Problém je, že nahřívání vody pomocí topných tyčí se vyplatí jen v době, kdy je levná elektřina. Jaroslav Gabriel se proto ve svých úvahách posunul ještě o krok dál. Přišel - zřejmě jako první na světě - s návrhem použít elektrokotle ke stabilizaci chodu přenosové soustavy. V roce 2008 založil společnost Auxilien a začal hledat první příležitosti na trhu.
Ty se objevily na Slovensku. Pravidla tamního provozovatele přenosové sítě SEPS takové řešení přímo nezakazovala, ale ani s ním do té doby nepočítala. Prvním projektem byl elektrický kotel v teplárně Zvolen o výkonu 2,5 megawattu. „Subdodavatele jsme tehdy museli ujišťovat, že chceme opravdu elektrický kotel o tomto výkonu, a ne plynový,“ vzpomíná Gabriel.
Slovensko ano, Německo ne
Již o rok později následovalo větší sousto -osmimegawattový kotel instalovaný v teplárně Košice. Jenže švédský výrobce byl poněkud překvapen požadavky na přesnost a rychlost regulace výkonu. Jeho produkt bylo nutné ve spolupráci s odborníky z ČVUT doladit, aby vyhovoval svému účelu. „Vprvních pěti letech byl tento elektrokotel v provozu 8700 hodin. A pracuje naprosto spolehlivě,“ dodává Gabriel.
Před sedmi lety zakladatel a šéf Auxilienu zvažoval expanzi na perspektivní německý trh, jenže narazil na hradbu nedůvěry k „východnímu“ dodavateli. Na domácím českém trhu se mohl prosadit až po změně pravidel ze strany společnosti ČEPS. „Poté, co došlo k jejich úpravě, jsme v roce 2013 instalovali elektrokotel o výkonu 12 megawattů v Příbramské teplárenské“ upřesňuje Jaroslav Gabriel.
Situace je u nás jiná než na slovenském trhu. Auxilien své kotle, které nejen instaluje, ale v některých případech i dlouhodobě vlastní a provozuje, zapíná jen výjimečně v řádu několika desítek hodin ročně. Slouží tedy jako záloha pro krizové a výjimečné situace. Příkladem může být aktivování příbramského elektrokotle během částečného zatmění Slunce v březnu roku 2015, aby vyrovnal výkyvy v provozu solárních elektráren.
Miliony bohatým. Stát podpoří ČEPS, Hlavatého či Marlenku
Další projekt realizoval Auxilien v předminulém roce, kdy uvedl do provozu 14megawattový elektrokotel v areálu elektrárny společnosti Alpiq v Kladně. Gabrielova firma též poskytla licenci ke stavbě elektrokotle v Mladé Boleslavi, který vlastní a provozuje teplárna Ško-energo. Poté se ukázalo, že český trh je nasycen a další podobná zařízení pro regulaci přenosové soustavy již nejsou zapotřebí. To však neznamená, že je není možné využití k jiným účelům. Například ČEZ si u Auxilienu objednal sedmimegawattový elektrokotel, který byl uveden do provozu loni v červnu v Elektrárně Tušimice. Jeho úkolem je vyrábět horkou vodu pro město Kadaň v období pravidelných letních odstávek. Současně plní roli záložního zdroje tepla pro krizové situace.
Co se týká plánů na tento rok, Auxilien se uchází o zakázky na dodávku elektrokotlů do Budapešti a do slovenské elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Pokud rostoucí podíl obnovitelných zdrojů v energetice ještě více rozkolísá ceny elektřiny, bude možné velké elektrokotle začít i u nás využívat ke stejnému účelu jako ve Skandinávii - tedy k ohřevu vody v době, kdy je energie levná.
Sen o solární teplárně
Navzdory výše řečenému by bylo chybou redukovat podnikání Jaroslava Gabriela pouze na dodávku a provozování elektrokotlů. Pochlubil se řešením, které prosadil v Příbramské teplárenské. Ta v letním období přechází ze spalování uhlí na spalování zemního plynu, a to s využitím startovacích plynových hořáků. Jejich výkon je dostatečný pro pokrytí nízké spotřeby mimo topnou sezonu. Výsledkem je nejen snížení emisí oxidu uhličitého, ale také lepší ekonomika provozu.
Gabrielovým snem je vyzkoušet v Česku novinku, která se v posledních letech začíná využívat hlavně v Dánsku. Jedná se o solární teplárny, tedy o využití sluneční energie k vytápění domácností a dalších zákazníků. Dánové již otestovali i budování podzemních úložišť ohřáté vody pro zimní období. Když to funguje v chladnějších dánských poměrech, proč by to nemohlo jít i u nás?
Čtěte rozhovor se šéfem ČEZu:
Beneš: Rozdělení ČEZ na čistou a špinavou část je dobrý nápad
Dále čtěte:
Rekordní rok Temelína. Loni vyrobil 16,48 terawatthodin elektřiny
Jaderné elektrárny zvýšily výrobu o 15 procent. Dodaly přes 28 terrawatthodin
