Čínská vláda může firmě Huawei přikázat, aby v určitých zemích vypnula telekomunikační sítě, říká odcházející šéf Avastu Vince Steckler.
Do Prahy přišel dnes šedesátiletý Američan Vince Steckler na počátku roku 2009. V době, kdy ve světě ještě zuřila světová krize, dostal od zakladatelů antivirové firmy Avast Software Pavla Baudyše a Eduarda Kučery úkol posunout firmu dál. Podařilo se. Z tehdejších tržeb zhruba 20 milionů dolarů Avast za deset let vyrostl na loňských více než 800 milionů dolarů. Z lokální firmy založené za socialismu je přední světový hráč v oblasti softwarové bezpečnosti. V Česku takových příběhů není moc.
Po deseti a půl letech odcházíte z čela Avastu. Necháváte firmu v dobrých rukou?
Kdybych nevěřil, že ji nechávám v dobrých rukou, nepředával bych ji (od začátku července vedení firmy přebírá dlouholetý zaměstnanec Avastu Ondřej Vlček – pozn. red.).
Nemáte tedy obavy o osud svých akcií?
Ovšem, jsem poměrně velký akcionář Avastu, ale věřím, že jsme vybudovali dobrý tým. Jen málo firem stojí a padá s generálním ředitelem a ty, které ano, žijí spíš z mediálního humbuku než ze svého obsahu. Avast je firma, která se výrazně soustředí na obsah. Ondřej byl moje pravá ruka deset a půl roku. Firmu jsme stavěli spolu.
Používáte software od Avastu?
Jak byste ho charakterizoval?
Nenapadá mě lepší člověk, který by mohl tuto firmu řídit. Na Ondřejovi je skvělé, že není pouze špičkově vybavený technicky a je to jeden z nejchytřejších lidí, které jsem poznal v oblasti technologií a bezpečnosti, ale je také hodně zdatný byznysově. To vůbec není běžné, je to vzácná kombinace.
Je chytřejší než vy?
(smích) Myslím, že uspět můžete jedině tehdy, když najímáte lidi chytřejší, než jste sám.
Co považujete za největší úspěch při budování Avastu? Byla to riskantní akvizice konkurenta AVG Technologies za 1,3 miliardy dolarů před třemi lety?
Bylo toho víc. Převzetím AVG jsme se naučili, co znamená firmu uvést na burzu (Avast koupil AVG a firmu stahoval z newyorské burzy - pozn. red.). Ale už předtím jsme byli větší než AVG. Myslím, že Avast uspěl hlavně díky tomu, že vytvářel a rozšiřoval svou uživatelskou základnu. Malá firma, která vznikla ještě v Československu, chránila na světě víc uživatelů než kdokoli jiný. A akvizicí AVG jsme tyto naše dovednosti vylepšili.
Ani hotově, ani kartou. Češi si oblíbili mobilní platby
To se lehce řekne. Ale jak se vám podařilo uživatelskou základnu rozšířit tak, že dnes máte 435 milionů aktivních uživatelů?
Kdyby to bylo jednoduché, udělaly by to i další firmy. Když jsem do Avastu přišel, měli jsme jen zhruba padesát lidí. V marketingovém a obchodním oddělení byl jeden člověk, další měl na starost finance a ostatních 48 byli inženýři. Firma byla opravdu hodně zaměřená na technologie, což je dobře, protože měla kvalitní technologický produkt. Na začátku jsme si uvědomili, že kromě toho, že musíme posilovat inženýrskou část firmy, musíme rozvíjet také obchod a marketing.
V počátečních letech jsme to velmi citlivě budovali, protože ve firmě převládala skoro až mantra, že prodávat něco je špatně. Příčilo se to přesvědčení mnoha programátorů. Tuto bariéru jsme museli pokorně překonávat dovnitř firmy i navenek. Museli jsme dosáhnout toho, aby si lidé uvědomili, že děláme něco opravdu dobrého pro zákazníky a obecně pro spotřebitele - poskytujeme jim zadarmo skvělý bezpečnostní produkt. Takže potřebujeme také generovat nějaké příjmy, abychom mohli vývoj tohoto skvělého produktu zaplatit.
Strmý růst Productboardu: úspěšný český startup nabírá několik lidí měsíčně
Programátoři jsou na jedné straně na svůj produkt pyšní, ale odmítali ho prodávat. Čím to podle vás bylo?
Souvisí to s internetovými nadšenci a volným softwarem. Existuje křehká hranice mezi tím, jestli něco prodáváte, nebo to někomu cpete a snažíte se za každou cenu střelit, takže je nutné prodávat velmi transparentně, nemůžete uživatele obtěžovat příliš mnoha zprávami, musíte věci říkat velmi jasně a otevřeně.
Protože v té době převládalo freemium prostředí. A freemium pro nás bylo vždy špatně, protože když chcete uspět ve freemiu, musíte mít bezplatný produkt, který je natolik dobrý, aby lidi přitáhl. Některé zásadní věci v něm ale chybějí, protože chcete, aby za něho lidé zaplatili. Skvělým příkladem je příchod iPadu, na kterém se chtěl můj malý syn učit abecedu. Stáhli jsme si freemium program, ale zjistili, že zadarmo se můžete naučit písmena A, B aC, ale ostatní od D až po Z si musíte zaplatit.
Avast vždy nabízel zdarma celou platformu. Bezplatná verze byla vždy kvalitní, takže na trhu nebyl lepší bezplatný antivirový program. A tento bezplatný program používáme, abychom prodali návazné produkty a služby.
| Vince Steckler (60) |
|---|
| • Generálním ředitelem Avastu se stal v lednu 2009. |
| • Podařilo se mu znásobit příjmy firmy ze zhruba 20 milionů dolarů na loňských 812 milionů, firmu uvedl na burzu v Londýně v květnu 2018. |
| • Před Avastem působil ve firmě Symantec Corporation. |
| • Vystudoval matematiku a informatiku na Kalifornské univerzitě. |
Moc firem tehdy vlastní produkty kompletně zdarma nenabízelo?
Konkurenční AVG neměl v základní verzi řadu kritických funkcí, Avira také neposkytovala zdarma řadu zásadních věcí. Jelikož jsme uspěli, nabídl AVG také celý program bezplatně, protože příliš rychle ztrácel trh v náš prospěch. V současnosti zřejmě není příliš možné, aby někdo přišel a nabídl celou platformu bezplatně. Protože náš software máme ve zhruba 40 procentech všech počítačů na světě mimo Čínu. Čína totiž překvapivě nepovoluje nečínským bezpečnostním produktům působit na trhu. V Číně funguje volný obchod jen jednosměrně.
Myslíte, že se vám do Číny někdy podaří dostat?
Ne. Protože Číňané chtějí mít interní kontrolu nad tím, co děláte. Náš bezpečnostní produkt přitom chrání právě před vnějšími zásahy.
Čínská vláda nedávno zavedla ratingový systém, který hodnotí chování obyvatel a podle toho jim poskytuje výhody, nebo je naopak znevýhodňuje. Co si o tom myslíte? Velmi těsně se to týká vaší problematiky soukromí a zasahování do osobní svobody.
Moje žena je Číňanka, pochází ze Singapuru. Máme ale hodně přátel z kontinentální Číny a jim to zásadě nevadí. Jsou zvyklí na to, že vláda chce všechno vědět. Možná kdybych měl přátele mezi disidenty, bylo by to jinak. Ale naprostá většina lidí s tím nemá problém a nijak je to netrápí. Je to něco jako sociální pakt: poskytujeme vám čím dál víc ekonomické svobody, ale budeme vás za to kontrolovat. Čína každopádně není trh pro nás.
Koho vlastně napadlo koupit konkurenta AVG?
Pravděpodobně na tom mám hlavní podíl já. Byl to poměrně odvážný krok. V AVG tehdy pracovalo dvakrát víc lidí než v Avastu a měli o třicet procent vyšší tržby. Jejich valuace ale byla o dost menší, protože my jsme rostli mnohem rychleji a byli jsme ziskovější. V podstatě nikdo nevěřil, že může menší firma koupit většího konkurenta.
A upřímně řečeno, většina velkých akvizic se ani nepovede. My jsme však byli přesvědčení, že to může fungovat, protože jsme znali jejich byznys a věděli jsme, že to můžeme dělat líp než oni. A věděli jsme také, že trh je příliš malý, abychom na něm dlouhodobě mohli působit oba.
Čína utahuje šrouby. Zablokovala weby The Washington Post a The Guardian
Jaké jste viděl největší riziko této fúze?
Nejčastěji se fúze nepovede, protože obě firmy považujete za sobě rovné. Snažíte se vyhovět oběma stranám, rozdělit kompetence a podobně. Prošel jsem si tím a pokaždé se to nepovedlo. Přistoupili jsme tedy k tomu poměrně brutálně ve smyslu, že každá akvizice má svého vítěze a poraženého. Vítěz je ten, kdo dává peníze, a ten také rozhoduje. To se nestává často. Nechali jsme si z AVG několik manažerů, ale naprostá většina vedení zůstala z Avastu.
Takže jste masově propouštěli?
Ano. Netýkalo se to však příliš programátorů, protože ty měl AVG skvělé. Udělali jsme ale něco jiného. AVG měl několik vývojových center po světě, v Izraeli, Amsterdamu… Zavřeli jsme je a programátory jsme přesunuli do Česka, protože tady jsou skvělí programátoři. Tyto zahraniční lokace totiž nepatří k nejlevnějším z pohledu daňové struktury.
Jsou čeští programátoři dobří, protože jsou levní? Nebo mají skutečné dovednosti?
Česko má dlouhou tradici technického vzdělávání. Ano, jsou levnější, ale nikoli proto, že by byli hůř placení, ale kvůli daňové struktuře. Programátor v Silicon Valley zaplatí ze svého příjmu zhruba 60 procent na daních a zdravotním pojištění. Tady v Česku je to od dvaceti do pětadvaceti procent. Takže největší rozdíl v nákladech na programátory je v daních. V Kalifornii jsou hodně vysoké.
Mluvili jsme o úspěších, ale kdy jste se cítil v Avastu nejhůř? Bylo to v roce 2012, kdy jste zrušili IPO v New Yorku?
To byla obtížná doba, protože jsme se museli zastavit a znovu se soustředit na to, co skutečně budeme dál dělat - zvětšovat náš byznys a pokusit se stáhnout z burzy AVG. Kdyby naše IPO neztroskotalo, pravděpodobně bychom AVG nikdy nekoupili. AVG jsme se pokoušeli koupit čtyřikrát či pětkrát, než nám to vyšlo. Byl to dlouhý proces.
Přečtěte si rozhovor:
Zabezpečení státu je tragické, varuje expert na kyberbezpečnost Půlpán
Jak jste vycházel s původními akcionáři Avastu Baudyšem a Kučerou, když jste nastoupil?
Poměrně dobře. Pro zakladatele je velmi těžké předat někomu vlastní firmu, aby ji posunul na jinou úroveň. Ale během roku dvou se to ustálilo. Nehledě na skutečnost, že už se nepodíleli na každodenním řízení firmy několik let.
Stýkáte se ve volném čase?
Je to spíš profesionální vztah. Nikdy jsem nenavazoval bližší vztah s lidmi, pro které jsem pracoval. Je to spíš o mně.
[yop_poll id="2958"]
Jen několik málo procent uživatelů za váš bezplatný antivirus z nějakého důvodu platí. Lze toto poměrně malé číslo nějak zvýšit?
Náš model je postavený na tom, že poskytujeme celý antivirový program bezplatně a snažíme se prodávat navazující služby jako například VPN či Password Manager, které dnes už tvoří 55 procent příjmů Avastu. Co se týče samotného antiviru, platí za něj globálně v průměru čtyři procenta lidí.
Velmi se to liší podle země. Například v Číně platí za náš produkt nula uživatelů, v Austrálii pak patnáct procent, ve Spojených státech a Velké Británii je to zhruba deset až jedenáct procent. V ostatních anglicky mluvících zemích platí zhruba deset až patnáct procent uživatelů. V Německu pak například sedm či osm procent. Na rozvíjejících se trzích je to pak od nuly do tří procent. Je to jen otázka marketingu. Musíme působit lokálně a přizpůsobit se trhu. Máme tým například i v Rusku, kde kvůli naší přítomnosti můžeme lépe pochopit chování našeho největšího tamního konkurenta Kaspersky Lab. Máme s ním v Rusku vyrovnaný tržní podíl a často na nás útočí prostřednictvím reklamních kampaní.
Mluvil jste o vměšování státu do života firem v Číně, ale netýká se to i ostatních vlád, jako jsou Spojené státy nebo i Rusko?
Od žádné vlády k nám nikdy nedoputovala oficiální ani neoficiální žádost o zásah do našeho produktu. Máme na našich webových stránkách vyjádření, že nikomu neposkytujeme náš zdrojový kód. Až jednou zmizí, tak budete vědět, co se stalo (smích). Když chcete prodávat v Číně, musí váš produkt schválit ministerstvo bezpečnosti, takže náš produkt v Číně není distribuován.
Číňané si náš produkt mohou stáhnout z amerických serverů, ale v Číně žádné servery nemáme. Rusko zase prolamuje VPN (virtuální privátní síť umožňuje zabezpečené připojení mezi počítači - pozn. red.), takže tam pravděpodobně nebudeme VPN poskytovat.
Technologické firmy, giganty moderní ekonomiky, jsou v defenzivě - ovšem často ze špatných důvodů. Na ty dobré teprve pomalu dochází. Čtěte více v eseji Hromy budoucích bouří
Ale i ve Spojených státech velké technologické společnosti jako Apple spolupracují s vládou.
Apple zaujal veřejně pozici vymezující se proti americké vládě, co se týče třeba poskytování dat z iPhonů. Není však od věci předpokládat, že izraelské společnosti spolupracují se zpravodajskou službou Mossad, že britské firmy spolupracují s MI6, že ty ruské spolupracují s FSB. Americké bezpečnostní firmy samozřejmě udržují jistou formu spolupráce s federálními úřady. My jsme však v této hezké České republice, kde sice je zpravodajská služba, ale není příliš velká. Česko není velký geopolitický hráč.
Ze strany vlád je tu však do budoucna obrovský potenciál, jak využívat (a zneužívat) data, která se stávají nejhodnotnějšími aktivy. Předpokládám, že na vás budou tlačit?
Ano, proto Číňané používají sociální rating. Lze tedy předpokládat, že čínské firmy vládě všechna tato data poskytují. O tomto je také celá současná debata o Huawei. A není to jen akademická debata. Je to debata na mezivládní úrovni. Protože Čína před dvěma lety přijala zákon, který čínským společnostem - bez ohledu na to, kde působí - ukládá povinnost sdělit na vyžádání veškerá data vládě. A firmu Huawei od této povinnosti, pokud vím, neosvobodila.
Myslím, že je extrémně nepravděpodobné, že by Čína některé zahraniční telekomunikační firmě umožnila vstoupit do jejich 5G sítí. Celá věc s telekomunikačním zařízením spočívá v tom, že ho lze vzdáleně aktualizovat, což může probíhat s vaším svolením, nebo bez něho, záleží na konfiguraci.
Myslím, že obavy ze zařízení Huawei můžeme mít hlavně v krizových dobách. Čínská vláda může firmě přikázat, aby jí z těchto sítí poskytla data, nebo ještě lépe jí může přikázat, aby v určitých zemích sítě přímo vypnula. A to je riziko, které musíme posuzovat. Současné problémy, které se zařízeními Huawei máme, vůči tomu nejsou tak závažné. Závažnější je, že všechna tato zařízení lze v současnosti vzdáleně aktualizovat a vzdáleně kontrolovat.
Jinými slovy, tyto sítě se mohou stát zbraní v mezinárodních konfliktech?
Ano. Není obtížné si představit, že Čína se rozhodne napadnout Tchaj-wan a nastane skutečná globální krize a možná dojde i na ozbrojený konflikt. V této situaci se pak budeme moci spoléhat jedině na nejasné sliby, že Huawei je na vládě nezávislá. Přitom však platí zákon, že čínské firmy musí dělat vše, co jim nařídí čínská vláda.
Přečtěte si:
