Šéf tuzemské centrální banky Jiří Rusnok si za rok 2018 vydělal v hrubém 5,5 milionu korun, což je mírné zvýšení oproti předchozímu roku. Za Rusnokem příliš nezaostávali ex-viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík. Nováček Aleš Michl si za měsíc prosinec vydělal 235 tisíc korun.
Ve své roční zprávě o výsledku hospodaření Česká národní banka tradičně zveřejnila i výši odměn guvernéra a členů bankovní rady. Osmapadesátiletému šéfovi ČNB se mzda meziročně zvýšila o 45 tisíc korun na 5,52 milionu korun. Rusnok je guvernérem od července 2016, předtím byl například premiérem v úřednické vládě, ministrem financí, ministrem průmyslu, poslancem nebo pracoval pro penzijní fond skupiny ING.
Považujete platy členů bankovní rady ČNB za adekvátní?
Rusnok si s sebou do centrální banky přivedl své bývalé kolegy z ING Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého. Benda si za loňský rok vydělal 3,7 milionu korun, Niedetzký pak 3,8 milionu. Za jejich působení centrální banka v dubnu 2017 ukončila kurzový závazek, což byla největší monetární intervence v novodobé historii banky.
Mzda členů bankovní rady ČNB v roce 2018
člen rady | hrubá mzda | čistá mzda |
---|---|---|
Jiří Rusnok | 5 520 582 | 3 961 170 |
Vladimír Tomšík | 5 475 474 | 3 903 774 |
Mojmír Hampl | 4 501 000 | 3 260 143 |
Tomáš Nidetzký | 3 790 271 | 2 747 353 |
Vojtěch Benda | 3 745 797 | 2 715 268 |
Marek Mora | 3 774 214 | 2 701 159 |
Oldřich Dědek | 3 643 414 | 2 614 887 |
Tomáš Holub | 232 437 | 173 640 |
Aleš Michl | 235 100 | 166 928 |
Zdroj: ČNB
Z ČNB ke konci roku 2018 odešli dva viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík. První jmenovaný si vydělal za rok 2018 celkem 4,5 milionu korun. Tomšík pak téměř o milion více 5,48 milionu korun. Na začátku prosince pak nastoupili do funkcí noví dva členové rady Tomáš Holub a Aleš Michl, kteří si za první měsíc vydělali 232 tisíc, respektive 235 tisíc korun.
Česká národní banka v roce 2018 vykázala zisk 1,79 miliardy korun. Do hospodářského výsledku se pozitivně promítlo oslabení kurzu koruny, vyvolané zejména vývojem na zahraničních finančních trzích. V opačném směru působilo zvyšování měnověpolitických úrokových sazeb. „Domácí měna oslabila vůči hlavním rezervním měnám a zvýšení korunové hodnoty cizoměnových aktiv a pasiv proto vygenerovalo kurzový zisk v souhrnné výši 42 miliard korun,“ uvádí Roční zpráva o výsledku hospodaření ČNB.
Dále čtěte: