Na co je třeba myslet, když chcete jako zaměstnanec čerpat neplacené volno?

Může zaměstnavatel nařídit neplacené volno?

Neplacené volno, které lidé někdy označují také jako neplacená dovolená, vám zaměstnavatel nikdy nesmí nařídit. Žádné nařízené neplacené volno tedy neexistuje. Jeho čerpání má však svá jasně daná pravidla, přičemž konkrétně je třeba zaměřit se na povinnosti spojené s odvodem zdravotního a sociálního pojištění. Neplacené volno také dělíme na dva druhy:

• Neplacené volno, na které má zaměstnanec ze zákona nárok
• Neplacené volno, se kterým musí zaměstnavatel souhlasit

Poskytnout neplacené volno tedy zaměstnavatel musí buď z důvodů daných zákonem, nebo to může udělat na základě dohody se zaměstnancem. Kdy máte na neplacené volno nárok, kdy k němu potřebujete získat speciální souhlas a jaké platí pro neplacené volno podmínky?

Neplacené volno ze zákona

Zákoník práce pojem neplacené volno nezná. Najdete zde ovšem § 191, který se věnuje překážkám v práci na straně zaměstnance. Sem patří například dočasná pracovní neschopnost nebo mateřská dovolená. Ustanovení § 199 odst. 1 dále říká, že pokud zaměstnanec nemůže konat volno pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, zaměstnavatel je povinen poskytnout mu pracovní volno, někdy i s náhradou mzdy. Kdo má tedy nárok na neplacené volno? Důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance jsou stanovené nařízením vlády č. 590/2006 Sb. Zaměstnavatel v těchto případech, kdy zaměstnanec čerpá neplacené volno, není povinen poskytnout náhradu mzdy. O toto volno stačí zaměstnavatele požádat, nemusíte však uzavírat žádnou dohodu. Jedná se například o tyto situace:

• Vyšetření/ošetření prováděné v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení (k bydlišti či pracovišti) – Náhradu mzdy zaměstnanec dostane za dobu nezbytně nutnou, jako by byl vyšetřen v nejbližším zařízení, delší doba je neplaceným volnem.
• Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků
• Svatba – Na vlastní svatbu zaměstnavatel poskytuje dva dny pracovního volna, první den s náhradou mzdy, druhý den jako neplacené volno. To dostanete také při svatbě rodiče.
• Narození dítěte – Neplacené volno se poskytuje k účasti při porodu manželky (družky).
• Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření – O neplacené volno jde v případě, že se jedná o ostatní rodinné příslušníky kromě manžela, druha, dítěte, rodiče nebo prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela.
• Přestěhování – Neplacené volno je poskytnuto nejvýše na dva dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení.
• Neplacené volno ve výpovědní lhůtě z důvodu hledání nového zaměstnání – Pracovní volno bez náhrady mzdy před skončením pracovního poměru se poskytne nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců.
• Překážky v práci z důvodu obecného zájmu

Nepřítomnost v práci ve výše zmíněných případech musí být doložena potvrzením, že se jedná o danou překážku v práci. Kromě toho zaměstnanci náleží volno také při plnění branné povinnosti. Náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku hradí příslušný vojenský správní úřad. U zaměstnavatele tedy také půjde o neplacené volno.

Neplacené volno po dohodě se zaměstnavatelem

Ať se jedná o krátkodobé či dlouhodobé neplacené volno, v souladu s § 363 zákoníku práce je možné dohodnout se se zaměstnavatelem na dalších osobních překážkách v práci. V případě, že potřebujete nutně uvolnit z práce a nemáte již k dispozici dovolenou, můžete zaměstnavateli podat žádost o neplacené volno a čerpat ho na základě dohody.

Momentálně neexistuje pro žádost o neplacené volno formulář, který by byl jednotný pro všechny zaměstnavatele. Vzor žádosti o neplacené volno, její forma i obsah závisí vždy pouze na smluvních stranách. 

---

NÁŠ TIP: Výpočet dovolené – aktuální kalkulačka nároku na dovolenou 

---

Zaměstnavatel žádosti zaměstnance o neplacené volno nemusí vždy vyhovět. Záleží to například na provozních podmínkách, kam patří množství zakázek nebo možnost zástupu. Možnost poskytování neplaceného volna může být také ošetřena pomocí kolektivní smlouvy či interního předpisu, který stanoví konkrétnější podmínky.

Lidé se pak často ptají také na to, zda existuje pro neplacené volno maximální délka. Vzhledem k tomu, že zákoník práce poskytování neplaceného volna nijak neupravuje, jeho časový rámec není nijak omezený.  To stejné platí i pro důvody, které zaměstnance k žádosti o neplacené volno vedou. Záleží pouze na zaměstnavateli, zda pro něj budou dostatečně přesvědčivé.

Nejčastější případy, kdy zaměstnanci žádají o neplacené volno:

• Matka nebo otec po skončení rodičovské dovolené do 4 let věku dítěte
• Dlouhodobé cestování a pobyty v zahraničí
• Zaměstnanec potřebuje po vyčerpání dovolené další volno z osobních důvodů
• Zaměstnanec si najde sezonní práci

Neplacené volno a zdravotní pojištění

Jak to je, pokud jde o neplacené volno a odvody? V souvislosti s touto věcí je nutné myslet hlavně na odvod zdravotního pojištění. Jedná se totiž o pracovní volno, které je neplacené, a tím pádem v té době není z čeho odvádět pojistné. Roku 2015 došlo v souvislosti se zdravotním pojištěním během neplaceného volna k zásadní změně. Zaměstnavatel musí posoudit, zda bylo u zaměstnance dosaženo minimálního vyměřovacího základu.

Pojistné zaměstnance je stanoveno z minimální mzdy. Pokud je neplacené volno poskytnuto v průběhu celého kalendářního měsíce, zaměstnanec nemá zaúčtovaný žádný příjem a nepatří mezi osoby, které by musely dodržet minimální vyměřovací základ. Ten je v takovém případě nulový.

Jak tedy ovlivňuje neplacené volno zdravotní pojištění? Zaměstnanec je povinen provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi nulovým vyměřovacím základem a výší minimální mzdy. Zaměstnavatel by musel uhradit rozdíl pouze v situaci, kdy by doplatek pojistného vznikl z důvodu překážek na jeho straně.

V případě, že neplacené volno zaměstnanci není poskytnuto na celý kalendářní měsíc, mohou nastat obě již zmíněné situace. Pokud bude měsíční vyměřovací základ zaměstnance roven výši minimální mzdy nebo bude dokonce vyšší, doplatek se neprovádí. Pokud ovšem bude nižší, zaměstnanec musí provést odvod doplatku pojistného ve výši 13,5 % rozdílu mezi oběma částkami prostřednictvím zaměstnavatele.

Neplacené volno 2024

Co se týče měsíčního neplaceného volna v roce 2024, zaměstnance bude stát 2552 korun (13,5 % z minimální mzdy, která v současné době činí 18 900 korun). Pokud jde o měsíční neplacené volno 2023, bylo to 2336 korun (13,5 % z minimální mzdy 17 300 korun).

Neplacené volno po rodičovské dovolené

Existuje jediná výjimka, kdy při neplaceném volnu není odváděno zdravotní pojištění zaměstnancem, ale místo toho státem. Jedná se o neplacené volno z důvodu péče o dítě neboli prodloužení péče o dítě do 4 let věku po vyčerpání rodičovského příspěvku.

Neplacené volno a sociální pojištění

Jak ovlivňuje neplacené volno sociální pojištění? Jelikož nemáte během čerpání neplaceného volna započitatelný příjem, v tomto období nevzniká povinnost odvádět zálohy na sociální pojištění ani platit daň z příjmů. Má to ovšem i své důsledky. Pokud v době čerpání neplaceného volna onemocníte, nevznikne vám nárok na náhradu mzdy během prvních 14 dnů nemoci. Dny neplaceného volna se také nezapočítávají do doby pro nárok na důchod.

---

NÁŠ TIP: Spočítejte si výši důchodu a věk odchodu do důchodu na kalkulačkách Euro.cz

---

Neplacené volno ve zkušební době

Také ve zkušební době je možné neplacené volno čerpat. Měli byste však počítat s tím, že se vám pak vaše zkušební doba prodlouží o dny, kdy do práce nebudete chodit.

Na co si dát pozor

Čerpání neplaceného volna může pro zaměstnance znamenat také jisté nebezpečí. V průběhu této doby totiž není nijak chráněn před výpovědí ze strany zaměstnavatele, jelikož se nejedná o ochrannou dobu v souladu s ustanovením § 53 zákoníku práce.

Po návratu do práce zaměstnavatel přidělí zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a v místě sjednaném ve smlouvě jako místo výkonu práce. Zaměstnanec se tak po skončení neplaceného volna nemusí nutně vrátit na své původní pracoviště.

Krácení dovolené při neplaceném volnu

Pokud se jedná o dovolenou, doba čerpání neplaceného volna se považuje za dobu zameškanou. Dlouhodobější neplacené volno se může projevit tím způsobem, že výměra dovolené za konkrétní kalendářní rok bude krácena. Za prvních 100 zameškaných směn (pracovních dnů) krátí zaměstnavatel dovolenou o jednu dvanáctinu. Za každých dalších 21 zameškaných směn krátí dovolenou také o jednu dvanáctinu.