Chceme jako první v Česku vyrábět biometan z odpadů a dodávat jej do plynovodní sítě, představuje ambici firemní skupiny Energy financial group (EFG) její šéf a hlavní akcionář Ivo Skřenek. Využije k tomu již dokončené centrum pro zpracování bioodpadů v Rapotíně na Šumpersku, tudíž se nemá jednat o časově ani finančně náročnou záležitost.
V praxi to znamená doplnit rapotínskou bioelektrárnu o zařízení na čištění a stlačení bioplynu a o přípojku ke středotlakému plynovodu. „Rozšíření technologie bude vyžadovat investici ve výši 40 milionů až 50 milionů korun. Budeme žádat o dotaci z evropských fondů, ale stavět chceme bez ohledu na její získání“ říká Skřenek.
Na tomto projektu chce EFG získat zkušenosti, které využije při stavbě dalších zařízení na zpracování bioodpadů. Těch se v Česku vyprodukuje více než milion tun ročně, přičemž od roku 2024 už je nebude možné jen tak vyhazovat na skládky.
Vedle vlastních projektů chce Skřenkova firma stavět bioelektrárny na klíč pro zájemce z řad soukromých investorů i komunální sféry.
Jde to bez zápachu i provozních dotací
Bioelektrárna v Rapotíně s kapacitou 30 tisíc tun odpadů ročně je v provozu od loňského roku. Díky kogeneračním jednotkám vyrábí elektřinu i teplo, které odebírají více než dva tisíce domácností v rapotínských panelácích. Od příštího roku by navíc měla dodávat i biometan do plynovodní sítě.
Co se týká biometanu, o jeho produkci dosud v Česku nebyl zájem. Jistý podíl na tom měla bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, která proti této technologii vedla ostrou kampaň a varovala před solárním boomem číslo dvě. „Podle stejného scénáře jako přes kopírák byl biometan. Když to řeknu ošklivě, mohlo tam zahučet 500 miliard až 700 miliard,“ uvedla loni Vitásková.
Čtěte také:
Dotační eldorádo. Bioplynové stanice loni shrábly osm miliard
Podle zástupců firmy EFG se takové strašení zcela míjí s realitou. Výroba biometanu žádnou provozní podporu od státu nevyžaduje. Vyrobený biometan lze obchodně prodat do Německa ijiných zemí, kde je o něj vysoký zájem, a ekologicky uvědomělí zákazníci platí více než za „normální“ zemní plyn.
Jak Ivo Skřenek přiznává, prostor k výrobě biometanu je v Česku poměrně omezený. Stovky bioplynových stanic vznikly hlavně na venkově, daleko od plynovodní sítě. Stavba přípojky může podobný záměr prodražit natolik, že přestane být ekonomicky návratný.
Vytápění zkaženým jídlem. Svou první bioplynovou stanici na energetické využití biologicky rozložitelného odpadu postavila firemní skupina EFG v areálu bývalé sklárny v Rapotíně na Šumpersku
Dalším omezujícím faktorem je odpor obyvatel, kteří kvůli obavám ze zápachu nechtějí výstavbu bioplynové stanice ve svém okolí připustit. „Starší bioplynky skutečně zapáchaly, ale dnes už máme k dispozici technologie, kde problém s nepříjemným zápachem nevzniká,“ dodává Skřenek.
Provozovatel největší plynovodní sítě GasNet (dříve RWE GasNet) zájem firmy EFG o připojení bioplynky potvrzuje, ale dodává, že zájemců je více. „Vsoučasnosti evidujeme zájem o připojení více než 20 bioplynových stanic, které by v budoucnosti mohly dodávat plyn do distribuční soustavy. Jedná se zejména o zemědělské a skládkové stanice, ale také o čistírny odpadních vod,“ uvedl mluvčí plynárenské firmy Martin Chalupský.
Firma rychlostních kanoistů
Zpracování bioodpadů má nyní v EFG prioritu, ale není to jediný obor zájmu této mladé energetické skupiny. Rozvíjí také služby v oblasti ukládání elektrické energie do lithiových baterií. Samotné baterie dováží z Asie, ale vyrábí k nim vlastní řídicí jednotky. Právě ty podle Skřenka rozhodují 0 jejich provozních parametrech.
S jistou nadsázkou lze dodat, že základem úspěchu pro přijetí do týmu EFG je zájem o vodní sporty, především o rychlostní kanoistiku. Právě tomuto sportu se v minulosti věnoval jak Ivo Skřenek, tak 1 výkonný ředitel EFG Tomáš Voltr či šéf realizačního oddělení Petr Štěrba.
Samotný zakladatel skupiny EFG začal podnikat v oboru stavebnictví. Během let 2008 až 2010 postavil dvě středně velké solární elektrárny na Znojemsku. Sám se považuje hlavně za vizionáře, který mezi prvními přináší na český trh technologické novinky. Nyní předpovídá, že z odpadů se za pár let stane cenná surovina. „Za likvidaci odpadu by lidé neměli platit, naopak by měli peníze získávat,“ dodává. *
O dění v energetice dále čtěte:
V Řeži otevřeli nová pracoviště pro výzkum jaderných technologií za 2,5 miliardy
Tykač lobboval na Hradě za prolomení těžebních limitů
ANO, bude jádro. Kdo a kdy dostaví Dukovany?
