Že se bez svého chytrého telefonu mnohdy neobejdeme ani na tak choulostivém místě, jakým je toaleta, je věc smutná, leč v kontextu dnešní doby nikterak neobvyklá. Zvykli jsme si zkrátka, že mobil máme mít – nebo si to alespoň myslíme – vždy a všudy při sobě. Zda je to dobře, či nikoliv, musíme umět posoudit každý sám. Faktem každopádně je, že se toho dá i velmi dobře využít. Jak konkrétně, to ukazují například vývojáři z pražské digitální agentury WDF.
Ve společnosti podnikatele Vojtěcha Strnada vymýšlejí a vyvíjejí všechno možné – od podnikových strategií přes webové stránky až po sofistikované softwary, které slouží ropným firmám k analyzování údajů o vlastní těžbě. Stejně tak se zde ale zabývají i navrhováním indoorových geolokačních aplikací, jež využívají právě oné neřesti, která byla zmíněná v úvodu článku a z níž mohou následně těžit třeba provozovatelé supermarketů (a pochopitelně i sami nakupující).
To poslední, co každý prodejce chce, je, aby zákazníci odcházeli z jeho obchodu předčasně a frustrováni z toho, že v něm nenašli to, kvůli čemu do něj šli. Něco podobného by ale do budoucna mělo být čím dál vzácnější. Stále více maloobchodníků totiž do svých provozoven instaluje technologie, které jsou schopné najít dané zboží s přesností na centimetry. Využívají k tomu kombinace zákazníkova chytrého telefonu, Wi-Fi polohování a Bluetooth.
„GPSku známe asi všichni, spoléháme na ni při plánování našich cest autem, uvnitř budovy jsou ale její možnosti bohužel omezené,“ vysvětluje redakci Euro.cz Strnad. „Není schopna rozpoznat, v jakém patře se zrovna nacházíte, v jaké jste místnosti a tak dále. Přesnost GPS signálu je asi jen okolo pěti metrů. A to dokonce i tehdy, když se do celé problematiky vloží Wi-Fi. I proto je potřeba tuto technologii doplnit takzvanými Bluetooth beacony, které jsou schopné vás dohledat skutečně na centimetry. A vlastně nejenom vás, respektive kohokoliv jiného, ale třeba i konkrétní věc.“
Slevy namísto pokémonů
Jak přesně budou takové aplikace fungovat, pochopitelně závisí na požadavcích daného klienta. V případě obchodního řetězce by to v praxi mohlo vypadat například tak, že software bude napojen na zákaznickou aplikaci, kterou spotřebitel využívá ke sbírání bodů, za něž může následně uplatnit nejrůznější slevové kupóny. V ní si vytvoří digitální nákupní seznam, a až vstoupí do prodejny, mobil mu automaticky ukáže nejkratší možnou cestu k jednotlivým položkám.
„Předpokládám, že tuto technologii budou využívat spíše muži než ženy, protože zatímco mužská část populace bývá zpravidla ráda, když má nákupy co nejrychleji za sebou, dámy si naopak povětšinou chtějí projít všechny možné uličky i zákoutí,“ říká s úsměvem Strnad. Tím každopádně možnosti využití geolokačních platforem v rámci supermarketů ani zdaleka nekončí. „Aplikace se dá napojit třeba i na slevové akce, a to pomocí podobného principu, na kterém stojí populární hra Pokémon Go. Avšak s tím rozdílem, že místo pokémonů budou lidé sbírat různé slevy.“
Ne každého nicméně všechny výše uvedené funkce potěší. Některé společnosti totiž mohou získaná data o spotřebitelích využít k tomu, aby tak lépe cílily svůj marketing, respektive aby je prostřednictvím reklamy vyskakující téměř odkudkoliv vybízely k nákupu dalšího sortimentu. Tomu prý ve WDF dle jejího šéfa tak úplně zabránit nedokážou, zároveň však podotýká, že jsou schopni je dát do takové formy, aby to pro zákazníka mělo co největší přidanou hodnotu.
Mobilní píchačky
Mezi klienty, kterým tuzemská digitální agentura svůj systém v minulosti představila, jsou například i známé supermarketové řetězce, výstaviště či hotely. Díky jeho širokému využití na ní lze narazit ale i na takových místech, kde by to člověk možná na první pohled nečekal, a sice na fotbale. „Aktuálně máme funkční řešení, které se používá na stadionu fotbalové Viktorie Plzeň,“ poodhaluje Strnad.
Daleko větší uplatnění vyvíjené geolokační aplikace každopádně naleznou, vedle již zmíněných supermarketů, například v nemocnicích nebo soukromých firmách. I na takových místech se totiž vyplatí mít přehled o tom, co se kde nachází – ať už je řeč o konkrétním kusu vybavení, nebo samotných lidech.
„V případě administrativních budov bude možné napojit naši aplikaci třeba na „píchačky“. Člověk si tedy po vstupu do kanceláře už nebude muset pípat příchod, ale postačí mu, když se připojí na Wi-Fi,“ nastiňuje dále s tím, že v úvahu pochopitelně připadají i další firemní systémy typu CRM a podobně.
Plošné zavádění urychlila pandemie
V západních zemích jsou obdobné geolokační softwary, jež mají za cíl lidem usnadnit každodenní život, celkem běžnou věcí. Minimálně co se týče už několikrát uváděných supermarketů. Také v Česku se na různých místech začínají prosazovat, třebaže ne takovým tempem. To by se každopádně mělo v brzké budoucnosti změnit.
„Technologie, o které se bavíme, není rozhodně ničím novým, existuje již deset let. Ale teprve až nyní jsme svědky toho, jak o ni začíná být čím dál větší zájem. Do značné míry za to může i pandemie. Lidé tráví více času na home officu a šéfové firem se najednou začínají zajímat o to, kdo kde a jak tráví svůj čas, jestli se společnosti například vyplatí vytvořit v nějakém místě sdílenou kancelář a tak podobně,“ objasňuje Strnad a uzavírá: „Říká se, že „data is king“. Podle mě je to pravda, a začínají si to uvědomovat už i lidé mimo online prostředí.“
