Ještě při studiu „držel háky“ při operacích na klinice profesora Patka, což jej fascinovalo, ve čtvrtém ročníku ale odjel na stáž do USA. Tam přišel do styku s velkou medicínou a výzkumem na těch nejlepších pracovištích a od té doby věděl, že rodiče měli pravdu. Začal ho bavit imunitní systém. Ačkoliv je Špíšek hvězdou tuzemského onkologického výzkumu, vždy zdůrazňuje, že je imunologem, nikoliv onkologem.
Jak přišla imunologická revoluce
Už od školy Špíšek v přímém přenosu sledoval, jak se přístupy založené na aktivaci imunitního systému prosazují do onkologické praxe. Teď je imunologie běžně používaná k léčbě některých nádorových onemocnění, ale když on končil medicínu, zdaleka to tak nebylo. Ještě před patnácti lety se lékařské kapacity do krve hádaly, jestli je imunitní systém schopen vůbec nějak pomoci v boji s nádory. Shodou okolností Špíška osud zavál do imunologické laboratoře v Institutu de Biologie na univerzitě v Nantes, kde zkoušeli vybudit imunitní odpověď proti nádorovým buňkám.
Přečtěte si rozhovor s Radkem Spíškem:
Farmaceutický průmysl je jako ruská ruleta, říká šéf firmy Sotio
Ocitl se tedy na té „správné“ straně barikády. Ovšem když tehdy přijel na onkologickou konferenci, v sekci nádorová imunologie seděl on a 20 jeho vědeckých známých. V dobách „imunologické skepse“ Špíšek pracoval tři roky i na oddělení nádorové imunologie Rockefellerovy univerzity v New Yorku v týmu Ralpha Steinmana, držitele Nobelovy ceny za lékařství. Byla to doba, kdy stále ještě neexistovaly důkazy, že imunoterapie bude jednou nezpochybnitelnou součástí onkologické léčby. V roce 2011 však nastal zvrat. Objevilo se několik klinických studií, které vyšly pozitivně. A posledních šest let probíhá imunoterapeutická revoluce, jak se píše v anglosaské literatuře.
Zvlhlý prach a kocovina: etické investice vynášejí víc než zbraně a alkohol
Imunoterapie se zařadila mezi standardní léčebné postupy po bok chirurgie, ozařování nebo chemoterapie. Když dnes Špíšek přijede na onkologickou konferenci, je tam deset tisíc výzkumníků a lékařů a všichni mluví čtyři dny jen o imunoterapii. Té se Špíšek věnoval v motolské nemocnici a na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy na výzkumné bázi, a to zejména u karcinomu prostaty a vaječníků, které se posléze staly základem klinického vývoje biotechnologické firmy Sotio. Ta dnes funguje v Evropě, USA, Číně a Rusku.
Sen o farmacii
Sotio má ambici stát se první regulérní českou farmaceutickou společností, která úspěšně uvede nový lék na trh. Nejblíž je tomu u přípravku na léčbu rakoviny prostaty, kde již probíhá třetí fáze klinického testování, a u karcinomu vaječníků, kde se třetí fáze právě připravuje. Než ale Špíšek před osmi lety opustil jistotu akademické půdy, dlouho váhal. Nešlo ani tolik o strach z neznáma, jako spíše o to, že si velmi dobře uvědomoval, jak finančně náročné je dostat lék z laboratoře do stadia klinických studií a následně na trh. A jak malá je šance, že přípravek uspěje. Statisticky vzato jde trochu o ruskou ruletu. Nakonec ale neodolal a s kolegyní Jiřinou Bartůňkovou kývli Petru Kellnerovi na nabídku založit biotechnologickou firmu. Od roku 2010 byl Špíšek ve vedení Sotia, které spadá do skupiny PPF, letos v březnu se stal jeho ředitelem.
Čtěte také:
Kellner věří Culture Tripu. PPF masivně investuje do londýnského startupu
Kellnerova PPF dál nakupuje. Získala 29,4 procenta v ČD - Telematika
