Jednak ne všude se rozhodli podporovat alternativní zdroje elektřiny pevnými výkupními tarify, které se vyhlásily, aniž by se limitovala kapacita, pro kterou budou platit. Tak se v případě prudkého poklesu cen fotovoltaických panelů (v letech 2007 až 2009 klesly z 3,50 dolaru za standardizovaný článek na 2,18 dolaru) a pomalé reakce regulátora mohlo stát, že prudce stoupla rentabilita tohoto podnikání a vyvolala solární boom. Délka jeho trvání závisela na tom, jak rychle úřady dokázaly zareagovat snížením garantovaných tarifů.
Přitom vždy, již od samého začátku, se na to dalo jít z opačné strany: místo garantované ceny stanovit kapacitu, kterou stát v rámci podpory obnovitelných zdrojů chtěl, a nechat potenciální dodavatele soutěžit formou holandské dražby, kdo nabídne nejnižší cenu. Hlavně v začátcích to bylo administrativně podstatně pracnější, protože bylo potřeba stanovit nikoli jedno číslo, ale celý rámec, nicméně kdo si to odpracoval, těží z toho dodnes.
Jak se poměr cena/výkon solárních panelů zlepšoval, s každou další aukcí nabízeli investoři nižší ceny. Proto se také aukce pořádají pravidelně, i několikrát do roka, aby se zachytil poslední vývoj a nadměrné zisky se „odsoutěžily“.
Zničená reputace
Klondike v Česku v roce 2010 ale dokázal zničit reputaci fotovoltaiky na dlouho dopředu a vedl k zaražení rozvoje oboru, ke zdanění a arbitrážím. Naopak aukční model byl podstatně méně nákladný, protože si sám vypisovatel aukcí fakticky určoval, kolik toho chce, případně i kolik je maximálně ochoten zaplatit. Jedinou neznámou pak bylo, kam až klesne cena. V zemích, které se touto cestou od začátku vydaly nebo na ni rychle přestoupily, je celý obor nesrovnatelně lépe přijímán.
V případě holandských dražeb celkový objem kapacity trvale roste, a jak se v nich neustále odhalují reálné hodnoty cen vstupů a požadovaných marží, náklady na megawatthodinu elektřiny z nově poptávaných fotovoltaických elektráren rychle klesají.
Německo, které nemá víc slunečního svitu než Česko, přešlo od feed-in-tarifů k aukcím, které se dostaly letos v červnu při celkové kapacitě nasmlouvané kapacitě 204 megawattů na průměrnou cenu za kilowatthodinu na 5,47 eurocentu. Jeden velký projekt v Meklenbursku-Pomořansku na severu bývalého východního Německa vyšel na 4,9 centu za kilowatthodinu.
Salát, papričky a koriandr z elektrárny
Experty šokovaly dosažené ceny z nových instalací na Blízkém východě (Saúdské Arábii) nebo v Mexiku. Letos se dostaly poprvé ceny pod dva americké centy za kilowatthodinu v aukcích v Brazílii a poprvé také ve Spojených státech, kde od elektrárny v kalifornském Kern County bude nakupovat losangeleská městská distribuční společnost kilowatthodinu za 1,997 centu. Portugalsko letos nakoupilo novou kapacitu pod 1,5 centu za kilowatthodinu. Krásná čísla, když je srovnáte s cenami z roku 2010, které v celosvětovém aukčním průměru dosahovaly 24,1 centu za kilowatthodinu.
Letošní rekordy mají svého tatínka. Stačilo, aby Čína loni výrazně snížila kvótu na nové kapacity, a rázem to zahýbalo s cenami fotovoltaických panelů - přebytek na trhu by stačil na elektrárny o instalovaném výkonu 30 gigawattů.
Všude možně po světě se výroba pojí se skladováním elektřiny ve velkokapacitních „baterkových“ úložištích, která řeší problém se stabilitou dodávek. Kapacity úložišť jsou draženy separátně nebo v jednom balíku s generací a řada zemí, často v Latinské Americe, se přitom drží v aukcích na novou kapacitu principu zdrojové neutrality. Tedy je jim v podstatě jedno, zda elektřina bude z větru, nebo slunce, případně z jiných obnovitelných zdrojů, zajímá je cena.
Kde mizejí solární miliardy: majitelům elektráren zůstane jen třetina z vyplacené podpory
Jsou země, kde náklady obětované příležitosti ze záboru půdy jsou daleko nižší než v Německu u velkoplošných solárních elektráren (jaké chcete mít alternativní výnosy z hektaru v oblastech, kde nefunguje ani extenzivní pastva). Navíc existují zemědělské plodiny, jež nejen dobře snášejí, ba konce vyžadují zastínění, a s výrobou elektřiny lze jejich pěstování kombinovat, stejně tak jako finanční výnos. Zkouší se ledacos. V Nizozemsku třeba kanadské borůvky, v horkém klimatu je ovšem spektrum širší - od rajčat, chilli papriček přes v podstatě veškerou listovou zeleninu a bylinky až po vinnou révu. Zastínění panely zlepšuje mikroklima a snižuje náklady na zavlažování - agrovoltaika je velký hit.
V některých oblastech si dovedete velmi dobře představit solární elektrárny s úložišti jako relativně nejlevnější řešení, v mnoha jiných se blíží paritě, ale i tam, kde fotovoltaika vyžaduje subvence, náklady na ně silně klesají. Na modelu holt záleží a jednou zvolená cesta předurčuje výsledek.
Dále čtěte:
Zemkova Z-Group spustila v Maďarsku soláry za 100 milionů korun
Solární byznysmen Zemek: Nechci být obětním beránkem
Velký návrat: solárníci v Německu loni instalovali zdroje o výkonu tří jaderných reaktorů
Energetická laboratoř v praxi: sever Německa chce být do roku 2035 bez emisí
Nejsilnější reaktory má Čína. Elektrárna Taišan spustila druhý zdroj o výkonu 1,66 GW
Facebook zelená. Staví obří solární park za 10 miliard
Jsou to lidé, ne démoni. Většina velkých solárních elektráren má dohledatelné vlastníky
