Elektrárna Kemper v americkém státě Mississippi měla být výspou nových technologií, které měly uhlí zajistit pověst čistého zdroje energie. Staví se od roku 2010, stála přes 7,5 miliardy dolarů (155 miliard korun), pochvalně o ní hovořili prezidenti Barack Obama i Donald Trump. Loni společnost Southern Company ale připustila, že bude spalovat „pouze“ zemní plyn. Přitom o problémech mělo vedení firmy vědět několik let.
Z nejčistší a nejmodernější uhelné elektrárny světa se stala naopak nejdražší elektrárna na fosilní paliva v dějinách Spojených států amerických. Zatím stavba elektrárny Kemper, která začala v roce 2010, spolykala 7,5 miliardy dolarů (155 miliard korun). Přitom první termín spuštění byl naplánován už na rok 2014 a měla stát okolo 3 miliard dolarů (62 miliard korun).
Loni v červnu elektrárna dostala povolení, aby vyráběla elektřinu ze zemního plynu, a majitelé stavby, Southern Company a dceřiná firma Mississippi Power, následně uvedli, že elektrárna bude využívat pouze zemní plyn.
O nedostatcích v technologiích i rozpočtových problémech věděli manažeři firem, které elektrárnu staví, už několik let, napsal britský deník Guardian. Snažili se ale zadržet klíčové informace před americkými úřady, aby získali povolení. Nakonec to ale nestačilo a museli z projektu „nejčistší uhelné elektrárny na světě“ v polovině loňského roku vycouvat.
Modernizace elektrárny Temelín:
Obnova po 20 letech. Nové řídicí systémy v Temelíně vyjdou na 554 milionů
Guardian tvrdí, že manažeři měli už před pěti lety informace, že projekt, který počítal se zachycováním a uskladněním emisí oxidů uhličitého (CCS), není ekonomicky udržitelný.
Blamáž projektu „čistého uhlí“, o kterém nadšeně hovoří prezident Donald Trump (elektrárnu podpořil i předchůdce Trumpa v Bílém domě Barack Obama), může ovlivnit klimatickou politiku na celém světě, protože mnozí věří technologii CCS. Elektrárna Kemper byla designována jako největší zařízení pro zachycování uhlíku na světě a měla být vlajkovou lodí této technologie.
Nákladná údržba
Interní materiály ale ukazují, že nová technologie by vyžadovala daleko více času na údržbu a prvních pět let provozu by elektrárna musela být 45 procent času odstavena. Společnost Southern Company přitom veřejně hovořila o 25 procentech. Tím by se dramaticky zvýšily náklady na provoz elektrárny.
Tuto skutečnost prý firma věděla tři roky před tím, než oznámila, že bude využívat pouze zemní plyn a nikoliv uhlí. Přitom veřejně hovořila o čistém uhlí a proinvestovala další 3 miliardy dolarů.
Energetičtí odborníci už dříve upozorňovali na problematickou ekonomickou udržitelnost technologie „čistého uhlí“. Zachytávání oxidu uhličitého při spalování uhlí je drahé a navíc snižuje účinnost elektrárny. Projekt Kemper byl přitom představován jako důkaz amerických inovací a technologií, které dají práci ve státě Mississippi, jehož obyvatelé mají nejnižší příjmy v USA, a je ekonomicky životaschopný.
Projekt získal z veřejných rozpočtů dotace ve výši 400 milionů dolarů (8,3 miliardy korun) a elektřinu vyráběl loni v červnu asi 100 hodin, než bylo rozhodnuto, že elektrárna uhlí spalovat nebude. Nezdá se ale, že by Southern Company měla peníze vracet. Její šéf Tom Fanning je prý blízkým přítelem amerického ministra energetiky Ricka Perryho.
Další obrovský projekt společnosti Southern Company na výstavbu dalších dvou reaktorů jaderné elektrárny Vogtle ve státě Georgia získal z federálního rozpočtu záruky ve výši 3,7 miliardy dolarů na další půjčky, i když má stavba zpoždění pět let a překročila původní rozpočet o deset miliard dolarů (207 miliard korun).
Dále čtěte:
Komu smrdí uhlí? Odklon od fosilních paliv zdraží elektřinu
Francouzští novináři: 10 z 58 jaderných reaktorů je v katastrofálním stavu
Švédský recept na zelenou budoucnost: Reaktory na 60 let a větrné turbíny
Největší Temelín. Jihočeská elektrárna je nejvýkonnější jaderkou ve střední Evropě
