Před deseti lety si čeští vojáci oddechli. „Konečně jsme se dočkali,“ shrnul to asi nejvýstižněji Vlastimil Picek, tehdejší náčelník generálního štábu. V září 2009 dorazilo do Česka prvních sedmnáct kolových obrněnců Pandur II. Po sáhodlouhých peripetiích armáda získala jistotu, že nákup - byť značně okleštěný - skutečně proběhne.
Byla to anabáze. A teď nás nejspíš čeká další, i když současné vedení ministerstva obrany v čele s Lubomírem Metnarem (ANO) vlevo vpravo připomíná, že nebude opakovat staré chyby. Pomalu vychází najevo, že zkrocení čerstvého kontraktu na 210 pásových bojových vozidel pěchoty za zhruba 53 miliard korun nejspíš bude opět nad síly resortu. Chyby v dokumentaci, podivné a nečekané personální změny a třeba i zapojení výrobce, který nedokáže splnit požadavky vojáků, to jsou některé viditelné přešlapy, kterých se Metnar a jeho podřízení zatím dopustili.
Z 240 je najednou jen 107
Ani v případě pandurů nebylo ze začátku zřejmé, jak velký průšvih se rodí. V létě roku 2003 předala armáda ministerským úředníkům svůj požadavek na náhradu starých a takřka nefunkčních transportérů OT-64. Nových vozidel bude třeba 240, hlásili tenkrát vojáci. Ještě v listopadu toho roku nákup odkývla vláda Vladimíra Špidly.
Panduřina skříňka: kdo jsou lidé, kteří se točí kolem nákupu obrněnců za 53 miliard
Otevřené výběrové řízení se rozjelo v dubnu 2005, porovnávalo se sedm nabídek. Do finální fáze nakonec postoupila finská Patria a rakouský Steyr patřící do skupiny General Dynamics. Právě jeho pandury pak těsně porazily vozy AMV. Obchod za 23,6 miliardy korun kabinet Jiřího Paroubka schválil další rok v lednu, smlouvu už jen na 199 vozidel podepsal po několika měsících váhání „na rozloučenou“ odcházející ministr obrany Karel Kühnl.
Následné vojskové zkoušky ovšem pro pandury nedopadly vůbec dobře. Na konci roku 2007 vyšlo najevo, že vozidla neprošla testy. Tehdejší vláda Mirka Topolánka (ODS) zvažovala odstoupení od smlouvy a mluvilo se i o dalším snížení objednávky. Nová vlna testů tak už proběhla v situaci, kdy chtěl kabinet pořídit pouze 107 pandurů. Zkoušky se tentokrát povedly a v březnu 2009 podepsalo ministerstvo nový nákup za 14,5 miliardy korun.
Radost netrvala dlouho. Už za necelý rok se začaly objevovat informace a spekulace, že výběr obrněnců provázela korupce. Po vleklém mezinárodním vyšetřování se věc dostala až k soudu. Ten poslal za mříže Marka Dalíka, blízkého přítele Mirka Topolánka.
Metnarovi stojí další kontrakt. Nákup obrněnců Titus za 6,5 miliardy
Původně měl sedět čtyři roky za to, že si v roce 2007 při schůzce se zástupci firmy Steyr řekl o úplatek pro někoho z české vlády. Vrchní soud mu následně trest ještě o jeden rok zvýšil - Dalík podváděl, když na schůzce se zbrojaři předstíral vliv na tehdejší ministry. Do vězení nastoupil před dvěma roky v listopadu.
Stejný scénář
A teď zpátky do současnosti. Náčelník generálního štábu Aleš Opata si nepřipouští, že by se „panduří scénář“ mohl při nynějším obrovském tendru opakovat. Tedy že by vojáci nakonec získali mnohem méně vozidel, než potřebují. Ekonomická situace už nebude tolik růžová jako v minulých letech a škrty bezpochyby dopadnou i na armádu. Snížení počtu objednaných vozidel přitom může být jednou z nejrychlejších cest, jak ušetřit spoustu peněz.
Ministerstvo obrany zase ve svých vyjádřeních staví na první místo transparentnost, nicméně samo už provedlo několik přešlapů. Například když přizvalo do tendru německou společnost PSM, jejíž vozidlo Puma vůbec neodpovídá základním požadavkům vojáků.
Válka barev. Němci kvůli 53miliardovému českému tendru přestříkali své bojové vozidlo
A přestože už od začátku května obrana hodnotí přihlášky jednotlivých firem do tendru, stále nemá k ruce externí advokátní kancelář, která má po právní stránce pohlídat všechny kroky resortu v zakázce. Kontroverze způsobují i poslední personální rozhodnutí. Nečekaně se musel klidit Marek Špok, šéf státního podniku VOP CZ, který má v nákupu a údržbě pásových vozidel sehrát zásadní roli. Do křesla náměstkyně ministra, která právě nad státními podniky bdí, potom usedla mladá, blízká Metnarova kolegyně Kateřina Suchoňová. Už v lednu se náměstkem pro vyzbrojování z ministrova příkazu stal také poměrně nezkušený Filip Říha.
A navíc se na celý kontrakt - ještě před samotným zahájením - zaměřil antimonopolní úřad. Jak uvedly Lidové noviny, ministerští úředníci nejspíš v zadání udělali chybu.
Pokud se tak má kontrakt za 53 miliard podařit a ukázat ministerstvo obrany v nejlepším světle, bude se toho muset hodně změnit. To by ovšem musel mít někdo zájem, chuť a odvahu vypnout autopilota.
Čtěte také:
Hra na nakupování: armádní kontrakty jsou nad síly hnutí ANO
Ani napotřetí. Přilby pro české vojáky v testech opět selhaly
Komentář: Politici na nákupech
