Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů korun, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podíl vodní dopravy na přepravě zboží v Česku přitom zůstává podle kontrolorů dlouhodobě nízký a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází. Kontrola NKÚ se týkala projektů rozvoje vodních cest a podpoře nákladní vodní dopravy, které od roku 2014 vydalo ministerstvo dopravy a jím zřízené Ředitelství vodních cest (ŘVC).
Od roku 2010 se pomocí vodní dopravy přepraví ročně přibližně jen jedno procento z veškerého přepraveného zboží. Hlavní příčinou je nespolehlivost labsko-vltavské vodní cesty, zejména problémy se splavností v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem, uvádí dnes zveřejněná zpráva NKÚ.
Řešením by podle ministerstva dopravy bylo vybudování plavebního stupně v Děčíně. ŘVC za jeho přípravu dosud zaplatilo 625 milionů korun. V názorech na výstavbu ale přetrvávají zásadní rozpory mezi resortem dopravy a ministerstvem životního prostředí, konstatuje NKÚ.
Podobně je to i s plavebním stupněm Přelouč II. Je připravován od roku 1994 a přípravy provázejí opakované soudní spory mezi ekologickými organizacemi a státem. ŘVC za jeho přípravu dosud zaplatilo 302 milionů korun.
Přečtěte si: Jez v Děčíně je nesmysl, Česko může přijít o dotace, varují ekologové
Pokud nebude zajištěna spolehlivost labsko-vltavské vodní cesty a nebudou vyřešeny všechny problémy, hrozí to, že investice do nákladní vodní dopravy nebudou mít pozitivní dopad, varoval NKÚ. Příkladem takové investice je podle kontrolorů modernizace veřejného přístavu v Ústí nad Labem za více než 100 milionů korun, díky které se měla navýšit přeprava zboží na lodích. „Ve skutečnosti ale přeprava sypkých materiálů klesla, překládka kontejnerů nezačala vůbec,“ konstatoval NKÚ.
Kontroloři se zaměřili i na projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Zásadní podmínkou pro pokračování příprav budování koridoru je podle NKÚ právně závazná shoda všech zúčastněných států, kterých se projekt týká. „Taková shoda však zatím chybí. Bez ní hrozí, že peníze budou vynakládány neúčelně,“ opět varoval NKÚ.
Výtky NKÚ se týkají také způsobu, jakým ministerstvo dopravy rozdělilo v letech 2008 až 2015 více než 53 milionů korun na modernizaci nákladních plavidel. Podporu příjemci dostávali, přestože ministerstvo předem nevyhodnotilo budoucí využití lodí a jejich přínos pro Česko. „Dopad takto použitých peněz na zvýšení využití plavidel byl v součtu mizivý,“ shrnul výsledek kontroly NKÚ.
Dále čtěte:
Rejdaři šetří na lidech, říká český námořník, který natočil vypouštění jedu do moře
Lodní doprava produkuje víc emisí než Německo. Je čas jednat
I lodní doprava zelená. Klasická loď má emise jako 5 milionů aut
Disruptor na moři. Dánský elektrický trajekt za půl miliardy upluje 40 kilometrů
