitý a dlouhý proces. Nezáleží na tom, zda je to v Česku, nebo v zahraničí. Proces trvá běžně půl roku, najímáme si poradce a právníky. Po prodávajícím musíte chtít co nejvíc informací. Pokud nám je nedá, tak bychom do nákupu nikdy nešli. I v době ekonomického boomu se dá rozumně nakoupit. Nezáleží vždy jen na ceně, i na první pohled draze koupená firma díky úsporám v nákladech, synergiím nebo rozšíření výroby může přinést zajímavé zhodnocení.
Vedle vašich podnikatelských aktivit jste známý i jako nadšený investor do umění. Na jaké autory se zaměřujete?
Sbírám moderní umění od první republiky do současnosti. Mým nejoblíbenějším autorem je Antonín Procházka, tedy hlavně jeho kubistické období. V oblasti současného umění si nejsem tolik jistý, ale mám na to tým lidí, kteří vyhledávají umělecky hodnotná a investičně perspektivní díla. Já pak jejich návrhy zvážím a vyberu si to, co se mi subjektivně líbí. Je to takové hobby. Kdybych se měl moderním uměním plně zabývat, tak mi nezbude čas na nic jiného.
Je to více koníček, nebo alternativní způsob uložení peněz?
Umění beru jako určitou formu dlouhodobého uložení peněz, ale i jako trvalou kulturní hodnotu. Současně z toho musím mít dobrý pocit, že jsem si koupil něco pěkného. Je to tedy spojení příjemného s užitečným. Od 27. března budu část své sbírky vystavovat - výjimečně a po několika letech - v mé Fait Gallery. Většinu času je má sbírka v depozitáři.
Již z krátkého pohledu na vaše firemní sídlo je zřejmý váš kladný vztah ke kvalitní architektuře. Investoval jste též do obnovy Zemanovy kavárny v Brně. Máte ještě další ambice v tomto směru?
Podobě jako kubistické umění mám rád také funkcionalistickou architekturu. Zemanova kavárna byla jedna z nejstarších funkcionalistických památek. Ale bohužel je to jen replika z 90. let, původní budova byla zbořena. Dále jsem zrekonstroval secesní dům, ve kterém dnes sídlí Jet Investment, a Munzovu vilu, unikátní dílo architekta Ernsta Wiesnera. Rád bych ještě něco pro Brno udělal, kdyby se objevila zajímavá příležitost. Měl jsem v hledáčku Hotel Avion, ale současný vlastník ho nechtěl prodat.
Zůstanete tedy dál v Brně? Neuvažujete o stěhování do Prahy, nebo rovnou do západní části Evropy?
Pokud bychom měli hodně zahraničních investorů, tak uvažujeme o otevření pobočky ve Frankfurtu. Usnadnilo by to vzájemnou komunikaci. Ale centrála dál zůstane v Brně.
Dále čtěte: