Kondenzačních čar na nebi je s každým dalším týdnem navzdory šíření koronavirové varianty delta čím dál víc a jednotlivé aerolinky se předhánějí v tom, která z nich se blýskne ambicióznějšími plány a lepšími čísly. Šéf australského národního dopravce Qantas Alan Joyce se přednedávnem nechal slyšet, že jeho společnost plánuje ještě před koncem letošního roku obnovit mezinárodní lety – ačkoliv v jeho zemi nyní panuje striktní lockdown – a během toho příštího začne na některé linky nasazovat i velkokapacitní Airbusy A380.
Vedení irských nízkonákladovek Ryanair zase před týdnem oznámilo, že v srpnu stihla firma přepravit na 11,1 milionu pasažérů, čímž se ve srovnání se stejným obdobím roku 2019, tedy roku předcovidového, dostala na 75procentní úroveň. Také maďarský Wizz Air se chlubí významně optimističtějšími statistikami. V průběhu téhož měsíce letělo na palubách jeho letadel 3,6 milionu lidí. Míra jejich obsazenosti se tak dostala k hranici 84 procent. Ještě loni v srpnu to přitom podle serveru Market Watch bylo jen necelých sedmdesát.
Vidina zvětšujícího se světla na konci tunelu pak dává jednotlivým aerolinkám důvody začít přemýšlet o tom, jak svůj byznys po měsících strádání posunout dál. Evropskému trhu nízkonákladových leteckých dopravců kraluje dlouhá léta zmíněný Ryanair, ostatní se mu však snaží dostat na kobylku. Naposledy se o to pokusil právě maďarský Wizz Air, který předložil konkurenčnímu easyJetu nabídku na převzetí.
Britské nízkonákladovce se na rozdíl od obou výše uvedených aerolinek v procesu zotavování po koronavirové krizi tolik nedaří, a tak shání dodatečný kapitál, který by jí pomohl se opět postavit na nohy. Vedení maďarské společnosti ani zástupci easyJetu sice oficiálně nepotvrdili, že by k nějakému jednání došlo, podle zpravodajské agentury Reuters však ona nabídka pocházela právě od Wizz Airu.
Zda tomu tak doopravdy bylo, nebo ne, je ale nakonec jedno. EasyJet totiž inkriminovaný návrh odmítl a místo toho se rozhodl získat potřebné finance od svých akcionářů. Ti by do firmy měli napumpovat dalších 1,7 miliardy dolarů, tedy v přepočtu nějakých 36,5 miliardy korun.
Věrni Airbusu
Maďaři se svých dlouhodobých plánů na expanzi vzdát nemíní, a již za tímto účelem učinili patřičné kroky. Dle Reuters totiž vyjednává s evropským výrobcem letecké techniky Airbus o nákupu alespoň stovky nových letounů. O který konkrétní typ má jít, agentura neuvádí. S největší pravděpodobností však půjde o stroje z rodiny A320neo.
Jak připomíná specializovaný server Planespotters.net, Wizz Air má nyní ve flotile celkem 124 letounů s průměrným stářím pěti a půl let. Konkrétně jde o 59 letadel A321, čtyřiašedesát „á-třistadvacítek“ a jeden dálkový Airbus A330. Jiné letouny než právě ty, které pocházejí z francouzského Toulouse, aerolinky v současné době neprovozují.
Podle Reuters i v tomto případě obě straně odmítly potenciální zakázku blíže komentovat. Nejasnosti tak panují například i o konkrétním termínu dodání.
Zrušená zakázka za stovky miliard
Jasné naopak je, že nových letadel se nedočká již několikrát zmíněný Ryanair. Tedy alespoň ne těch, jež nesou označení Boeing 737 MAX 10. Společnost Michaela O´Learyho si měla u amerického výrobce objednat až 250 úzkotrupých strojů v její nejnovější variantě, kvůli neshodám ohledně konečné ceny však od záměru upustila.
„Jsme zklamaní, že jsme se nedokázali dohodnout,“ ocitovala šéfa Ryanairu Reuters. „Boeing má daleko optimističtější představy o hodnotě těchto letadel než my a my se zase pevně držíme naší filozofie neplatit za letadla příliš vysokou cenu,“ uzavřel O´Leary.
Agentura připomněla, že pokud by se objednávka řídila katalogovou cenou, dosáhla by potenciálně hodnoty 33 miliard dolarů, respektive nějakých 706 miliard korun. Něco takového je však prakticky nemožné, neboť je zvykem, že aerolinky – zvláště pak ty velké – dostávají při podobných obchodech výrazné množstevní slevy. I po jejich započtení by se každopádně dle analytiků jednalo o sumu značně převyšující úroveň 10 miliard dolarů (přes 214 miliard korun).
