Svaz německého průmyslu varuje před tím, že čínský státní kapitalismus ohrožuje celá odvětví v Evropské unii. Čínskému ekonomickému vlivu je třeba se bránit usilovněji než dosud. Unie by měla podle německých manažerů více podporovat výzkum a vývoj nových technologií a také zpřísnit regulaci čínských investic v zemích EU.
Čína posiluje svoje ekonomické postavení ve světě dumpingovými cenami, státními intervencemi, akvizicemi (nejen) evropských technologických firem. Tomu je třeba se aktivně postavit, aby nebyl ohrožen průmysl v celé Evropské unii, vyzval německý svaz průmyslu BDI.
„Vzniká systémová konkurence mezi naším modelem liberální, otevřené a sociálně-tržní ekonomiky a čínské státem řízené ekonomiky,“ uvedl svaz. V dokumentech BDI se podle německé agentury DPA varuje před tím, že dosud silná ekonomika zemí EU je ohrožena čínskou konkurencí, která nehraje „férově“.
Evropa by se měla proti čínskému ekonomickému vlivu bránit. Zejména více investovat do moderních technologií, jako je umělá inteligence, která bude v následujících letech významně ovlivňovat konkurenceschopnost v globální ekonomice.
Čínská dominance a uměle vytvořená nadprodukce se už projevuje ve výrobě oceli, k podobnému vývoji by mohlo dojít i v robotice a výrobě baterií. Evropská unie by se měla také účinněji bránit proti čínským investicím, které mají za cíl pouze ovládnout technologické firmy bez toho, aby přinesly vlastní výrobu do zemí EU.
Čtyři modernizace po čtyřiceti letech. Pragmatismus změnil Čínu v globální mocnost
Brusel by měl také usnadnit fúze a vznik velkých evropských firem, které by mohly konkurovat světovým technologickým obrům. V Německu se upozorňuje na plánovanou fúzi německé společnosti Siemens a francouzské Alstom, kterou prověřuje Evropská komise. Fúze má vytvořit silnější konkurenci vůči čínské CRRC, největšímu výrobci vlaků na světě.
Podle prezidenta BDI Dietera Kempfa se nenaplnila očekávání, že se postupně z Číny stane liberálně-tržní ekonomika. Proto je třeba se státnímu kapitalismu Číny bránit aktivněji, než tomu bylo dosud. Výdaje na výzkum by se podle něj měly v rámci EU zdvojnásobit v příštích sedmi letech na 160 miliard eur (4,1 bilionu korun). Zvýšit by se měly také investice do infrastruktury a vzdělání. Peking oznámil, že do roku 2049, kdy bude slavit sto let od založení Čínské lidové republiky, chce být globální technologickou jedničkou.
Dále čtěte: