Patnáct z osmnácti továren automobilky General Motors v Severní Americe stojí kvůli stávce, která začala 16. září. Odboráři žádají zvýšení platů a zajištění výroby na území Spojených států. Koncern přichází denně o 90 milionů dolarů (2,1 miliardy korun).
Stávka pracovníků automobilky General Motors ve Spojených státech přijde firmu každým dnem na 90 milionů dolarů (2,1 miliardy korun). Nejdelší stávka posledních let v Americe vstoupila v pondělí už do 4 týdne. Firmu spor o zvýšení platů podle analytiků dosud stál produkci 165 tisíc vozů.
Protest, do kterého se zapojilo 49 tisíc pracovníků firmy na různých místech Spojených států, začal 16. září. Přesto stále není konec největší stávky v automobilce za poslední dekády v dohledu, napsal web Vox.
Odboráři si stěžují, že hodinová mzda pro nově přijaté pracovníky je nízká. Na „základní“ mzdu ve výši 30 dolarů (705 korun) na hodinu se zaměstnanci dostanou nejdříve po osmi letech. Nyní je nástupní plat 17 dolarů na hodinu. 30 dolarů se vyplácelo lidem, kteří nastoupili do GM před rokem 2007.
Odbory také chtějí garance, že budou mít továrny na území USA co vyrábět. 15 z 18 továren v Severní Americe muselo kvůli stávce zastavit výrobu, včetně továren v Mexiku a v Kanadě, uvedl analytik Bill Rinna z konzultační firmy LMC Automotive.
I v případě, že bude stávka ukončena, bude trvat další týden, než bude dodavatelský řetězec obnoven, vysvětlil Rinna. Celkem už stávka mohla firmu přijít na 1,6 miliardy dolarů (37,6 miliardy korun), vypočetla banka JP Morgan. Stávkujícím už čtvrtý týden vyplácejí odbory 250 dolarů (5875 korun) týdně, v průměru by si v továrnách GM týdně vydělali 1200 dolarů (28 200 korun) hrubého.
Obchodní válka: Čína oznámila odvetná cla, Trump vyzval americké podniky k přesunu výroby
Odboráři tvrdí, že vedení společnosti nemá dostatek profesionální slušnosti, aby vysvětlilo, proč na jednotlivé požadavky nechce přistoupit, zdůraznil Terry Dittes, viceprezident odborů United Auto Workers v GM. Automobilka tvrdí, že se snaží dále vyjednávat o zlepšení podmínek pro zaměstnance. Výsledek jednání odborářů v GM může navíc ovlivnit i jednání odborů v dalších amerických automobilkách Ford a Fiat Chrysler.
Stávkující podporují demokratičtí prezidentští kandidáti. Ti zdůrazňují zejména to, že koncern ruší pracovní místa v regionech, ve kterých před svým zvolením Donald Trump sliboval práci a obnovení slávy amerických automobilek. Například v Ohiu. Společnost GM nicméně přislíbila, že v Ohiu by mohla postavit novou továrnu na výrobu baterií pro elektromobily. Odbory ale požadují přesunutí výroby automobilů z Mexika, protože by to zajistilo více míst.
Automobilka už na konci roku 2018 oznámila, že bude muset zavřít na území Spojených států a Kanady 5 továren. Obvinila i prezidenta Trumpa, že uvalení cel na dovoz oceli ji přišlo na miliardu dolarů (23,5 miliardy korun) a je jedním z důvodů pro ekonomické škrty.
Demokratická senátorka Elisabeth Warrenová se setkala v září se stávkujícími dělníky v Detroitu. Podle ní automobilka není loajální ke svým americkým zaměstnancům a Američanům obecně. „Pokud by ušetřili jediný niklák tím, že přesunou výrobu do Mexika nebo do Asie, tak to udělají,“ citoval její slova deník New York Times.
Dále čtěte:
Hákové kříže a oprátky v General Motors. Automobilku čeká soud kvůli rasismu
Facka Muskovi: Cadillac porazil Teslu v testu autonomního řízení
Make America Great Again. S pomocí německých automobilek
