Čínský trh je pro Hollywood stále důležitější. Velký zájem tamního publika dokáže z relativně úspěšného snímku udělat celosvětový hit a z některých propadáků výdělečné filmy. Vládní restrikce ale umožňují uvedení jen 34 zahraničních filmů ročně a scénáristé jsou tak pod tlakem. Kvůli zalíbení se čínským cenzorům musí přepisovat potenciálně škodlivé pasáže. Některé filmy byly změněny dokonce až v postprodukci.
V roce 1997 byly do amerických kin uvedeny filmy Sedm let v Tibetu a Kundun. V jednom z nich hrál Bradd Pitt, druhý režíroval Martin Scorsese. Oba se dočkaly velkého úspěchu, navzdory protestům z Číny. Dnes už by ale podobné náměty v Hollywoodu jen těžko prošly.
Americký filmový průmysl našel v Číně obrovský potenciál, ať už z pohledu diváckého či kapitálového. Čínští miliardáři navazují spolupráci s velkými filmovými studii a slavnými tvůrci, například se Stevenem Spielbergem. Plní tím přání prezidenta Si Ťin-pchinga, který chce změnit obraz Číny ve světě.
Vliv čínských cenzorů, kteří mají povoleno pustit do místních kin jen 34 filmů zahraniční produkce ročně, se projevuje do tvůrčí práce scénáristů.
K přepisování sáhli například ve snímku Pixely z roku 2015. Tvůrci původně plánovali, že mimozemšťané zaútočí na Velkou čínskou zeď, na doporučení čínské divize Sony se ale terčem nakonec stal Tádž Mahal. Stejně tak musely být přepsány dialogy postav, ve kterých se spekulovalo o možném zapojení Číny do útoku.
Nový filmový trend. Hollywoodské propadáky zachrání Čína
Ještě výraznějšího zásahu se dočkal filmový hit Doctor Strange z roku 2016. V komiksové předloze v něm vystupuje postava Prastarého, který je v úvodu mentorem hlavního hrdiny. Potíž pro případné uvedení v čínských kinech představoval jeho tibetský původ. Tvůrci se nakonec rozhodli pro radikální změnu. Místo starého tibetského muže ve filmu vystupuje žena s keltskými kořeny, kterou ztvárnila Tilda Swintonová.
Občas ale nezůstane jen u zásahu ve scénáři. Některé snímky se dočkají změn i v postprodukci. Potkalo to třeba snímek Rudý úsvit: Nová krev (2012), v němž byla studiem MGM digitálně dodatečně vymazána čínská armáda, která podnikla invazi do USA. Následně byly natočeny scény, ve kterých vystupují severokorejští vojáci. Celý proces, který vyšel na milion dolarů, ale stejně nepomohl. Film se na čínský trh nedostal.
Čínský vliv na hollywoodskou produkci by v příštích letech měl nadále růst. Postupně sice dochází k uvolňování restrikcí a do kin by se mělo ročně dostávat stále více snímků, filmová studia však lákají čínské investice, které pomáhají produkovat stále nákladnější filmy. Mezi lety 1997 a 2013 se Čína finančně podílela na vzniku dvanácti ze sta nejúspěšnějších snímků, v dalších pěti letech už ale toto číslo vzrostlo na 41.
Nejznámějším příkladem americko-čínské produkce z posledních let je snímek Velká čínská zeď z roku 2016, s Mattem Damonem v hlavní roli. Film s rozpočtem 150 milionů dolarů se dočkal negativních ohlasů kritiky i diváků, tržby v USA dosáhly jen 45 milionů dolarů. Díky obrovskému zájmu v Číně však byl nakonec stejně výdělečný, celosvětově utržil přes 330 milionů dolarů.
Dále čtěte:
