Menu Zavřít

Jak to svítí ve světě. Na aukcích se ceny za kilowatthodinu dostaly pod dva americké centy

Autor: CC0 via Pixabay

Když dva lidé dělají totéž, není to vždy totéž, a nikde to neplatí víc a viditelněji než na příkladu fotovoltaických elektráren. V Česku solární horečka v roce 2010 v podstatě „zazdila" celý byznys na mnoho let dopředu, což jinde ve světě zdaleka tolik neplatí.

Jednak ne všude se rozhodli podporovat alternativní zdroje elektřiny pevnými výkupními tarify, které se vyhlásily, aniž by se limitovala kapacita, pro kterou budou platit. Tak se v případě prudkého poklesu cen fotovoltaických panelů (v letech 2007 až 2009 klesly z 3,50 dolaru za standardizovaný článek na 2,18 dolaru) a pomalé reakce regulátora mohlo stát, že prudce stoupla rentabilita tohoto podnikání a vyvolala solární boom. Délka jeho trvání závisela na tom, jak rychle úřady dokázaly zareagovat snížením garantovaných tarifů.

 Kde se OZE daří

Přitom vždy, již od samého začátku, se na to dalo jít z opačné strany: místo garantované ceny stanovit kapacitu, kterou stát v rámci podpory obnovitelných zdrojů chtěl, a nechat potenciální dodavatele soutěžit formou holandské dražby, kdo nabídne nejnižší cenu. Hlavně v začátcích to bylo administrativně podstatně pracnější, protože bylo potřeba stanovit nikoli jedno číslo, ale celý rámec, nicméně kdo si to odpracoval, těží z toho dodnes.

Jak se poměr cena/výkon solárních panelů zlepšoval, s každou další aukcí nabízeli investoři nižší ceny. Proto se také aukce pořádají pravidelně, i několikrát do roka, aby se zachytil poslední vývoj a nadměrné zisky se „odsoutěžily“.

Zničená reputace

Klondike v Česku v roce 2010 ale dokázal zničit reputaci fotovoltaiky na dlouho dopředu a vedl k zaražení rozvoje oboru, ke zdanění a arbitrážím. Naopak aukční model byl podstatně méně nákladný, protože si sám vypisovatel aukcí fakticky určoval, kolik toho chce, případně i kolik je maximálně ochoten zaplatit. Jedinou neznámou pak bylo, kam až klesne cena. V zemích, které se touto cestou od začátku vydaly nebo na ni rychle přestoupily, je celý obor nesrovnatelně lépe přijímán.

V případě holandských dražeb celkový objem kapacity trvale roste, a jak se v nich neustále odhalují reálné hodnoty cen vstupů a požadovaných marží, náklady na megawatthodinu elektřiny z nově poptávaných fotovoltaických elektráren rychle klesají.

 Aukce na obnovitelné zdroje podle typu

Německo, které nemá víc slunečního svitu než Česko, přešlo od feed-in-tarifů k aukcím, které se dostaly letos v červnu při celkové kapacitě nasmlouvané kapacitě 204 megawattů na průměrnou cenu za kilowatthodinu na 5,47 eurocentu. Jeden velký projekt v Meklenbursku-Pomořansku na severu bývalého východního Německa vyšel na 4,9 centu za kilowatthodinu.

Salát, papričky a koriandr z elektrárny

Experty šokovaly dosažené ceny z nových instalací na Blízkém východě (Saúdské Arábii) nebo v Mexiku. Letos se dostaly poprvé ceny pod dva americké centy za kilowatthodinu v aukcích v Brazílii a poprvé také ve Spojených státech, kde od elektrárny v kalifornském Kern County bude nakupovat losangeleská městská distribuční společnost kilowatthodinu za 1,997 centu. Portugalsko letos nakoupilo novou kapacitu pod 1,5 centu za kilowatthodinu. Krásná čísla, když je srovnáte s cenami z roku 2010, které v celosvětovém aukčním průměru dosahovaly 24,1 centu za kilowatthodinu.

 Podíl obnovitelných zdrojů na celkových kapacitách nasmlouvaných v aukcích

Letošní rekordy mají svého tatínka. Stačilo, aby Čína loni výrazně snížila kvótu na nové kapacity, a rázem to zahýbalo s cenami fotovoltaických panelů - přebytek na trhu by stačil na elektrárny o instalovaném výkonu 30 gigawattů.

Všude možně po světě se výroba pojí se skladováním elektřiny ve velkokapacitních „baterkových“ úložištích, která řeší problém se stabilitou dodávek. Kapacity úložišť jsou draženy separátně nebo v jednom balíku s generací a řada zemí, často v Latinské Americe, se přitom drží v aukcích na novou kapacitu principu zdrojové neutrality. Tedy je jim v podstatě jedno, zda elektřina bude z větru, nebo slunce, případně z jiných obnovitelných zdrojů, zajímá je cena.


Kde mizejí solární miliardy: majitelům elektráren zůstane jen třetina z vyplacené podpory

 FVE


Jsou země, kde náklady obětované příležitosti ze záboru půdy jsou daleko nižší než v Německu u velkoplošných solárních elektráren (jaké chcete mít alternativní výnosy z hektaru v oblastech, kde nefunguje ani extenzivní pastva). Navíc existují zemědělské plodiny, jež nejen dobře snášejí, ba konce vyžadují zastínění, a s výrobou elektřiny lze jejich pěstování kombinovat, stejně tak jako finanční výnos. Zkouší se ledacos. V Nizozemsku třeba kanadské borůvky, v horkém klimatu je ovšem spektrum širší - od rajčat, chilli papriček přes v podstatě veškerou listovou zeleninu a bylinky až po vinnou révu. Zastínění panely zlepšuje mikroklima a snižuje náklady na zavlažování - agrovoltaika je velký hit.

V některých oblastech si dovedete velmi dobře představit solární elektrárny s úložišti jako relativně nejlevnější řešení, v mnoha jiných se blíží paritě, ale i tam, kde fotovoltaika vyžaduje subvence, náklady na ně silně klesají. Na modelu holt záleží a jednou zvolená cesta předurčuje výsledek.

Dále čtěte:

Zemkova Z-Group spustila v Maďarsku soláry za 100 milionů korun

Solární byznysmen Zemek: Nechci být obětním beránkem

Velký návrat: solárníci v Německu loni instalovali zdroje o výkonu tří jaderných reaktorů

Energetická laboratoř v praxi: sever Německa chce být do roku 2035 bez emisí

Nejsilnější reaktory má Čína. Elektrárna Taišan spustila druhý zdroj o výkonu 1,66 GW

Facebook zelená. Staví obří solární park za 10 miliard

MM25_AI

Jsou to lidé, ne démoni. Většina velkých solárních elektráren má dohledatelné vlastníky

  • Našli jste v článku chybu?