Katolická církev získala v restitucích lesy, pole a nemovitosti za miliardy a hned do nich začala investovat. Fary bude pronajímat přes Airbnb.
Z kanceláře developera Serge Borensteina v pražském Karlíně je vidět obrovská proluka. Osmašedesátiletý Belgičan takových za posledních dvacet let zastavěl desítky a Karlín se i jeho zásluhou z kdysi zanedbané čtvrti proměnil na moderní městskou část.
Ve svém nejnovějším projektu, který doplní karlínskou zástavbu, ale má netradičního partnera. „Jsou to skuteční byznysmeni, velmi vzdělaní ve finančních otázkách,“ říká. Nemluví o bankéřích ani venture kapitalistech, ale o duchovních z královéhradecké diecéze, kteří s ním jdou fifty fifty do realitního projektu za 670 milionů korun. Do roku 2020 společně plánují postavit multifunkční budovu se 70 byty, kancelářemi a obchody v přízemí.
Borenstein patří mezi několik byznysmenů, které si hodnostáři z Hradce vytipovali ke spolupráci. „Bylo to pro mě příjemné překvapení, jak spolupráce probíhá. Česká církev je na rozdíl od jiných zemí velmi otevřená investicím a navazování kontaktů,“ chválí Borenstein.
Komu patří Česko? Církve získaly v rámci restitucí přes 116 tisíc hektarů
Investovat ve velkém začala církev poté, co jí stát před pár lety vrátil majetek zabavený komunisty. A investovat musí. Dnes sice ještě dostává každý rok od státu 1,37 miliardy korun, hlavně na platy duchovních, tyto příspěvky se však snižují a v roce 2030 přestane stát financovat provoz církví úplně. Katolíci, největší církev u nás, se proto už připravují na dobu, kdy si budou muset vydělávat sami. A investují miliardy korun, které jim stát postupně vyplácí jako náhradu za nevydaný majetek.
U Borensteinova kancelářsko-rezidenčního projektu čekají královéhradečtí duchovní na dnešní poměry slušný výnos 5,5 procenta ročně. „Peníze od státu jsou v zásadě určeny jen na investice. Jen v krajním případě, že by v momentálním provozu teklo do bot, je možné je dočasně použít na provoz,“ říká Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference, pod kterou spadají všechny české a moravské diecéze.
I kvůli tomu dnes katolická církev zaměstnává tolik lidí jako například obchodní řetězce. „Včetně charit, které zřizujeme, zaměstnáváme přibližně 14 tisíc lidí. Náš vliv na trhu práce je tedy podobný společnostem, jako je Tesco či Kaufland,“ dodává Přibyl.
Pozemky v genech
Nejvíc církevních peněz však nemíří do nemovitostí, ale na nákup lesů a polností, z nichž církev žila od nepaměti. Dohromady tak dnes hospodaří na obrovské ploše přes 150 tisíc hektarů. Pro srovnání: největší soukromý majitel pozemků v Česku Radovan Vítek vlastní 20 tisíc hektarů, což při aktuálních průměrných prodejních cenách třiadvacet korun za metr dělá 4,6 miliardy korun.
Mezi nejbohatší biskupství v Česku patří to ostravsko-opavské, které vlastní 26 tisíc hektarů převážně v centrální části Beskyd a Pobeskydské pahorkatině a na Jesenicku. Lesy nepronajímají žádné firmě, hospodaří v nich sami. „Snažíme se investovat zodpovědně s ohledem na budoucnost. Biskupství od roku 2013 nakoupilo dalších zhruba 550 hektarů zemědělských pozemků, z toho polovinu právě loni,“ řekl týdeníku Euro generální vikář Martin David. Do nákupu půdy jen loni nainvestovali 49 milionů a dalších 38 do nákupu nemovitostí, například kanceláří a bytů v Ostravě.
Přesto se vikář David zdráhá mluvit o zisku. Podle něj není primárním cílem co nejvíc vydělat, ale šetrně na půdě hospodařit po další staletí. Ostravsko-opavští nepodnikají pouze v lesnictví a polnostech, investují také na finančních trzích do podílových fondů, dluhopisů či akcií, které jim zprostředkovává ČSOB či Česká spořitelna. Podporují také charitní služby a církevní školství. „Jako velkou investici z poslední doby lze uvést nákup budovy, ve které sídlí Církevní základní škola sv. Zdislavy v Kopřivnici za 17milionů korun,“ dodává vikář.
V Olomouci pak šli kněží ještě dál a vrhli se na zemědělství. Tamní biskupství obhospodařuje ještě větší pozemky než to ostravské, v rámci restitucí se mu vrátilo 44 tisíc hektarů lesů a tři tisíce hektarů zemědělské půdy. Vznikla kvůli tomu firma Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A svůj majetek od restitucí rozmnožují. „Arcibiskupství zakoupilo farmu v Moravském Berouně a také pozemky na Kroměřížsku, zejména v okolí Chropyně, v rámci obnovy vlastního hospodaření v této oblasti,“ říká mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka. Na ekologické farmě v Moravském Berouně pracuje 19 lidí, kteří chovají hlavně skot plemene charolais. Prodávají ho na maso do Česka i zahraničí.
Fary na Airbnb
Na jihu Čech tolik pozemků nemají, dali se proto na církevní turistiku. V atraktivních oblastech českobudějovické diecéze chtějí v příštích letech začít nabízet ubytování ve farních objektech hlavně v okolí šumavských turistických center, jako jsou Železná Ruda, Dobrá Voda u Hartmanic, Kašperské Hory a Lipno.
Hodnostáři počítají, že fary budou lákadlem pro turisty i díky své duchovní atmosféře. „Uvažujeme také o zapojení do sítě cestovatelů prostřednictvím aplikace Airbnb, kdy si lidé pronajmou ubytování na internetu za mnohem nižší ceny než v klasickém hotelu. Ve spojení s církevními památkami chceme nabídnout komplexní zážitek“ říká zástupce církve Miroslav Bína.
V jižních Čechách má dlouhou tradici i chov ryb. V restitucích se tamním farnostem vrátilo zhruba 130 hektarů rybníků, většina sice ve špatném stavu, nicméně českobudějovická diecéze počítá s tím, že kromě výnosů z chovu je využije při rozvoji agroturistiky a zážitkových akcí. U rybníků by tak ve spolupráci s lokálními firmami mělo vzniknout centrum sportu a vzdělání, kde by se dalo například i sportovně rybařit.
Stanislav Přibyl: Restituce nejsou dar, jejich zdanění je nesmysl
Podle Bíny zvažuje biskupství také přímý vstup do firem. „Z bývalé fary a přilehlých objektů v obci Hosín u Českých Budějovic by mohlo postupně vzniknout pastorační centrum pro mládež i rodiny s dětmi“ dodává. Stejně jako v Ostravě pak mají v Budějovicích fond, který pro ně vyhledává zajímavé investiční nemovitosti. Například v roce 2016 koupili za 46 milionů korun několik budov kolem Biskupského gymnázia, aby mohli scelit areál pro 700 studentů, kteří školu navštěvují.
Podnikatelské plány katolické církve by mohl zhatit nápad komunistů. Babišova vláda v lednu podpořila jejich návrh na zdanění církevních restitucí a minulý týden ho podpořili i poslanci. Komunisté tvrdí, že by tak stát mohl každý rok získat 380 milionů korun ze zhruba dvou miliard, které církvím posílá. Poslanci zatím neschvalovali zákon, jen připustili další projednávání návrhu ve výborech a pustili ho druhého čtení. Hnutí ANO jde komunistům na ruku, jelikož Andrej Babiš jejich hlasy potřebuje pro podporu své vlády.
Generální sekretář Přibyl přesto považuje za nereálné, že by dostávali méně peněz. „A to z mnoha důvodů. Jedná se o náhradu, není to žádný dar ani výdělek čili je to celé nesmysl. Současný stav věcí je opřen o zákon a ten zákon je ještě překryt smlouvou čili dvoustranným soukromoprávním aktem. Je to záležitost uzavřená a zaúčtovaná. Dostáváme od státu splátky, jsme v pozici věřitele,“ říká.
V případě, že by vláda návrh prosadila, je podle něj jedinou možností jít k Ústavnímu soudu. Zdanění by pro církve znamenalo za celou dobu vyplácení náhrad až o 11 miliard nižší příjmy. Nejvíc by na to doplatily církve, které jsou maličké a které neměly mnoho historického majetku, protože pro ně je to v podstatě jediný zdroj příjmů.
Rentiér
K těm nejmenším patří například brněnská diecéze, všechny její farnosti, kapituly a biskupství dohromady vlastní jen 1,1 tisíce hektarů lesů. Lesy jsou navíc extrémně rozdrobené v jednotlivých farnostech po jižní Moravě a na Vysočině. Pracují proto na tom, aby lesy scelovali do větších celků, které znamenají větší výnos. Směny probíhaly už loni, kdy Lesy ČR měnily pozemky s Opatstvím Staré Brno řádu sv. Augustina. „Nyní připravujeme směnu majetku s brněnským biskupstvím,“ dodává šéfka komunikace Lesů ČR Eva Jouklová.
Vypadá to tedy, že katolická církev v Česku v sobě znovu objevila podnikavého ducha. Spolupráce s Borensteinem je jenom začátek. Z jednotlivých diecézí budou v budoucnu nejen developeři, ale třeba i továrníci a hoteliéři. „Přežijeme, pokud neuděláme nějaké zásadní investiční chyby, pokud budeme mít invenci, do čeho a jak investovat, a pokud budeme pracovat s lidmi. Protože církev se nesmí stát rentiérem,“ uzavírá páter Přibyl.
Zdroj: Česká biskupská konfederace
Čtěte také: