Z čerstvých dat v registru znečišťování vyplývá, že i v roce 2017 byly největšími hříšníky elektrárny v severozápadních Čechách a podniky v Neratovicích a Jihlavě.
“Spolana žebříčku vévodí počtvrté za sebou, vypouští nejvíce látek prokazatelně způsobujících rakovinu,” popisuje Jindřich Petrlík, programový vedoucí v ekologickém sdružení Arnika. I díky tomu, že v jejích provozech dochází k likvidaci starých ekologických zátěží, předává Spolana v odpadech i víc rtuti. Loni to bylo konkrétně 3,28 tuny.
Co se týče samotných rakovinotvorných látek, těch Spolana loni do ovzduší a vody vypustila 35,52 tuny, což je stejné množství jako v roce 2016. Následoval ji jihlavský Kronospan, kde se vyrábí dřevotříska. Ten loni vypustil 9,44 tuny karcinogenů, což je meziročně o 3,38 tuny víc.
Lídry v emisích skleníkových plynů zase zůstaly hnědouhelné elektrárny v Počeradech, Prunéřově a Tušimicích, přestože se objem škodlivin vypouštěných z jejich komínů meziročně o něco snížil.
A i když je dnes Integrovaný registr znečišťování jediným vodítkem, podle nějž ministerstvo životního prostředí může sledovat úniky škodlivin do přírody, některé látky neeviduje. Řeč je třeba o nejmenších prachových částicích nebo nebezpečném benzo-a-pyrenu, který proniká hluboko do lidského organismu a devastuje jej. Problémem představuje především na Ostravsku a Karvinsku.
“Pracovní skupina, která se scházela na ministerstvu, doporučila, aby benzo-a-pyren měřen byl. Jenže se sešla naposledy před dvěma roky,” přibližuje Petrlík. Přesto doufá, že norma bude co nejdříve schválená a podniky budou muset úniky tohoto polyaromatického uhlovodíku sledovat.
Chybějící údaje dnes velmi komplikují hledání hlavních viníků silného benzo-a-pyrenového znečištění východní Moravy. Až údaje z registru by dokázaly, jestli nese největší vinu průmysl, nebo lokální topeniště v domácnostech či doprava.
Čtěte také:
