S trochou nadsázky se dá říci, že krávami to nekončí. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) by ráda měla část zásob v živém mase, zákony ale nic takového neumožňují. Státní organizace zabezpečující chod státu v krizových stavech proto dokončila návrh novely, která by jí mimo jiné umožnila u soukromníků vyblokovat část jejich produkce pro svou potřebu. A kromě masa se má novinka týkat například i léků.
Správa má dosud jediný lék, a to Tamiflu. V roce 2004 nakoupila celkem 25 tisíc balení za 12,5 milionu korun pro případ pandemie ptačí chřipky. Nově by mohly přibýt například antibiotika, analgetika a další základní léky. Například v sousedním Polsku je takto vedeno až tisíc druhů léků. „Není to o tom, že bychom vymýšleli něco nového. Díváme se po sousedech, a pokud existuje nějaká nová myšlenka či námět, začínáme o tom debatovat,“ říká šéf SSRH Pavel Švagr.
Debaty ale potrvají ještě několik měsíců. Správa připravila novelu zákona, která už nestihne přijít před volbami do sněmovny a bude ji projednávat až příští kabinet. V novele zákona jde fakticky o změnu ustanovení, které nařizuje všechny krizové zásoby nakupovat do vlastnictví státu. A to nemusí být vždy výhodné.
Sporné mléko. Stát platí Agrofertu miliony za nouzové potraviny
Právě na příkladu živých stád nebo léků se to ukazuje naplno. „Rezervační princip může být levnější a lze nalézt komodity, u nichž by to bylo pro stát výhodné,“ je přesvědčen Švagr. Kdyby musel stát nakupovat živá stáda a pak je obměňovat, nebylo by to ekonomicky výhodné. Nový systém má být nastaven tak, že farmáři by chovali daný počet zvířat, stát by ale k nákupu sáhl až při krizovém stavu. Pořizovací cena by se pak rovnala tržní ceně.
Ve formě živých stád by chtěla správa udržovat třetinu zásob, další by pak tvořily hotové produkty, jako jsou konzervy či salámy, a třetinu mražené maso. Právě u něj je problém s obměnou, pokud se blíží jeho expirace, protože na trhu je po něm stále menší poptávka. Zákazníci preferují více chlazené maso. Drahé je i jeho skladování.
Dále čtěte:
