V Severním Porýní-Vestfálsku začala stavba 90kilometrového kabelu, který propojí energetické soustavy Belgie a Německa a pomůže jejich stabilizaci. Belgie přitom spoléhá na dvě jaderné elektrárny Doel a Tihage, které Němci kritizují. Na druhou stranu v této oblasti Německa se těží hnědé uhlí v oblasti Hambašského lesa.
Devadesát kilometrů dlouhý kabel, který povede stejnosměrný proud, staví belgický provozovatel sítě Elia a její německý protějšek Amprion. Jedná se o první energetický most mezi oběma zeměmi, uvedla německá agentura DPA.
Stavba začala u německého města Cáchy. Paradoxně v místě, kde se obyvatelé obávají o bezpečnost kvůli belgickým elektrárnám Doel a Tihange a kde loni radnice rozdávala tablety jódu, které slouží jako první pomoc při radioaktivním zamoření.
Spojení obou sítí zvláštním kabelem má zajistit bezpečnost dodávek elektřiny a stabilizovat energetickou síť, uvedli zástupci společnosti Amprion při slavnostním začátku stavby.
Elektrický most vede z rozvodny Niederzier ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, která je v blízkosti hnědouhelného dolu Hambach a zbytků Hambašského lesa, do belgického Lixhe v provincii Lutych v blízkosti hranice s Nizozemskem.
Poloha obce Niederzier:
Propojení má stát 450 milionů eur (11,6 miliardy korun) a mělo by být v provozu od roku 2020. Premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet (CDU) projekt považuje za důležitý krok k propojení vnitřního energetického trhu v obou regionech.
Belgie se potýká v současné době s problémy svých kapacit. Ze sedmi jaderných bloků je šest kvůli opravám odstaveno. Německý proud se do Belgie nyní dostává přes nizozemskou síť.
Mizerný beton:
Belgické jaderné elektrárny se rozpadají
Belgická ministryně energetiky Marie-Christine Marghemová už varovala, že ve vybraných oblastech země bude elektřina vypínána na tři hodiny denně, aby nedošlo k přetížení soustavy. Jádro se v roce 2017 podílelo na belgickém energetickém mixu 60 procenty. Kritici vládě vyčítají, že zanedbala údržbu jaderných elektráren a většina bloků je nyní odstavena. Belgické reaktory by měly být postupně odpojovány ze sítě do roku 2025.
Dalším paradoxem také je, že ačkoliv Německo přestane využívat po roce 2022 jadernou energii, například v Lingenu v Dolním Sasku se vyrábí jaderné palivo „Made in Germany“ pro elektrárny v Belgii, Švédsku, Finsku, Velké Británii a Švýcarsku. Továrnu Advanced Nuclear Fuels vlastní francouzská firma Framatome.
Dále čtěte:
Německo řeší éru po uhlí: investice do regionů, plynové elektrárny a syntetická paliva
Přeshraniční strach. Nizozemsko, Belgie a Německo nemají plán pro jadernou havárii
Němečtí zastánci jádra: Půl bilionu eur je pryč a stále pálíme uhlí
