Jak přinutit giganty platit daně? V Bruselu zaujal český ekonom

Ekonom Petr Janský z Institutu ekonomických studií zaujal zelené europoslance v Bruselu. Ti využili jeho zprávu o efektivním zdanění nadnárodních korporací v zemích Evropské unie k diskuzi o tom, jak zajistit, aby velké mezinárodní firmy platily v EU spravedlivé daně.

Boj proti daňovým únikům zejména u nadnárodních společností je oblíbeným tématem politiků na celém světě. Nyní se k debatě o zdanění mezinárodních korporací připojili poslanci Evropského parlamentu z frakce Zelení/Evropská svobodná Aliance (Greens/EFA). Ti představili analýzu českého ekonoma Petra Janského z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK, jež zkoumá efektivní zdanění nadnárodních firem v různých zemích.

V rámci Evropské unie dopadlo nejhůře Lucembursko, které má sice daňovou sazbu z příjmů firem ve výši 29 procent, efektivně ale firmy zaplatí daně ve výši dvou procent. Analýza vychází z údajů datové banky Orbis v období 2011 až 2015. Orbis je analytickou službou ratingové agentury Moody´s.

Pozn: v období 2011 až 2015

Zdroj: Petr Jánský/Effective Tax Rates of Multinational Enterprises in the EU

Na otázku, proč v některých zemích panují tak výrazné rozdíly mezi daňovou sazbou a skutečným zdaněním nadnárodních koncernů, nemá Petr Janský jednoznačnou odpověď. „Částečně to je tím, že daňové systémy jsou složité. Existují daňové prázdniny, daňová zvýhodnění pro výzkum a vývoj. K tomu přispívá i vládní politika. Například v případě Lucemburska, které nabízelo mezinárodním firmám nízké daně,“ vysvětlil pro Euro.cz Janský.

Česká republika přitom ve srovnání s ostatními zeměmi nevychází úplně špatně. Daňovou sazbu pro firmy (právnické osoby) má ve výši 19 procent, efektivní zdanění vychází na 15 procent. „Vypadá to, že v ČR firmy platí zhruba to, co by měly. Platí zhruba stejně, co platí malé firmy,“ tvrdí Janský.

Janského analýza je kritizována kvůli tomu, že vychází z nekonsolidovaných účetních dat. Pro posuzování placení daní velkých firem v zemích, kde nemají sídlo, vyhovují podle autora ale tyto údaje lépe. Navíc přesnější data k dispozici nejsou.

„To je právě problém, který řeší Evropská komise. Jak získat data o tom, jak vysoké daně platí nadnárodní firmy v jednotlivých zemích. Tento reporting není veřejný, firmy jej mají v šuplíku. Proti tomu, aby tyto údaje byly veřejné, vystoupilo například Německo. I proto má analýza o efektivním zdanění přispět k diskuzi o tomto tématu,“ dodal.

Evropská komise v minulém roce opět předložila návrh směrnice o společném základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB - common consolidated corporate tax base). Směrnice má stanovit jednotná pravidla pro výpočet daní právnických osob. Konkrétní výši sazby zdanění firem by si nicméně měla každá země upravit zvlášť, je přesvědčen Janský.

Z návrhu směrnice o CCCTB z října 2016:

Jak je zdůrazněno v návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB) ze dne 16. března 2011, systém daně z příjmu právnických osob, který by pojímal Unii jako jeden trh pro účely výpočtu základu daně z příjmu právnických osob, by usnadnil přeshraniční činnost společností, které jsou rezidenty Unie, a přispěl by k dosažení cíle vytvořit z Unie konkurenceschopnější místo pro investování v mezinárodním měřítku. Návrh systému CCCTB z roku 2011 se zaměřoval na cíle usnadnění rozšiřování hospodářských aktivit podniků v rámci Unie. Vedle tohoto cíle by rovněž mělo být vzato v úvahu, že systém CCCTB může být vysoce efektivní při zlepšování fungování vnitřního trhu prostřednictvím potírání systémů vyhýbání se daňovým povinnostem. V této souvislosti by iniciativa CCCTB měla být opětovně spuštěna s cílem se na stejném základě zabývat aspektem usnadnění podnikání a fungování iniciativy v potírání vyhýbání se daňovým povinnostem.

Zdroj: eur-lex.europa.eu

Dále čtěte:

Daň z příjmu platí jen dvě procenta Číňanů. Peking přitlačí na neplatiče

Ministři financí EU se shodli na pravidlech reverse charge. Mají zabránit podvodům s DPH