Menu Zavřít

Mzdový růst podle Jánošíka: mzdy se loni nejvíce zvýšily na podprůměrně placených pozicích

16. 2. 2018
Autor: CC BY-NC-ND 2.0: mlovitt via Wikimedia

Kdo by nechtěl vydělávat víc. Loňský rok byl z tohoto pohledu nositelem dobrých zpráv a letos to vypadá na další slibný nárůst. Průměrná mzda zaměstnance v Česku po započtení odměn a bonusů loni podle předběžných odhadů dosáhla hranice 30 tisíc korun za měsíc. Po osmi letech slabého mzdového růstu došlo loni ke skoku o devět procent.

Česká republika se tak vrací na trajektorii rychlého mzdového růstu, z níž vypadla po nástupu globální ekonomické krize na podzim roku 2008. Během období let 2009 až 2015 rostly průměrné mzdy jen o zhruba tři procenta ročně, předloni růst činil 4,2 procenta. Podle prognózy Hospodářské komory z konce loňského roku vydrží silný růst mezd i v příštím roce, odhadovaný nárůst činí 8,6 procenta.

Svižný růst české ekonomiky, nejnižší nezaměstnanost v celé Evropě a rekordní počet volných pracovních míst. To jsou hlavní vlivy, jež táhnou mzdy nahoru. „Máme-li nezaměstnanost nižší než tři procenta a více než 200 tisíc otevřených pracovních pozic, je zřejmé, že na ideálního, ve všech směrech vyhovujícího uchazeče, který je navíc na pracovním trhu volný, narazíme jen velmi těžko,“ shrnuje situaci na trhu práce Ladislav Kučera, ředitel personálně poradenské společnosti Hays v České republice.

Náskok Prahy se snižuje

Oficiální čísla Českého statistického úřadu budou k dispozici až na počátku března. K předběžným hodnotám se však lze dostat již dnes. Týdeník Euro oslovil personální agenturu Profesia, která vedle jiných aktivit provozuje mzdový srovnávač Platy.cz. Agentura má k dispozici data za 80 tisíc lidí ze všech regionů a oborů podnikání. Jejich data sice nejsou úplně na korunu přesná, ale v praxi se od údajů ČSÚ výrazněji neodlišují.


Čtěte také:

Konečná na čtyři: GDPR ohrožuje malé firmy

 GDPR se může stát nástrojem likvidace malých firem


Průměrná hrubá mzda v loňském roce vzrostla o devět procent na 30 tisíc korun. Přetrvávají přitom výrazné rozdíly mezi příjmem mužů (33 tisíc korun) a žen (25 tisíc). „V souběhu s dobře nastartovanou ekonomikou vznikal poměrně velký tlak na růst mezd i jiných typů odměňování, a to napříč obory i regiony,“ uvedl analytik firmy Profesia CZ Michal Novák.

 Průměrná mzda - grafy

Co se týká regionů, stále platí, že zaměstnanci v Praze berou nejvíce - v průměru 38 435 korun hrubého. Mzdový nárůst zde však loni dosáhl jen necelých čtyř procent. Prahu tak pomalu dohání skupina krajů orientovaných na průmysl - hlavně ten automobilový. Průměrná mzda v Plzeňském, Středočeském a Jihomoravském kraji již překonala 30 tisíc korun, Liberecko je jen těsně pod hranicí. Meziroční růst ve jmenovaných krajích se pohyboval kolem deseti procent.

Nejhůře na tom podle srovnávače Platy.cz jsou Olomoucko a Karlovarsko, kde se mzdový průměr drží nízko. Konkrétně se pohybuje okolo 27 tisíc korun. Loňský nárůst mezd zde přesáhl sedm procent; to je sice na první pohled hodně, ale s výjimkou Prahy se jedná o nejslabší zvýšení v republice.

Z náznaků lze vyčíst, že v mnoha krajích existuje - a dále se prohlubuje - rozdíl mezi venkovskými oblastmi i malými městy, které zůstávají zónou levné práce, oproti prosperujícím centrům. Mezi ně patří Brno, Olomouc, České Budějovice, Hradec Králové a zřejmě i další krajská města.

Hlad po ajťácích a technicích

Nedostatek pracovní síly vede k lepšímu ohodnocování lidí bez praxe či s krátkou praxí. Právě u nich je procentuální nárůst nejvyšší. Firma Hays uvádí příklad účetních, kteří si polepšili o pět tisíc měsíčně. Zatímco u méně zkušeného pracovníka s dvěma roky praxe se jedná o skok z 32 tisíc na 37 tisíc hrubého, typický účetní s dlouhou praxí si polepšil ze 45 tisíc na 50 tisíc.

Procentuální nárůst mezd dosáhl podle studie firmy Hays u některých profesí až 20 procent za jediný rok. Týká se to hlavně nedostatkových pozic typu office manager, vysokoškoláků s technickým vzděláním a také IT specialistů se znalostí programů Java a C++ nebo účetních systémů SAP. Řada podniků dnes marně hledá odborníky na oblast GDPR, tedy nového nařízení Evropské unie ohledně správy a nakládání s osobními údaji.

 Typická mzda podle povolání

Na opačném konci spektra si výrazně polepšili třeba prodavači, kuchaři a skladníci. Mezi maloobchodními řetězci vypukla doslova mzdová válka o pokladní. Spustil ji Lidl, který v loňském březnu zvýšil nástupní mzdu o čtvrtinu na 23 333 korun. Ostatní jej s odstupem několika měsíců museli následovat. Majitelé restaurací byli nuceni výrazně přidat kuchařům, kterých je na pracovním trhu nedostatek.

Jiný pohled na problematiku nabízí společnost Profesia CZ, která sestavila vývoj mezd podle oboru působnosti firmy. Největší růst zaznamenala v oboru zpracování dřeva - meziročně o 18 procent. Stále zde však příjmový průměr (lehce přes 26 tisíc korun) zůstává pod úrovní běžnou v jiných oborech průmyslu. Velmi rychle rostou mzdy také v oborech telekomunikací, pojišťovnictví a státní či veřejné správě.

Žádný růst mezd se podle dat Profesie loni neodehrál ve farmaceutickém průmyslu a v oblasti kultury. Ani top manažeři si loni příliš nepolepšili; jejich mzdy rostly jen o dvě procenta na 75 tisíc korun. Důvod? „Platové skoky tu přišly dříve - už v letech 2015 a 2016 - a pohybovaly se v rozmezí deseti až patnácti procent,“ nabízí možné vysvětlení Michal Novák z firmy Profesia CZ.

Co s penězi navíc

Stále zůstává v platnosti zažité pravidlo, že vzdělání se vyplácí. Zatímco vysokoškolák s magisterským či inženýrským titulem bere v průměru 37 tisíc korun, středoškoláci s maturitou dosáhnou už jen na necelých 28 tisíc a středoškoláci bez maturity na 22,5 tisíce. Nejvyšší mzdový nárůst - meziročně o 12 procent - se loni odehrál u osob se základním vzděláním, kterým pomohlo navýšení minimální mzdy.


Berete víc než 40 tisíc měsíčně? Patříte k 1 procentu nejbohatších lidí na světě

České bankovky, ilustrační foto


Data ze srovnávače poukazují také na roli státu v loňském mzdovém skoku. Ve veřejném sektoru totiž nastal růst o 11,5 procenta, zatímco soukromé podniky v domácím i zahraničním vlastnictví šly s výplatami nahoru o 7,5 procenta. Stále však platí, že nejlépe své zaměstnance odměňují společnosti se zahraničním vlastníkem. Loňský průměr zde totiž přesáhl 34 tisíc korun hrubého.

Podle průzkumu, který si nechala zpracovat firma Kruk zaměřená na vymáhání pohledávek, nakládají lidé s penězi navíc různým způsobem. Hůře placení zaměstnanci ve službách a stavebnictví je často využívají ke splácení dluhů. Zaměstnanci bank a ajťáci více utrácejí, zatímco učitelé a policisté poměrně často uváděli, že navyšují své úspory.

Spočítejte si na kalkulačce čistou mzdu:

FIN25

Mzdová kalkulačka 2018: výpočet čisté mzdy

Ilustrační foto

Dále čtěte:

Jak v roce 2018 vydělat peníze? Stačí si vybrat

15 důvodů, proč ještě nejste bohatí. A nejspíš ani nebudete

Jak si říct o vyšší plat: důležité je načasování a dobré argumenty


  • Našli jste v článku chybu?