Od technologické banky byste ani nečekali něco jiného - vše funguje elektronicky a jako na drátkách. Stačí dostat e-mailem pozvánku, přijít na recepci do budovy londýnské kanceláře banky, vyjet do 39. patra, kde vám sympatická černoška předá kartu, pomocí níž se dostanete do zasedačky, kde má rozhovor proběhnout.
Z okna je vidět celá londýnská City, po New Yorku největší finanční centrum na světě, jako na dlani. V posledních letech tu vyrostlo množství kancelářských mrakodrapů, které dávají místu kolem stanice Canary Wharf technokratický ráz - všude bílé košile a obleky. „Nebudu říkat žádné blbosti a vykecávat se, jak to rádi dělají ředitelé bank,“ prohlásí úsečně na úvod zakladatel a šéf mobilní banky Revolut Nikolaj Storonsky.
Bez pobočky...
Nápad založit čistě mobilní banku přišel před třemi roky, kdy byl někdejší trader bank Credit Suisse a Lehman Brothers nespokojený s tím, kolik musí při cestách do zahraničí platit bankám za to, že mu jednoduše mění jednu měnu na druhou. Poplatky se podle bank různí, ale při platbě několika tisíc dolarů dosahují vyšších desítek dolarů. „Na začátku jsem samozřejmě nevěděl, že to bude tak velký projekt. Byli jsme malý startup, kde pracovalo asi deset lidí. Dnes jich máme kolem čtyř set,“ vypráví blonďák se stále patrným ruským akcentem.
Na bezplatnou směnu celkem šestadvaceti hlavních světových měn brzy navázal další služby a postupně se Revolut stal téměř plnohodnotnou bankou. Můžete posílat zdarma platby po celém světě, vybírat si z bankomatů měsíčně až do dvou tisíc liber, obchodovat s kryptoměnami, uzavřít si pojištění či si vzít během pár minut úvěr. Všechny tyto služby lze rovněž získat v balíku za šest liber měsíčně. Oproti tradičním bankám, které musejí financovat vysoké provozní náklady, sází Revolut pouze na uživatele mobilních telefonů po celém světě. Neplánuje zřizovat pobočky, což začaly dělat i banky, které se původně označovaly za „internetové“, v Česku například mBank.
O Revolutu čtěte více:
Jednorožec v Česku. Mobilní Banka Revolut spustila podporu českých korun
Dalším tahákem může podle Storonského být online obchodování na burzách a dluhopisových trzích. „Budou to podílové fondy. Zvolíte si strategii, která vám vyhovuje: pasivní, aktivní či agresivní, a budete investovat každý měsíc nebo jednorázově,“ říká teprve třiatřicetiletý mladík, který žije třináct let v Londýně. Jeho odpovědi jsou stručné, někdy až velmi stručné, bez emocí, jako by chtěl mít rychle hotovo a jít dělat další věci - roboticky systematické pracovní tempo.
Některé nápady se však nepovedly a Revolut je opustil. Byl to hlavně projekt mezinárodního telefonního čísla, který se ukázal nerealizovatelný. Na podzim ale banka začne vydávat speciální kovové platební karty, které budou nabízet cashback (tj. výběr hotovosti při placení například v nákupním centru) a consierge služby, když například někdo potřebuje zabukovat letenku a nechce se tím sám zabývat.
Storonsky vidí potenciál i v kryptoměnách, o nichž se bankéři většinou vyjadřují pohrdavě. „Záleží, na co to použijí. V některých zemích jako Venezuela či Zimbabwe je velmi nestabilní měna. Když vydáte kryptoměnu, není nijak závislá na tom, co dělá vláda,“ vyjmenovává výhody.
... i bez marketingu
Revolut na začátku financoval Storonsky jen z vlastních prostředků. Od začátku ale bance začali velmi rychle přibývat klienti, reklamy nebylo třeba. Dnes tempo jejich nárůstu dosahuje šest až osm tisíc nových klientů denně. Banka proto dosud nemá ani marketingové oddělení, které by aktivně platilo za akvizici nových uživatelů, jako to dělají všechny velké IT firmy, jako je třeba antivirový Avast, přičemž suma za získání jednoho klienta se pohybuje v jednotkách dolarů. „Nabídli jsme prostě nejlepší produkt,“ hýří sebevědomím Storonsky.
Jeho strategie se mu vyplácí, protože tempo růstu zůstalo neuvěřitelné po celé tři roky existence firmy. V říjnu 2017 prodal Storonsky část banky investorům za 71 milionů dolarů, což ohodnotilo celou firmu na 350 milionů dolarů. Po necelém půlroce investovali do Revolutu další investoři v čele s hongkongským fondem DST Global. Tentokrát investice za 250 milionů dolarů ohodnotily firmu na 1,7 miliardy dolarů. Revolut tak předstihl ve valuaci průkopníka zahraničních plateb Transferwise, který provozují zakladatelé Skypu, a stal se nejhodnotnějším jednorožcem v Evropě. Jednorožcem se označují mladé startupy, jejichž hodnota za velmi krátkou dobu přesáhla miliardu dolarů. Storonského podíl aktuálně dělá 30 procent, což mu jeho papírové jmění ohodnocuje na 510 milionů dolarů.
Dnes má banka přes dva miliony uživatelů, denně je aktivních 300 tisíc. Získané peníze používá na expanzi do nových zemí - v Česku téměř všechny hlavní funkce zavedla na jaře letošního roku - a na zajištění nabídky úvěrů, které bude nabízet lidem i firmám. Podle Storonského přitom letos dosáhla bodu, kdy neprodělává. Příjmy se dělí zhruba rovným dílem mezi uživatelské poplatky za prémiový účet, firemní účet, kryptoměny, směnné kurzy a výnosy z úroků u půjček.
Máme z Revolutu strach
Cíle má Storonsky neskromné. Chce vytvořit celosvětovou síť uživatelů, jak retailových, tak firemních jako třeba internetové obchody, kteří by mezi sebou obchodovali a nakupovali prostřednictvím Revolutu. Raketový nástup v poslední době zaznamenaly i tradiční banky. „Na světě jsou tisíce bank, jsou ale pomalé a byrokratické, takže nemyslím, že by dokázaly tak rychle zkopírovat náš model,“ je přesvědčený. Stín mobilní banky už dopadá i do Česka. Jeden z šéfů tuzemských bank, která má ambice inovovat, nedávno autorovi tohoto textu nesměle svěřil, že za svou vážnou konkurenci považuje pouze Revolut. Pokud se naplní Storonského ambice, mají se čeho bát. „Mým hlavním cílem je stát se jedničkou mezi fintechovými bankami na světě a mít co největší tržní podíl. Je to jednoduché tak, jak to říkám,“ dodává.
Platby mobilem na vzestupu: Google Pay zavedou další banky, příchází i Apple Pay
Storonsky, absolvent Moskevského fyzikálně-technického institutu a během studií přeborník v plavání, firmě obětovává veškerý svůj volný čas a nezměnil to ani poté, co se z něho stal bohatý člověk. „V kanceláři pořád pracuji 14 hodin denně,“ říká. A to samé požaduje po svých zaměstnancích. Pracovní tempo v Revolutu se stalo v londýnském fintech sektoru nechvalně proslulé a bývalí zaměstnanci si stěžují na sociálních sítích.
O prodeji firmy přitom není zatím vůbec řeč. „Proč bychom prodávali? Můžeme se stát mnohem většími než řada bank, které nás chtějí koupit,“ říká. Do konce roku chce zdvojnásobit počet zaměstnanců na osm set a do roku 2023 získat sto milionů zákazníků.
Po dvaadvaceti minutách se rozcházíme, Storonsky mizí v kancelářském labyrintu chodeb, já sjíždím z výšky znovu do přízemí. Tam, kde žijí obyčejní smrtelníci.
| Revolut v číslech |
|---|
| • Zakladatelé: Nikolaj Storonsky a Vladimir Jacenko |
| • Start: 2015 |
| • Počet zaměstnanců: 400 |
| • Kanceláře: Londýn, Krakov, Moskva, Petrohrad, Vilnius, Berlín, Paříž, Barcelona |
| • Získané investice: asi 350 milionů dolarů |
| • Hlavní investoři: DST Global, Index Ventures, Ribbit Capital a Balderton Capital |
| • Počet zákazníků: přes dva miliony |
Přečtěte si také:
Revolut vstoupil na český trh. Fintechová firma na něm chce mít do konce roku 100 tisíc zákazníků
