Insolvenční správce zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe Mirko Möllen tvrdí, že upozorňoval na jednáních zástupce České republiky na výhody mimosoudního vyrovnání souvisejícího s určením vlastnictví nafty, kterou mělo Česko uloženou ve skladu firmy v bavorském Kraillingu. Möllen podal tento týden na vydání nafty žalobu. Naftu za miliardu korun správa teprve před nedávnem přivezla souhlasem správce z Německa do Česka.
„Spekulace insolvenčního správce nebudeme komentovat. V Německu byly uloženy nouzové zásoby Česka. Česká republika za tuto naftu zaplatila miliardu korun. A vzhledem k tomu, že insolvenční správce podal žalobu, tak rozhodnutí bude na nezávislém soudu,“ řekl předseda české Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. „Pokud jde o mimosoudní dohodu, tak si neumím představit, že část nafty zaplacené z peněz českých daňových poplatníků, jen tak darujeme insolvenčnímu správci,“ dodal. Möllen dnes uvedl, že taková dohoda by bývala znamenala zkrácení doby řízení a úsporu nákladů, SSHR však podle něj tyto argumenty nevyslyšela.
Insolvenční správce dnes dále sdělil, že podle jeho posudku existují závažné důvody podle německého věcného práva, které hovoří proti nabytí vlastnictví nafty Českou republikou. „Tento přístup insolvenčního správce v otázce vlastnictví byl potvrzen nezávislým stanoviskem uznávaného právního experta v této právní oblasti a bývalého soudce německého Spolkového soudního dvora,“ podotkl.
Švagr v uplynulých měsících několikrát upozornil, že Möllen už dříve podal žalobu na to, že skladovací poplatky, které SSHR platila v Německu za skladování nafty, byly příliš nízké. „Skladovací poplatky přeci platíte, jen když vám ta skladovaná věc patří. Takže insolvenční správce si docela protiřečí. Když se mu to hodí, tak je nafta naše a skladovací poplatky jsou příliš nízké a jindy zase chce vrátit naftu, protože si myslí, že je jeho,“ uvedl Švagr.
Velká naftová válka. Kauza Viktoriagruppe se protahuje
K naftě v Bavorsku se Česká republika po vyhlášení insolvence firmy Viktoriagruppe v roce 2014 nemohla skoro dva roky dostat. Předloni v červenci podepsala SSHR s novým majitelem skladu, firmou Krailling Oils Development, a insolvenčním správcem smlouvu, na jejímž základě Česko získalo naftu zpět. Transport nafty začal v říjnu 2016, poslední vlak přijel zpět do Česka loni v listopadu. Doprava stála 47 až 48 milionů korun. Möllen ale české vlastnictví nafty nikdy neuznal. V předžalobní výzvě, která žalobě předcházela, požadoval, aby Česko uznalo, že nafta patří jemu jako správci.
Möllen tvrdí, že o mimosoudní dohodě jednal více než rok se SSHR. „Ačkoliv se dohoda o vlastnické otázce zdála být nadohled, SSHR koncem roku 2015 rozhovory o této otázce náhle ukončila a odmítla jakékoliv mimosoudní, a tím i nákladově efektivnější řešení. O důvodech tohoto jednání se dá jen spekulovat. Je pravděpodobné, že byly motivovány politicky. Přece jen se v České republice konaly v říjnu 2016 krajské a senátní volby a v roce 2017 parlamentní volby,“ uvedl správce.
„Podle zákona musím zastupovat zájmy společenství věřitelů a nesmím upřednostnit zájmy jednoho věřitele - České republiky,“ dodal. Ani v případě, pokud by insolvenční správce soud vyhrál, nevozilo Česko naftu zpět do Německa. Umožnilo by pouze její vyzvednutí ve skladech státního distributora paliv Čepro.
Česko mohlo mít část zásob nafty uskladněnu v Německu na základě dodatku smlouvy o skladování specifických zásob z roku 2004. Dodatek v roce 2010 uzavřela SSHR, kdy předsedou správy byl Ladislav Zabo.
Přečtěte si také:
