Menu Zavřít

Naděje (a strach) v Alpách. Lyžování bude čím dál hůře dostupné

12. 1. 2019
Autor: Shutterstock.com

Jak globální klima a ekonomika konspirují, aby lyžování bylo sice méně zábavné, zato však čím dál hůře dostupné.

Jean Matter byl tváří v tvář odlehlé alpské lokalitě skeptický. „Stavět lyžařské středisko ve Val d'Isère je holé šílenství,“ varoval šéf francouzské lyžařské federace v roce 1938 před stavbou první tamní lanovky. „Neúspěch je zaručen.“

Běh událostí usvědčil monsieura Mattera z omylu. Nejenže se z Val d'Isère mezitím stalo dějiště stovek závodů nejlepších lyžařů světa, ale také do Savojských Alp přivábilo stamiliony návštěvníků a miliardy jejich franků, marek, dolarů i eur. Dnes, kdy je budoucnost lyžařského byznysu téměř stejně nejistá jako před osmdesáti lety, navíc právě ona odlehlost staví Val d'Isère do role favorita v neoficiální - zato však dobře placené - soutěži o nejvyhledávanější francouzské horské středisko.


Chcete mít přehled o dění na českých i zahraničních horách? Sledujte web Nasvah.cz


To není málo, protože Francie je nejnavštěvovanější lyžařskou destinací na světě. Nejluxusnější letoviska patří stále sousednímu Švýcarsku, ale na francouzské straně hor začínají Švýcarům šlapat na paty.

Kdo s koho

To má několik důvodů. Francouzi jsou o poznání méně konzervativní v přístupu k novým projektům. Právě ve Val d'Isère připravuje konsorcium francouzských developerů projekt Le Coin, jenž spočívá v totální rekonstrukci několika hektarů pozemků přímo přiléhajících k lanovkám vedoucím z městečka vzhůru do lyžařského ráje. Investice v předpokládané výši 250 milionů eur, největší stavební projekt ve francouzských Alpách za posledních 20 let, má za cíl vybudovat nejlepší lyžařskou infrastrukturu v zemi.

Záměrem projektu je vyhnat ceny nemovitostí o pár tisíc eur za metr čtvereční výše, a předhonit tak rivala v této svérázné disciplíně - nedaleký Courchevel (když tam pojedete autem, vyjde to na víc než osmdesát kilometrů, ale vzdušnou čarou dělí obě nejluxusnější letoviska u italských hranic necelé tři desítky kilometrů).

Optimismus čerpají ve Val d'Isère paradoxně z toho, co lyžaře jinak po celém světě děsí: z nevypočitatelnosti počasí, jež hrozí teplem a nedostatkem sněhu. Klimatické změny nezasahují svět rovnoměrně. V Alpách, pro lyžaře naneštěstí, je oteplování zřejmé a poměrně razantní. Za 120 let, píše list Financial Times, se průměrná teplota zvedla o dva stupně. Pro každého ze zmíněných francouzských rivalů to znamená něco trochu jiného.

 Lyžování budoucnosti - mapa

Courchevel a Val d'Isère jsou zhruba stejně vysoko, mluvíme o 1700 až 1900 metrech nadmořské výšky. Zatímco však v Courchevelu končí většina lanovek svou horní stanicí, z Val d'Isère se jezdí nahoru, až do téměř třítisícové výše. Na některých místech tam lze lyžovat po celý rok. Tamní hory jsou navíc tak příznivě poskládané, že na jejich svahy svítí jen minimum slunce. Před třiceti lety bylo pár set metrů výšky zanedbatelnou věcí. Dnes to znamená zásadní rozdíl v kvalitě lyžařského zážitku.

Na žebříčku odolnosti lyžařských středisek realitní firmy Savills je proto Val d'Isère o patnáct míst výše než Courchevel - a tamní lidé cítí šanci. Už během loňského roku se ceny nemovitostí očekávaným směrem pohnuly. Zatímco v Courchevelu stouply ceny (luxusních a superluxusních) apartmánů a „chalup“ průměrně o 2,3 procenta, ve Val d'Isère čítal nárůst hned 3,8 procenta.

Když za třípokojový domek dáte částku počítanou v milionech eur, není divu, že to znamená jisté síto klientely. Francouzi jsou otevření kupcům z celého světa od Arábie přes Rusko po Čínu a jak čtenářům tohoto časopisu netřeba připomínat, každé euro je dobré.

Ani Švýcarsko nemá klid

Ve Švýcarsku se na to dívají trochu jinak. Mezi padesáti nejodolnějšími letovisky jich mají hned patnáct, zatímco Francouzi na téměř čtyřnásobné rozloze deset. Kromě toho jsou ve vztahu k cizincům tradičně vybíravější. Od roku 1983 tam platí zákon, jenž v některých lokalitách omezuje prodej nemovitostí cizincům (Lex Koller), a v roce 2013 začal platit zákon, jenž stanoví horní hranici množství rekreačních nemovitostí v kterékoli obci na 20 procent (Lex Weber). Ceny nemovitostí to žene výš, stejně jako posilující švýcarský frank, jehož kurz již od roku 2015 není vázán na kurz eura.

Přesto není obzvlášť veselo ani Švýcarům, ani Rakušanům, jimž patří největší část alpského lyžařského byznysu. Celkový počet lyžařů v Alpách klesl v letech 2008 až 2016 ze 175 milionů na 150 milionů (celková čísla za loňskou zimu ještě nejsou k dispozici; je možné, že se mimořádné množství sněhu postaralo o výkyv). Ceny luxusních nemovitostí ve Svatém Mořici letos poklesly o brutálních deset procent.


Hladová děla: střediska se připravují na zimy bez sněhu i bez vody

Zasněžování, ilustrační foto


Na vině není jen počasí. Jestliže v poválečných generacích bylo mnoho nadšených lyžařů, o jejich dětech už to tolik neplatí. Financial Times citují francouzského lyžařského konzultanta Laurenta Vanata: „Po ústupu baby boomers se nepodařilo zcela obnovit zákaznickou základnu, (…) protože celosvětová konkurence prázdninových a volnočasových aktivit“ obrací pozornost potenciálních mladých lyžařů jinam.

Jinými slovy, vezměte své děti na lyže. Ony už to nejspíš se svými ratolestmi neudělají. Nebude kam, nebude za co a pro mnohé z nich nebude ani proč.

Dále čtěte:

České lyžarské areály mohutně investovaly. Návštěvnosti škodí úroveň ubytování

FIN25

Skipasy na českých horách letos podraží jen mírně, v průměru vyjdou na 599 korun

S miliardářem na horách. Rattaj chce proniknout i do Alp

  • Našli jste v článku chybu?