Elon Musk oznámil na prosinec testování technologie hyperloop v Los Angeles. Hyperloop TT představila na začátku října kapsli pro cestující. Dopravní experti ale tvrdí, že je stále nevyřešeno mnoho technických aspektů přepravy cestujících. Zejména vytvoření vakua pro dosažení vysoké rychlosti a udržení podtlaku na dlouhé vzdálenosti. V případě nehody dojde k dekompresi a cestující čeká okamžitá smrt.
I když se zdá, že zavedení dopravy budoucnosti formou kapsle, která se v podzemním tunelu pohybuje rychlostí 1300 kilometrů v hodině díky podtlaku, se brzy stane skutečností, stále zůstává nevyřešeno mnoho otazníků. Zejména pokud jde o původní verzi, kdy se kapsle pohybuje rychlostí přes 1000 kilometrů v hodině ve vakuu.
Skeptický ohledně rychlosti zavedení tohoto druhu dopravy pod městy je Chris Bannister, docent dopravního inženýrství na britské univerzitě v Bathu. „Vidíme, jak je těžké vybudovat dobíjecí stanice pro elektromobily,“ nabízí srovnání s technologicky mnohem jednodušší variantou dopravy pomocí elektromobilů.
Roger Goodall, profesor dopravního inženýrství na univerzitě Loughborough, který se zaměřuje na výzkum železniční dopravy, sice tvrdí, že se hyperloop může v následujících letech uplatnit na kratší vzdálenost. Fáze, kdy bude kapsle letět na delší vzdálenost ve vakuu, je však hodně daleko. Pokud potrubí nebude vzduchotěsné, dojde k výraznému snížení rychlosti. Vakuová čerpadla, která mají udržovat podtlak, musí být vybudována v intervalech po celé trase a budou vyžadovat napájení.
Doprava budoucnosti: kdo a co bude konkurovat hyperloopu?
Biochemik Phillip Mason tvrdí, že je téměř nemožné vybudovat potrubí dlouhé stovky kilometrů a udržovat v něm vakuum. „Problematika prodloužení trubice s vakuem je noční můrou,“ řekl pro Wired.
Jakýkoliv materiál využitý na výstavbu infrastruktury na dlouhou vzdálenost se vlivem teploty smršťuje a rozšiřuje. To může být pro hyperloop zásadní problém.
Také pro pasažéry se jedná o značné riziko, pokud budou umístěni do kapsle, okolo které je vakuum. Trubice by mohla být rozdrcena atmosférou. „V případě dekomprese, nebudou k dipozici kyslíkové masky, které cestující udrží na živu,“ varoval. S vakuem není legrace. Prostředí několik metrů pod povrchem Země se stane pro člověka stejně nepřátelské jako vesmír. „Jakákoliv nehoda hyperloopu bude mít za následek okamžitou smrt všech lidí v kapsli a ohrozí i další v celém systému,“ tvrdí Mason.
Bezpečnost cestujících v systému, který se pohybuje ve vakuu, nemůže být nikdy spolehlivě vyřešena, souhlasí Marcel Jufer, profesor elektrické dopravy na technickém institutu v Lausanne. Tubusy navíc mohou být vystaveny nebezpečí zemětřesení, sabotáže, teroristického útoku. Jufer se přitom už v 80. letech minulého století podílel na projektu Swissmetro, kdy měly podzemní tunely propojit švýcarská města. Vlaky využívající magnetickou levitaci měly mít rychlost 450 kilometrů v hodině. Projekt byl opuštěn kvůli finanční náročnosti.
Navíc pokud hyperloop nebude dosahovat rychlost vyšší než 600 kilometrů za hodinu, budou mu konkurovat rychlovlaky, protože vybudování jejich infrastruktury a provozu bude levnější, upozornil Carlo van der Weijer, který vede oddělení chytré mobility na technologické univerzitě v Eindhovenu.
Koncept zveřejnil v roce 2013 podnikatel Elon Musk, který zároveň oznámil, že 10. prosince začne testovací provoz v tunelu pod Los Angeles. Tunely razí jedna z jeho firem The Boring Company. Přepravní rychlost by měla být zatím 240 km za hodinu.
Opens Dec 10
— Elon Musk (@elonmusk) 22. října 2018
Na začátku října konkurenční společnost Hyperloop TT (Hyperloop Transposrtation Technologies) ukázala prototyp kapsle, která měří 32 metrů a váží 5 tun. Testována by měla být ve Francii.
Dále čtěte:
Finanční hádanka. Muskův hyperloop se bez dotací neobejde
Na kabině Hyperloopu pro pasažéry už se pracuje. Denně přepraví 164 tisíc lidí
Z Lipska do Berlína za 14 minut? Hyperloop představil plány pro Evropu
