Česká republika má vedle Irska nebo Lucemburska v rámci EU nejnižší podíl hrubého národního důchodu (HND) na hrubém domácím produktu (HDP). Důvodem je především odliv dividend. Podíl hrubého národního důchodu na hrubém domácím produktu loni přitom podle údajů Českého statistického úřadu stoupl na více než 94 procent, což je nejvyšší hodnota od roku 2005.
HDP vyjadřuje hodnotu vytvořených výrobků a služeb na daném ekonomickém území za určité období. HND je pak objem veškeré produkce českých firem a lidí (rezidentů) na území ČR i v zahraničí.
Podle analytiků by k zlepšení pomohla například orientace ekonomiky na produkci s vyšší přidanou hodnotou nebo motivace zahraničních vlastníků firem, aby zisk v ČR více reinvestovali. Odmítají ovšem myšlenku zdanění dividend.
„Pokud bychom chtěli zvýšit HND a přiblížit ho k HDP, měli bychom se zaměřit na to, jak zatraktivnit investiční prostředí v ČR tak, aby z vytvořených zisků zahraniční investoři více reinvestovali a méně odváděli formou dividend. Nejhorší co bychom mohli udělat, by byla snaha zadržet dividendy překážkami nebo zákazy,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Celkově se ale není podle něj čeho obávat, protože přínosy zahraničních investic převyšují cenu, kterou za to ekonomika platí.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek považuje rozdíl mezi HDP a HNP za přirozený a pro ekonomiku neškodný. Zároveň také odmítá jako možné řešení zdanění odlivu dividend. „Za úvahu samozřejmě stojí motivovat zahraniční investory k reinvesticím většího dílu vytvořeného zisku. Bariérou je ale obecně nízká kvalita institucionálního prostředí a její zlepšení je během na dlouhou trať. Osobně si myslím, že se zdánlivý problém rozdílu mezi HDP a HNP vyřeší sám,“ uvedl. Nadcházející fáze slabšího globálního ekonomického růstu totiž podle něj mimo jiné omezí tučné zisky zahraničních firem, což oslabí růst HDP i HNP, přičemž HDP se to dotkne více.
Odliv zisků není jen problém Česka:
Východní země EU jsou čistými plátci už dávno. Piketty volá po restartu Unie
Postupný růst podílu HND by podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy podpořila mobilizace českého kapitálu a rozvoj segmentu tuzemských malých a středních podniků. I podle něj by bylo potřeba zatraktivnit podmínky pro reinvestici zisků zahraničních vlastníků. Třetím opatřením ke zlepšení je lákání výhradně těch zahraničních firem, které mají produkci s vysokou úrovní přidané hodnoty, dodal.
Za rozdílem mezi HND a HDP je podle Sobíška například dlouhodobý investiční cyklus české ekonomiky. „Ten se dostal do fáze, kdy dosahují zahraniční firmy solidní ziskovosti, ale nacházejí omezené příležitosti k reinvestici svých zisků v tuzemsku,“ uvedl.
Zároveň je podle Sobíška násobně menší příliv výnosů ze zisků tuzemských investorů v zahraničí. To je způsobeno jejich omezenou kapitálovou sílou kvůli tomu, že před 25 lety zpravidla začínali se svým podnikáním od nuly. Dalším důvodem je pak například také silná orientace ekonomiky na průmysl.
„Pokládám za výhodu a nikoliv nevýhodu Česka, že se mu podařilo přitáhnout v takové míře ziskovou výrobu nadnárodních firem. Není náhodou, že právě Česko a Irsko jsou dvě země s nejvyšším podílem průmyslu na HDP a zároveň nejvyšším rozdílem mezi HDP a HND,“ dodal Sobíšek.
Dále čtěte:
Až vyschne pramen: tisíce firem jsou závislé na dotacích a bez nich nepřežijí
