Kapitán lodi napadané piráty. Tak nějak si v posledních týdnech připadá šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček. Nechápe, proč s ním někteří politici nejsou spokojeni.
O Pražská plynárenské se v posledních týdnech mluví hlavně v souvislosti s politickými šarvátkami, které štěpí koalici na pražském magistrátu. Zatímco s TOP 09 má předseda představenstva Pražská plynárenské Pavel Janeček dobré vztahy, komunikace s Piráty drhne. Firmě se přitom daří, jen za loňský rok vytvořila konsolidovaný čistý zisk 948 milionů korun a pravidelně vyplácí dividendy do městské kasy. Na trhu s plynem je druhým nejsilnějším hráčem – větší tržní podíl má pouze innogy – a postupně expanduje na trhu dodávek elektrické energie.
„Napětí nám přidělává starosti a poškozuje nás. Padla kvůli němu třeba akvizice firmy Revis,“ postěžoval si Janeček v rozhovoru pro týdeník Euro.
O Pražské plynárenské se v posledních týdnech hovoří poměrně často. Ale není to zrovna pozitivní publicita…
Především mě mrzí, že se o Pražské plynárenské nemluví v dobrém. Pražská plynárenská by přitom mohla sloužit jako důkaz, že při správné volbě managementu je město schopno úspěšně podnikat. Náš tým to prokázal. Zvedli jsme zisk více než trojnásobně navzdory tomu, že koncové ceny pro zákazníky v průměru klesly o 35 procent. Do městské kasy přitéká více peněz na dividendách.
Vedení Prahy přesto není s něčím spokojeno. S čím?
To, co se dnes odehrává, je čistě politický boj, který já jako najatý manažer nemůžu komentovat. Městem vlastněné společnosti by se měly chovat tržně. Politici by měli hlídat výsledky a investice, ale pokud jsou spokojeni, neměli by zasahovat do personálií. Místo toho se vede boj o to, zda mají být zástupci zaměstnanců v dozorčí radě.
Mají tam být? Podle nového znění zákona o obchodních korporacích tam být nemusejí, limit je nově nastaven až na 500 zaměstnanců.
Nemusejí tam být. Ale v energetických společnostech, jako jsou Pražská plynárenská nebo ČEZ, mají své neopominutelné místo. Jsou určitou ochranou před politizací společnosti. Právě to se teď děje. Pražská plynárenská se stala bojištěm, což nepomáhá rozvoji společnosti. Samotná firma má sice méně než 500 zaměstnanců, ale spolu s dceřinými společnostmi jich má celkem 900.
Do konfliktu se dostáváte hlavně se zástupci Pirátské strany. Je pravda, že vše začalo kvůli maličkosti? Tedy že radní Adam Zábranský po vás chtěl znát informace o odměnách vedení dceřiné firmy Pražská plynárenská Servis distribuce a vy jste mu je nevydali?
Bohužel, přesně tak to je. My jsme do čela Pražské plynárenské Servis distribuce dosadili zkušené manažery a jejich odměny tomu odpovídají. Výsledky také. Ta společnost dříve dělala 30 milionů korun zisku za rok a dnes je to přes 100 milionů. To, že z toho dělají kauzu, svědčí spíše o určitých lidech, protože já to rozhodnutí nemohl ovlivnit. Nemám spor s Piráty, já osobně s nimi v řadě věcí souhlasím. Například jsem také proti povinnému přimíchávání biopaliv.
Je možné, že cena plynu půjde nahoru. Sleduje totiž s časovým odstupem vývoj ceny ropy, a ta podražila. Ale zatím to nemáme v plánu, říká Pavel Janeček.
Poškozují tyto spory Pražskou plynárenskou před zákazníky a obchodními partnery?
Všichni na trhu bojujeme o zákazníky. Lidé kvůli podobným sporům získávají pocit, že v plynárně něco není dobře, a pamatují si to. Ovlivňuje to jejich rozhodování o změně dodavatele. Největší přímé poškození je krach jednání o odkoupení společnosti Revis Praha. Jednali jsme o tom od února loňského roku a představenstvo v říjnu rozhodlo o podání nabídky. Bohužel kvůli politizaci případu nám vedení Revisu napsalo, že do toho v žádném případě nejdou.
Podle Hospodářských novin dal Revis Praha nemalý dar do kasy TOP 09...
Plně se vyhrazuji proti tvrzení, že by transakce byla jakkoli spojena se sponzoringem TOP 09. Sám jsem se o tom, že Revis stranu sponzoroval, dozvěděl až ze zmíněného článku.
K čemu by vám bylo dobré vlastnictví firmy Revis Praha?
Řešíme nejen cenu plynu, ale také bezpečnost dodávky. Praha nutně potřebuje rekonstrukci plynovodní sítě. Co nejrychleji potřebujeme investovat deset miliard korun, protože 40 procent potrubí nemá vyhovující kvalitu. Dochází k poruchám a únikům plynu. V 70. letech se běžně používaly lešenářské trubky, které se dnes rozpadají. Našli jsme případ, kdy plyn držel uvnitř už jen ztvrdlý obal jílovité zeminy. Náhrada starých trubek je nejen nákladná, ale způsobuje i problémy v dopravě.
Jednalo se tedy o ovládnutí dodavatele stavebních prací?
V minulých letech jsme měli povolenou výši investic necelých 600 milionů korun. Loni to bylo již 800 milionů korun, k navýšení došlo po jednání s Energetickým regulačním úřadem. Potřebujeme větší množství kapacit, než jaké má Pražská plynárenská Servis distribuce. Všude platí, že nejsou lidi. Když nejsem schopen na trhu sehnat svářeče a jiné profese, je řešením koupit je i celou firmou. Proto jsme chtěli akvírovat jednoho z našich dodavatelů.
Vést podnik ve stoprocentním vlastnictví města tedy není žádná legrace.
Jsme komerční společnost na silně konkurenčním trhu, přesto podléháme řadě zákonů, které byly v rámci boje proti korupci přijaty. Registr smluv, zákon o přístupu k informacím, o zadávání veřejných zakázek, k tomu se přidalo GDPR. My s tím těžce bojujeme. Tyto zákony nás poškozují oproti našim konkurentům se zahraničními vlastníky. Pokud chce stát chránit firmy, které tu platí daně, měl by je opravdu chránit, ne oslabovat.
Můžete uvést konkrétní příklad, jak jste oproti konkurenci znevýhodněni?
Například jsem dostal dopis od starosty jedné obce, které dodáváme energie, že ho žádá náš konkurent, aby na základě zákona 106/1999 zveřejnil naši smlouvu. Řada společností s námi nechce podepsat smlouvu, protože se v registru smluv objeví nejen samotná smlouva, ale také jejich know-how. Můžete sice začernit to, co považujete za obchodní tajemství, ale kvůli nejasnému znění zákona se tím vystavujete riziku prohlášení smlouvy za neplatnou od samého počátku.
Nějak se nemohu dopočítat toho 35procentního snížení cen pro zákazníky, které jste zmínil v úvodu.
Je to díky tomu, že většina zákazníků přešla ze základních ceníků na zvýhodněné produkty. Kritika kvůli tomu, že máme drahé základní ceníky, proto není namístě. Část zákazníků v Praze sice přešla ke konkurenci, ale celkový počet zákazníků roste díky expanzi v ostatních regionech.
Zdaníme vám kotelnu. Návrh ministerstva financí dělá radost teplárenské lobby
Chlubíte se, že jste loni ani na přelomu roku nezvyšovali ceny plynu pro domácnosti. Hrozí nárůst do konce tohoto roku?
Je možné, že cena plynu půjde nahoru. Sleduje totiž s časovým odstupem vývoj ceny ropy, a ta podražila. Ale zatím to nemáme v plánu. Proti růstu ceny naopak hraje fakt, že minulá zima byla extrémně teplá a hodně plynu zůstalo v zásobnících. Nakupovat tedy budeme méně plynu.
Máte ještě plány dále expandovat a akvírovat firmy, nebo vás zcela vyčerpávají politické tahanice?
Boje s některými politiky nás vyčerpávají strašně. Blokuje to ochotu manažerů nést jakékoli riziko. Několik akvizic máme rozjednaných, ale po zkušenosti s firmou Revis v tom zatím neděláme nic. Dokud se neustálí přístup města v roli jediného akcionáře, já nemohu do podobného rizika znovu jít. Dříve nebo později se to musí změnit.
Logicky se nabízí možnost expandovat do oblasti teplárenství a kogenerační výroby elektřiny a tepla. To vás neláká?
Prostřednictvím dceřiné firmy Prometheus tomu jdeme naproti, spravujeme velké množství plynových kotelen. Mezi lety 2017 a 2018 se zdvojnásobil počet kotelen v naší správě. Postupně je modernizujeme, instalujeme i kogenerační jednotky. Opět je to zásluha managementu, získali jsme několik zkušených lidí z komerční sféry, jako je bývalý obchodní ředitel MND Ludvík Baleka. Přemluvil jsem je, že má smysl u nás pracovat. A teď jsou z posledního vývoje frustrovaní.
Pojďme raději změnit téma. Souhlasíte se záměrem postavit v Česku nové jaderné bloky? Nebo jako šéf plynárenské firmy podporujete spíše nové paroplynové elektrárny?
Já jsem především energetik, zabývám se tímto oborem již od studií na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Hlavní problém je zajistit stabilitu sítě a k tomu budeme jaderné bloky potřebovat. Je chybou dívat se na věc jen dnešním pohledem, musíme umět odhadnout, co nastane za deset až patnáct let, a příslušná rozhodnutí činit už dnes. Státní energetickou koncepci bychom neměli psát jen na jedno volební období, ale měla by mít podobnou váhu jako ústavní zákon. Ideální je podle mého názoru kombinace jaderné energetiky, obnovitelných zdrojů a zemního plynu, který bude soustavu vyvažovat. V jakém poměru, to nechme na propočtech odborníků.
Jadernou energetiku budeme těžko prosazovat proti odporu Německa, Rakouska a dalších protijaderných zemí.
Občas se účastním odborných konferencí v zahraničí a mám z toho dojem, že Evropa se zbláznila. Jadernou energetiku ne, není bezpečná. Plyn a uhlí ne, protože je to fosilní palivo. Přitom když se podíváte mimo Evropu, tak využití zemního plynu se rychle zvyšuje. Spojené státy snižují emise hlavně díky tomu, že 600 uhelných elektráren nahradily plynovými. Součástí strategie Pražské plynárenské je něco podobného. Chceme nahrazovat staré uhelné teplárny za plynové a pak je provozovat.
Jste známý také jako kritik elektromobility. Proč vám vadí?
Elektromobilita zkrátka není čistý zdroj. I když auto poháníte elektřinou vyrobenou stoprocentně z obnovitelných zdrojů, zůstává problém s neekologickou výrobou baterií a jejich součástí. Jestli chcete snížit emise polétavého prachu, nabízí se rychlé řešení: převést dopravu - hlavně u firem vlastněných městem - na CNG. Elektromobilita bude řešením možná za pět nebo deset let. Vyžádá si miliardové investice do posílení rozvodné sítě. Naopak infrastruktura pro využití plynu je připravena. Když jsem o tom mluvil s primátorem Zdeňkem Hřibem, tak mi na to řekl, že nemá rád plyn. Ale budeme se o to snažit dál a je na městské reprezentaci, zda takovou spolupráci bude podporovat, nebo ne.
Jenže prezentace příznivců elektromobility jsou plné obrázků, na kterých jsou auta připojena k větrné nebo solární elektrárně...
Ani větné a solární elektrárny nejsou čisté z hlediska ekologickým dopadů. Existují vědecké studie, že velké větrné parky v Severním moři mění proudění větru. To pak může mít i souvislost se suchem u nás. Hluk a vibrace z větrných elektráren na zemi vyhánějí živočichy z jejich okolí. Velké fotovoltaické parky zabírají půdu a pak se divíme, že není dost sena pro krávy. Žádné perpetuum mobile neexistuje, vše má větší nebo menší vedlejší účinky. Některé z nich ani dnes neznáme. Když to shrneme, tak zemní plyn může být tím nejméně škodícím zdrojem energie.
Zkuste o tom přesvědčit autory státní energetické koncepce a podobných dokumentů. Ti ve svých plánech zemní plyn upozaďují, nebo jej rovnou prohlásí za drahý a rizikový zdroj dovážený z Ruska.
Bezbřehá liberalizace energetice škodí. Nikomu se nechce investovat, když nemá zajištěnou návratnost investic. Typickým příkladem jsou terminály pro dovoz zkapalněného plynu v evropských přístavech, které fungují na zlomek kapacity. Cena LNG ze Spojených států či jiných zemí je zkrátka vyšší než cena plynu dodaného plynovodem z Ruska. Ale na druhé straně říkám: klidně budu platit za plyn víc, pokud přestane být dehonestován z geopolitického hlediska.
| Pavel Janeček (51) |
|---|
| • V letech 1986 až 1991 absolvoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT Praha. Po skončení studia pracoval jako obchodní a marketingový manažer ve společnosti Cheming Pardubice. |
| • Mezi lety 1998 až 2013 zastával pozici ředitele společnosti Karma Český Brod. Současně působil jako management advisor v maďarské společnosti Fég a také jako portfolio manažer v americké společnosti Explorer Capital Investment. |
| • V dubnu roku 2014 se stal předsedou představenstva Pražské plynárenské po „personálním zemětřesení“, které následovalo poté, co město Praha odkoupilo podíl koncernu E.ON a stalo se hlavním (a později jediným) akcionářem. Zasedá též v dozorčích radách dceřiných firem. |
| • Vedle působení v energetice je Janeček majitelem firmy Novoveská servisní, která vlastní statek Český dvůr na Benešovsku. Areál nabízí ustájení koní a ubytování se stravováním. |
Dále čtěte:
