Silnější proudění v posledních letech může přinést výhodu pro provozovatele větrných turbín. Změna rychlosti větru mezi roky 2010 až 2017 znamená zvýšení potenciálu pro větrnou energii o 17 procent. Vyplývá to z analýzy dat o větru z 1400 pozemních stanic v Severní Americe, Evropě a Asii v letech 1978 až 2017. Studie má vyvrátit mýtus, že urbanizace přispívá k snižování rychlosti větru. Čeští odborníci však nadšení zahraničních kolegů krotí.
Opětovný nárůst rychlosti větru ve světě zaznamenaný na pevnině od roku 2010 je dobrou zprávou pro sektor větrné energetiky. Průměrná globální rychlost větru od roku 1978 klesala, po roce 2010 se opět zvyšuje. Uvedli to experti z americké Princetonské univerzity v odborném časopise Nature Climate Change.
Od roku 2010 se rychlost větru v globálním měřítku zvýšila o 5,4 procenta, napsali vědci. Opírají se o měření čtrnácti stovek pozemních meteorologických stanic v Severní Americe, Evropě a Asii. V letech 1978 až 2010 se naopak každých deset let snížila o dvě procenta, to znamená o 0,08 metrů za vteřinu (0,288 kilometrů za hodinu).
Mezi lety 2010 až 2017 se rychlost zvýšila z 3,13 na 3,3 metru za sekundu (11,88 kilometrů za hodinu). Změna trendu je podle vedoucího výzkumu Čen-čung Cenga překvapivá. Pokles průměrné rychlosti větru na pevnině byla dávána do souvislosti s pokračující urbanizací planety. Výstavba měla vítr spíše zpomalovat, k tomu ale nedochází, zdůraznil.
V Česku se letos roztočilo devět větrných turbin. Oproti zahraničí se staví minimálně
Kristopher Karnauskas z univerzity Colorado Boulder na výzkum reagoval tvrzením, že teplotní rozdíl mezi póly a rovníkem se kvůli oteplování Země zmenšuje. Proto zrychlení větru považuje pouze za krátkodobý výkyv v dlouhodobém trendu.
Lenka Crhová z oddělení všeobecné klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu ale uvádí, že měření na území České republiky závěry odborníků z Princetonské univerzity nepodporuje.
„Nevím na jakých datech byla odkazovaná studie založena, problematika by jistě potřebovala podrobnější zpracování. Rychlým pohledem do databáze ČHMÚ však lze říci, že dle měření ČHMÚ na území ČR se toto tvrzení nepotvrzuje. Dle prostých průměrů přes staniční měření rychlosti větru na území ČR jsou trendy v průměrné roční rychlosti větru záporné v období 2000-2018, v kratším období 2010-2018 je trend neprůkazný (slabě záporný),“ uvedla pro Euro.cz Crhová.
Vyčkejme na další studie
Ani David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR nechce na základě americké studie dělat unáhlené závěry. „S hodnocením uvedeného článku bych byl opatrný. Jedná se o jednotlivý, poměrně překvapivý výsledek. Bylo by dobré počkat, zda to bude potvrzeno i dalšími studiemi. Navíc se podle článku jedná o poměrně krátké období nárůstu větrnosti po dlouhém období poklesu, takže je problematické tomu z klimatologického pohledu přikládat zásadnější význam. Také upozorňuji, že jde o globální čísla; v rámci Evropy, respektive střední Evropy mohou být trendy úplně odlišné. Navíc na větrnost mohou mít vliv i lokální či regionální změny využití území, které nemusí globální analýza zohledňovat,“ vysvětlil pro Euro.cz.
Na jaký obnovitelný zdroj energie by se mělo Česko zaměřit?
Ceng doufá, že hlubší znalosti o rychlosti větru na Zemi umožní lépe předpovídat, kolik větrné turbíny vyrobí elektřiny v budoucnu. Pro efektivní výrobu energie je potřeba rychlosti alespoň 3 metry za sekundu (10,8 kilometru za hodinu).
Nárůst průměrné rychlosti větru mezi lety 2010 až 2017 má přinést provozovatelům větrných turbín zvýšení výroby elektrické energie v průměru o 17 procent. Do roku 2024 by to mohlo být dalších 18 procent, pokud bude současný trend pokračovat.
Turbíny neplýtvají palivem
Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa vysvětlil, že není možné v případě Česka vycházet pouze z jednoho čísla, aby bylo možné odhadnout, jak se bude produkce energie z tohoto obnovitelného zdroje vyvíjet.
„Není možné říct jedno číslo o větrnosti v Česku. Předně, každá lokalita i každý rok jsou velmi různé a rozdíly mohou být opravdu veliké. Proto se používá takzvané normalizační pravidlo, které výkyvy odstraňuje. Na výrobu z každé lokality má vliv především využitý typ větrné elektrárny a zde zase platí, že ne všude lze využít ten nejvhodnější model. Každá lokalita má svá omezení, například co se výšky elektrárny týče. V zásadě ale platí, že české větrné elektrárny pracují s využitelností instalovaného výkonu od 1700 až do asi 3 tisíc kWh/kW/rok. Takzvaný technicko-ekonomický parametr, který se používá pro výpočet výkupních cen, pracuje s 2150 kWh/kW/rok, tedy asi 25 procent využití instalované kapacity,“ uvedl Chalupa.
Navíc větrné turbíny v době, kdy nevyrábí elektřinu, neprodukují žádné emise. „V nevyužitém čase elektrárna prostě jen stojí nebo se otáčí pomalu naprázdno. Neplýtvá palivem a neprodukuje žádné emise,“ dodal.
Dále čtěte:
Výstavba větrných turbín v Německu vázne. Ministři se hádají, kdo za to může
Větrné turbíny mohou vyrobit mnohem více elektřiny, než lidstvo spotřebuje
Chaos v Bolívii ohrožuje německou e-mobilitu. Morales před svým pádem zastavil projekt těžby lithia
Čeští houbaři a rybáři místo tání ledovců. Německý profesor radí, jak informovat o změnách klimatu
Němci rozebírají 22 reaktorů. Na největším jaderném šrotišti světa vzniká nový byznys
