Jak může fungovat konkurenční prostředí na tratích pro rychlovlaky, ukazuje Itálie. Startupový projekt Nuovo Transporto Viaggiatori založil bývalý šéf automobilky Ferrari před šesti lety. Provozem na trati Řím-Milán získaly jeho vlaky Italo takovou popularitu, že poráží nabídky leteckých společností a nyní přepravce kupuje americký fond Global Infrastructure Partners za 2 miliardy eur. Italský případ by mohl inspirovat budoucnost dopravy v celé Evropské unii.
Vzdálenost téměř šest set kilometrů mezi městy Řím a Milán vysokorychlostní vlak urazí za 2 hodiny 55 minut. Vlak, který může jet na tomto koridoru přes 300 kilometrů za hodinu, se stal nejoblíbenějším prostředkem zdolání cesty mezi dvěma největšími italskými městy. Kromě soukromého přepravce Nuovo Transporto Viaggiatori - NTV, který jezdí pod značkou Italo, tu provozují rychlovlaky rovněž státní italské dráhy Trenitalia.
Od roku 2012, kdy do sektoru rychlovlaků vstoupila soukromá firma NTV, ceny jízdenek klesly o 40 procent. Vysokorychlostní vlaky na veřejné přepravě mezi Římem a Milánem zvýšily podíl z 36 procent na 76 procent, napsal německý Wirtschaftswoche.
Letecká doprava tu naopak ztrácí. Mnozí Italové si myslí, že to je také jeden z důvodů, proč aerolinie Alitalia jsou od května 2017 v insolvenci a italská vláda pro ně hledá kupce. Cesta vysokorychlostním vlakem je atraktivnější, odpadá čekání na odbavení na letišti a navíc vlak cestující vysadí v centru města.
Vysokorychlostní tratě provozované v Evropě (stav květen 2017)
Firma NTV provozující vlaky Italo slouží jako příklad úspěšného podnikání na kolejích. Konkurovat státním železnicím na italských vysokorychlostních tratích začala v dubnu 2012 na trati Neapol-Milán. Znamenalo to konec monopolu v tomto lukrativním sektoru železniční dopravy na Apeninském poloostrově.
Po 26 letech byla zprovozněna vysokorychlostní trať mezi Mnichovem a Berlínem:
Svátek železnice: nová vysokorychlostní trať Berlín-Mnichov jde do provozu
Po necelých šesti letech se úspěšný podnik prodává za 1,98 miliardy eur (50 miliard korun) americkému fondu Global Infrastructure Partners (GIP).
Firmu NTV založil bývalý šéf automobilky Ferrari Luca di Montezemolo. Už v roce 2006 chtěl zavést na vysokorychlostních tratích konkurenci. První rychlovlak jezdil v Itálii mezi Římem a Milánem od roku 1988.
V roce 2007 umožnila vláda Romana Prodiho liberalizaci trhu s vysokorychlostními vlaky jako první na světě. Od té doby je konkurence na tratích s rychlovlaky možná také v Jižní Koreji.
Průlom se čeká i v Evropské unii, protože omezení konkurence má padnout na konci roku 2020. Proto je také NTV zajímavou investicí pro americký fond, upozornil deník Süddeutsche Zeitung. Montezemolo tvrdí, že by Američané mohli expandovat po celé Evropě. Zejména se hovoří o tratích ve Španělsku a Německu.
| Co je vysokorychlostní železniční trať |
|---|
| Vysokorychlostní železniční trať umožňuje vyšší rychlosti než tradiční železniční síť. I když není žádná norma, která by platila celosvětově, obecně se za vysokorychlostní tratě považují ty, kde je povolena rychlost 250 km/h a vyšší (u nových tratí), nebo alespoň nad 200 km/h (u modernizovaných starších tratí), a dále propojky těchto tratí a části s nižší rychlostí závisle na konfiguraci terénu nebo pro nezbytný průjezd městem. Některé nové tratě jsou konstruované pro rychlost 350 km/h, ale zatím je na nich povolena rychlost nižší. Zdroj: wiki |
V Itálii prodej úspěšné firmy americkému fondu provází i kritika. Infrastruktura totiž byla vybudována z peněz italských daňových poplatníků, zisky však půjdou novému majiteli. Montezemolo ale zdůraznil, že firma byla v roce 2014 těsně před bankrotem a nikoho její osud nezajímal.
„Jsme podnikatelé, ne samaritáni. Byli bychom bláhoví, pokud bychom takovou nabídku odmítli,“ řekl webu Wirtschftawoche k prodeji prvního soukromého provozovatele rychlovlaků v Evropě.
Související články:
