Nord Stream 2 je v současné době uhelným kamenem v mezinárodních vztazích. Proti sobě stojí dvě strany – Polsko, Baltské státy, Ukrajina a Spojené státy proti Rusku a Německu. Plán výstavby se nelíbí ani Evropské komisi, v jejímž popisu práce je hájit zájmy Evropské unie jako celku. Nejhlasitějším kritikem jsou ovšem američtí politici, kteří se výstavbu snaží zastavit i pomocí sankcí.
A taktika vyhrožování se zatím vyplatila. Když v prosinci minulého roku Američané pohrozili švýcarské firmě Allseas, která se podílela na pokládání trubek na dno moře, společnost se skutečně z projektu stáhla. V průběhu letošního roku Spojené státy hrozily sankcemi i dalším firmám, tentokrát i například přístavům a dalším podpůrným subjektům.
Pokud by Američané své slovo splnili, nastala by paradoxní situace, kdy by Spojené státy uvalily sankce na svého německého spojence, kvůli projektu, který je v zájmu zejména Ruské federace, tedy státu, jenž je označován jako nepřítel Západu číslo jedna. Spojené státy tvrdí, že dokončením projektu by se zvýšila energetická závislost EU na Rusku, což by ohrozilo bezpečnost Evropanů. Na druhou stranu Američané se netají tím, že by rádi do Evropy prodávali více zkapalněného plynu.
Poláci a Ukrajinci plánu oponují ze dvou důvodů – ztráta strategické důležitosti díky statutu tranzitních zemí a také fakt, že by dokončením projektu obě země přišly poplatky za protékání plynu přes jejich území. K tomu se teď přidala i rekordní pokuta ruském energetickému gigantu Gazprom.
Podle polského regulátora nový plynovod zesílý dominance Gazpromu na polském trhu. Dokončení Nord Streamu 2 zvýší dodávky zemního plynu z Ruska do Německa dvojnásobně, což by, podle úřadu, mohlo porušovat pravidla férového hospodářské soutěže. To by mělo vážné následky nejen pro Polsko, ale i pro ekonomiku celé Evropské unie, tvrdí úřad.
K pokutování ruské společnosti se vyjádřil i Kreml, podle kterého bezpochyby Gazprom provede veškeré právní kroky, které by finanční sankci mohly zrušit. Na otázku, zda by právní konflikt nemohl ohrozit vztahy mezi Varšavou a Moskvou, mluvčí prezidenta Putina jen odvětil, že už nyní je „nelze popsat jako prosperující“.
Právě politická podpora v nejvyšších patrech obou zemí, Ruska a Německa, zatím drží celý projekt při životě. V posledních dnech se však otázka skutečného zastavení výstavby znovu oživila, a to kvůli otravě ruského opozičního politika Alexeje Navalného. Angela Merkelová zatím dělá vše proto, aby došlo ke kompletaci nového plynovodu.
O dokončení má v současné době starost i jeden z investorů, Uniper. Nord Stream 2 je pod palbou i ze strany německé odborné veřejnosti. Experti nerozumějí tomu, proč je pro německé politiky projekt tak moc důležitý, že jsou ochotni riskovat vztahy s Polskem nebo se Spojenými státy, když je možné dovážet plyn i z jiných regionů. Politická podpora je tak pro investory Nord Streamu 2 naprosto klíčová, pokud německá kancléřka neodolá tlaku, plynovod dokončen nebude.
Gazprom se na výstavbě podílí z poloviny, tu druhou tvoří západoevropské firmy jako OMV nebo Royal Dutch Shell, i ony byly v minulosti pokutovány miliony dolarů. Celý projekt Nord Streamu 2 by měl po dokončení vyjít zhruba na 11 miliard dolarů, celková pokuta by tak přesáhla rovnou polovinu nákladu na výstavbu nového plynovodu.
