Stavebnictví v letošním roce poroste. Podle všeho však nepůjde o začátek dlouhé radostné jízdy, ale jen o krátký nádech. Kromě nedostatku zakázek se odvětví potýká stejně jako takřka všechna s nedostatkem lidí. Tomu se snaží čelit nasazením technologií.
Po letech nemastných a neslaných výkonů se české stavebnictví chystá okořenit letošní rok solidním růstem. Podle odhadů šéfů tuzemských stavebních společností poroste obor letos o 4,3 procenta. Vyplývá to z analýzy českého stavebnictví zpracované analytickou společností CEEC Research.
Optimističtější jsou přitom firmy zaměřené na pozemní stavitelství, tedy především stavbu bytů a kanceláří, které očekávají růst o 4,7 procenta, opatrnější jsou naopak podniky zabývající se inženýrským stavitelstvím, kam patří především dopravní stavby, které čekají růst o 3,5 procenta.
„Výpadku práce se obávají zejména firmy zaměřené na veřejné zakázky. V loňském roce došlo k propadu objemu vyhlášených výběrových řízení až o 48,5 procenta, a pokud bylo o polovinu méně tendrů, je pokles přílivu práce od státu v tomto roce velice pravděpodobný. Naopak od privátních investorů se očekává další růst objemu zakázek vzhledem k rychle rostoucí ekonomice,“ říká Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.
Cenové kleště
Největší brzdou pro další rozvoj českého stavebnictví je podle stavebních společností nedostatek pracovníků. „Nedostatek kapacit je vidět napříč celým stavebnictvím, ale nejen v něm. Obdobné zkušenosti slyšíme i z dalších sektorů ekonomiky při našich výstavách a veletrzích,“ říká Martin Videczký, ředitel Stavebních veletrhů Brno.
Stavební společnosti se tak dostávají do kleští, kdy se na jedné straně ve výběrových řízeních snaží nabídnout co nejnižší cenu, na druhé straně je boj o zaměstnance nutí zvyšovat mzdy. „Hlavním problémem rozvoje bude nedostatek kvalifikovaných i méně kvalifikovaných pracovních sil. Klíčové také bude, jestli si soutěžící uvědomí, že není možné neustále snižovat nabídkovou cenu při neustálém růstu interních i externích nákladů. Protože předpokládáme v roce 2018 nárůst našich tržeb kopírující nárůst trhu, intenzivně se na tento trend připravujeme,“ říká Pavel Schlitter, obchodní ředitel společnosti Sitel.
Po krizi stavebnictví z minulých let navíc řada pracovníků přešla do jiného oboru. „V České republice se s růstem průmyslové produkce postavila řada nových výrobních hal a dělnické kapacity přešly z náročného prostředí externího stavebnictví do „tepla“ výrobního procesu v průmyslových halách,“ upozorňuje Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti Hochtief CZ.
Šéf Hochtiefu Koranda: Chceme stavět D4 do Písku
Stavebnictví se pokouší nedostatek zaměstnanců řešit podobně jako jiné obory – robotizací a automatizací. Vzhledem k tomu, že se nejedná o pásovou tovární výrobu, jsou v odvětví podmínky pro větší nasazení strojů složitější. Přesto se objevují první pokusy, jak tento stav změnit. Například ve Stránčicích u Prahy dokončuje vynálezce Štěpán Kočí vývoj robota, který dokáže vyzdít sedm metrů dlouhou a dva a půl metru vysokou stěnu za čtyřicet minut, a ušetřit tak práci šesti lidí.
Stroj bude řízen s pomocí tabletu. Návratnost investice má být pouhý rok. Na podobném projektu pracuje také katedra technologie staveb pražského ČVUT. Roboti se ve stavebnictví nemají používat pouze ke zdění, ale například také k frézování přesných forem do polystyrenu pro betonové odlitky, respektive stavební dílce. Na ČVUT se zabývají také dalším progresivním směrem – 3D tiskem staveb. Výzkum spočívá především v hledání materiálu, který bude dostatečně jemnozrnný, tekutý a zároveň rychle tuhnoucí.
Drony a roboti
I když tyto technologie nastupují velmi rychle, současný nedostatek pracovníků ve stavebnictví podle odborníků nevyřeší. „Roboti určitě nevyřeší současný nedostatek pracovníků ve stavebnictví. Zavádění nových technologií do jednotlivých průmyslových oborů je ale trend, kterému se nevyhne ani stavebnictví. Je důležité si připomenout, že každá stavba je originál, a nelze ji tedy realizovat podle jednotné metodiky a podle vždy stejného postupu,“ vysvětluje Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Technologie se podle něho v oboru prosadí spíše jinak. „Například využíváním dokonalejších stavebních strojů, svařovacích aparátů a podobně,“ dodává Matyáš.
Technický pokrok se ve stavebnictví promítá také v dalších oblastech. „Některá sofistikovaná stavební mechanizace již dnes zastane spoustu práce místo lidí. Vidíme to zejména v inženýrském stavitelství, které je podstatně méně náročné na lidskou sílu než pozemní stavitelství,“ konstatuje Vacek.
Čtěte komentář:
Zaplaťme si překladatele. Stavební zákon je nad naše síly
Také podle jeho slov není ve stavebnictví nástup robotizace a digitalizace tak rychlý jako v jiných oborech. „Vidíme například čím dál větší využití dronů při zaměřování staveb a digitalizace-modernizace stavebnictví bude pokračovat, nicméně tento postup bude určitě pozvolnější než například v průmyslu a strojírenství,“ dodává Vacek.
Úřednická brzda
Kromě nedostatku zaměstnanců jsou podle stavbařů brzdou oboru dlouhé lhůty pro povolování staveb. Jednou z mnoha příčin tohoto problému je i takzvaná systémová podjatost. Na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS) totiž soudy nižší instance často nepovažují úředníky stavebních úřadů za dostatečně nezávislé k projednávání konkrétních staveb.
„Stavební úřady jsou sice státní správou, ale jejich propojení s radnicemi obcí je zřejmé. Podle zákona o obcích například starosta jmenuje tajemníka úřadu a stanoví jeho plat, přičemž tajemník úřadu je nadřízený úředníkům; rada obce jmenuje a odvolává vedoucí odborů na návrh tajemníka a podobně,“ vysvětlila podstatu problému Renáta Pintová Králová, členka Sdružení pro architekturu a rozvoj a expertka na stavební právo.
Podle ní pak už stačí málo, například jedna věta v médiích nebo uzavřená smlouva o spolupráci a pro soud je riziko podjatosti úřadu zřejmé. Jaký je důsledek tohoto novodobého fenoménu? Stavební úřad v Hořicích s jednou zaměstnankyní je zavalen případy z Hradce Králové. Teď musí například řešit křižovatku za půl miliardy. U výměny dlažby taktéž v Hradci Králové stačilo, že primátor prohlásil, že náměstí je vředem města a případ putoval také do Hořic.
Do třetice hejtman Královehradeckého kraje Jiří Štěpán podepsal memorandum s fakultami Univerzity Karlovy, aby podpořil vznik kampusu v Hradci Králové. Kvůli tomu se krajští úředníci prohlásili za podjaté a o stavbě kampusu nechtějí rozhodovat. Klíčové stavby za stovky milionů či miliardy tak leží na stolech malých stavebních úřadů, které na jejich vyřizování nemají kapacity.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová chce situaci vyřešit zřízením nového úřadu, který zatím pracovně označuje jako Nejvyšší stavební úřad. Ten by měl podle ní vyřešit podjatost stavebních úřadů. Ministryně chce omezit také současnou obří byrokratickou zátěž.
Ministryně Dostálová: Pro stavební právo by byla ideální menšinová vláda
„Nyní musí i drobný investor k žádosti o stavební povolení byť jen na malý rodinný domek oběhnout desítky úřadů a získat jejich souhlasná stanoviska. Sbírá tak razítka například od památkářů, hygieniků, energetiků či hasičů, což se může protáhnout i na několik měsíců,“ upozorňuje Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol. Podle ministryně Dostálové by si tato stanoviska dotčených orgánů nově zařizoval stavební úřad sám. „Kromě snížení byrokracie pro stavitele to přinese i výrazné zrychlení celého stavebního procesu,“ dodává Korec.
Stavaři chtějí vydělat víc
Růst stavebnictví by se měl letos projevit také zvyšováním cen. Ty by měly narůst v průměru o osm procent. „V roce 2018 se oproti minulým rokům zvýší nabídkové ceny, což možná zaskočí některé investory. Je to důsledek zvyšujících se vstupních materiálových nákladů včetně růstu minimálních mezd. I přesto očekáváme mírný nárůst tržeb,“ upozorňuje Koranda z Hochtiefu.
Podle stavařů přitom současné ceny stavebních prací neodrážejí prudký růst cen nemovitostí, ke kterému v Česku v posledních letech došlo. „Trochu nás znepokojuje stálý tlak na cenu našich dodávek, když cena nemovitostí a stejně tak nájmů roste,“ konstatuje Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems CZ.
Šanci pro stavbaře na vyšší příjmy představuje například realizace staveb s vyšší přidanou hodnotou. V tomto ohledu je na tom Česko v některých oblastech lépe, než by se na první pohled mohlo zdát. Například pasivních domů je v zemi pětkrát více než před třemi lety. Jejich počet vzrostl z 1600 na pět tisíc. Komu by se tato čísla nezdála nijak omračující, měl by se podívat na mezinárodní srovnání.
Celosvětově existuje více než 60 tisíc pasivních staveb, Česko se tak na nich podílí celými osmi procenty. Celou třetinu jich lze najít v Německu, dalších 18 tisíc pak v Rakousku. „V tomto ohledu se nejedná o vůbec špatný výsledek,“ komentoval český podíl Libor Hrubý z Centra pasivního domu.
Zvýšenou poptávku po ekologicky šetrném bydlení potvrzují i statistiky Státního fondu životního prostředí, který v loňském roce z programu Nová zelená úsporám vyplatil 263 milionů korun. V roce 2016 to přitom bylo o téměř 150 milionů méně. Rostoucí popularita se projevila i na počtu osob, které o dotaci na stavbu pasivního domu žádaly. Zatímco v roce 2016 jich bylo 366, loni jejich počet narostl na 481. „Domy vystavěné s podporou programu představují zhruba 3,6 procenta celkového počtu dokončených rodinných domů,“ řekla mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová. ¨
Bez dotací přijde útlum
I když se stavebnictví letos daří, firmy z oboru se již obávají útlumu. „Velké problémy lze očekávat v okamžiku, kdy dojde ke snížení objemu dotací z Bruselu, nejen následkem brexitu,“ upozorňuje Roman Kloubec, statutární ředitel AZ Elektrostav.
Až vyschne pramen: tisíce firem jsou závislé na dotacích a bez nich nepřežijí
Ekonomové odhadují, že stavaři budou muset sundat nohu z plynu ještě výrazně dříve. Především kvůli nereálně vysokým cenám nemovitostí vytvářejícím realitní bublinu. „Letos svou roli sehraje hospodářský cyklus, rekordní ceny nemovitostí, vyšší úrokové sazby a horší dostupnost hypoték. Růst stavebnictví tak uvidíme pouze v úvodu letošního roku,“ konstatoval analytik Next Finance Jiří Cihlář.
Slibná čísla z počátku letošního roku nepřeceňují ani další ekonomové. „Rozhodně se nejedná o začátek nějakého boomu ve stavebnictví, bohužel. Jak nedávno upozornil Nejvyšší kontrolní úřad, spousta infrastrukturních staveb se stále potýká s pomalým rozjezdem. Nijak se zásadně nemění ani problematická situace s Metropolitním plánem v Praze,“ upozornil Marek Dřímal z Komerční banky.
Článek vyšel v magazínu Profit
