Menu Zavřít

Greenpeace útočí na EPH: následky po těžbě mohou dopadnout na stát

13. 9. 2018
Autor: Stefan Fussan, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Podle ekologické organizace Greenpeace nevytváří německá energetická společnost LEAG Daniela Křetínského dostatečné rezervy na odstranění následků těžby hnědého uhlí. Hrozí tak, že náklady ponesou daňoví poplatníci. Společnost to odmítá.

Před dvěma lety se ekologická organizace Greenpeace střetla s EPH Daniela Křetínského v klání o hnědouhelné doly a elektrárny v německé Lužici. Nabídku ekologů na odkup za symbolickou cenu a postupné uzavření lomů tehdy nevzal nikdo vážně a z tendru byli vyřazeni. EPH s PPF Investment v zádech přitom za hnědouhelná aktiva nakonec nezaplatily o moc více. Boj ekologického gigantu s gigantem energetickým však v Lužici pokračuje. Greenpeace zpochybňuje výši rezerv, které si těžební společnost fungující dnes pod názvem LEAG tvoří na rekultivaci po těžbě. Hnutí najalo auditorskou kancelář Cordes + Partner, která prověřila hospodaření těžební firmy. „Hnědouhelný koncern LEAG pravděpodobně nebude schopen sehnat miliardové rezervy na revitalizaci hnědouhelných lomů v Lužici,“ zní závěr prověrky.

Kontroloři se přitom odkazují i na ztrátu koncernu za rok 2016 ve výši 103,8 milionů euro. Podle dalšího zjištění auditorů bývalý majitel, švédská státní společnost Vattenfall, také nepřevedla při prodeji slíbené rezervy na uvedení krajiny do původního stavu na nového vlastníka v kompletní výši. Namísto 1,7 miliardy euro tak měla do LEAG přitéct pouhá miliarda.


Čtěte více o nejnovější akvizici Daniela Křetínského:

Převzetí Metra aneb Jak česko-slovenští dravci nahrazují německou podnikatelskou dynastii

 Obchod řetězce Metro v ruské Samaře


Těžební společnost kritiku ekologů ve vyjádření pro deník Lausitzer Rundschau odmítla. Revitalizace krajiny probíhá podle těžařů průběžně a jsou na ni dostatečné finanční rezervy. Také informace o ztrátovém provozu lomů a elektráren podle LEAG nejsou pravdivé. Na to upozornilo i Euro.cz, za loňský rok už vykázala společnost čistý zisk ve výši 164 milionů eur. Bez zajímavosti není, že právě na tento článek se Greenpeace v úvodu závěrečné zprávy odkazuje.

EPH spolu s PPF Investments získala čtyři hnědouhelné elektrárny a přilehlé doly v roce 2016. Vedle Greenpeace se o aktiva zajímal také Czech Coal Pavla Tykače a ČEZ. Polostátní společnost však nakonec vycouvala kvůli riziku možného omezení spalování hnědého uhlí a nejasným nákladům na rekultivaci krajiny.

MM25_AI

Dále čtěte:

Křetínského impérium dál roste. Za miliardy kupuje plynové zásobníky v Bavorsku

EPH jako most. Křetínský chce vykrývat období přechodu na zelenou energetiku

Česká akvizice desetiletí. EPH a PPF vydělávají miliardy na uhelné energetice v Německu

Křetínský se zbavuje podílu v maďarské elektrárně. Neshodl se s partnerem

 Maďarská elektrárna Mátrai Erömü


  • Našli jste v článku chybu?