Konečné úložiště jaderného odpadu je tématem i v České republice. Jak se staví, ukazuje finská firma Posiva. První jaderný materiál by měl být v labyrintu chodeb Onkalo uložen v roce 2025. Úložiště je umístěno pod jadernou elektrárnou Olkiluoto.
Firma Posiva začala se stavbou hlubinného úložiště Onkalo od roku 2004, první jaderný materiál má být uložen v roce 2025. Jeho vybudování odsouhlasil finský parlament v roce 2001. Celkově má vybudování komplexu chodeb vyjít na 3,5 miliardy eur (91 miliard korun) a finská společnost projekt plně podporuje. Také místní obyvatelé s umístěním úložiště souhlasili, jaderná energetika dává mnoha lidem v regionu práci, firmy tu platí daně.
Společnost Posiva má radit také Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), jak konečné úložiště postavit a jak jej komunikovat u české veřejnosti. Úložiště by v ČR mělo vzniknout po roce 2050, výstavba by měla trvat 15 let.
Labyrint chodeb na západním pobřeží Finska celkem měří 60 kilometrů. Maximální hloubka úložiště je 420 metrů. Na hloubení tunelů pracují nonstop pracovní skupiny po třiceti dělnících. Během hloubení se kontrolují praskliny ve skále, kudy by mohla pronikat voda.
První vyhořelé palivové tyče se mají uložit v roce 2025, poslední odpad v roce 2100. Jedná se zejména o jaderné palivo ze tří jaderných bloků elektrárny Olkiluoto (třetí blok má být uveden do provozu v září 2019) a elektrárny Loviisa. Úložiště se nachází právě pod elektrárnou Olkiluoto. Celkem má pojmout 6 500 tun jaderného odpadu.
Vyhořelé palivové tyče se mají až dvacet let ochlazovat, pak jsou uloženy do kontejnerů z mědi a litiny o hmotnosti 25 tun. Úložné komory jsou obklopeny bentonitem, což je vulkanický materiál, který absorbuje vodu. Komory jsou ještě uzavřeny cementovými bloky.
Úložiště má pojmout 3 tisíce kontejnerů s radioaktivním odpadem. V roce 2016 získalo od finského regulátora povolení na sto let (od roku 2023 do roku 2123) pro ukládání jaderného odpadu v hloubce 400 metrů.
Teoreticky by měla radioaktivita palivových tyčí klesnout na bezpečnou úroveň za tisíc let, vysvětlil mluvčí úložiště Pasi Tuohimaa. Firma se ale zavázala, že nabízí řešení na sto tisíc let. Okolní žula je geologicky stabilní poslední dvě miliardy let. Úložiště v hloubce několika stovek metrů má zajistit i to, že v případě zemětřesení nedojde k úniku radioaktivity, tvrdí Tuohimaa.
Zástupci firmy Posiva zdůrazňují, že kritici jaderné energetiky zatím nepředložili lepší řešení, než je hlubinné úložiště. Také v Německu, které se zavázalo k odstoupení od jádra do konce roku 2022, je 28 tisíc metrů krychlových jaderného odpadu, který je třeba dlouhodobě uložit. Do roku 2080 je třeba vytvořit další kapacitu pro 60 tisíc metrů krychlových. Zatím je odpad z jaderných elektráren uložen u aktivních bloků, nebo v meziskladech Ahaus, Gorleben a Lubmin, napsal deník Süddeutsche Zeitung.
Mezisklad jaderného odpadu v Lubminu:
Dále čtěte:
Německo řeší éru po uhlí: investice do regionů, plynové elektrárny a syntetická paliva
Přeshraniční strach. Nizozemsko, Belgie a Německo nemají plán pro jadernou havárii
Němečtí zastánci jádra: Půl bilionu eur je pryč a stále pálíme uhlí
