V Rakousku se objevují hlasy, že by do roku 2030 měla alpská země vyrábět elektřinu ze 100 procent z obnovitelných zdrojů. Dlouholetý profesor fyziky Gero Vogl na vídeňské univerzitě tvrdí, že takové sliby jsou nezodpovědné. Rakousko bude muset i v dalších letech elektřinu dovážet, a spoléhat tak i na jadernou energii z České republiky. Proto by Rakušané neměli jádro z okolních zemí sabotovat, ale kriticky sledovat, případně investovat do nových technologií.
Nová rakouská vláda lidovců a svobodných si pohrává s myšlenkou rakouských Zelených, že by země měla být do roku 2030 nezávislá na fosilních a jaderných zdrojích elektrické energie. To znamená, že by za dvanáct let nemusela dovážet žádnou „špinavou“ elektřinu, která se například vyrábí v tolik kritizované jihočeské elektrárně Temelín.
Profesor Gero Vogl, který v letech 1985 až 2009 učil fyziku na vídeňské univerzitě a nyní je ředitelem berlínského institutu pro materiály a energii Helmholtz-Zentrum für Materialen und Energie, takový závazek považuje za krajně nezodpovědný vůči voličům, protože je nereálný. Současná lidovecká ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová ale tvrdí, že takový plán je sice ambiciózní, ale uskutečnitelný.
Rakousko je i přes dotované obnovitelné zdroje stále závislé na dovážené jaderné elektřině a elektřině vyrobené z uhlí, upozornil Vogl. „České, slovenské nebo maďarské plány na výstavbu nových jaderných reaktorů by měly být kriticky sledovány, nikoliv však sabotovány. Čistou jadernou energii budeme muset dovážet ještě dlouho,“ napsal Vogl v rakouském deníku Die Presse.
Rakousko by mělo spíše investovat do nových technologií. Nejen v souvislosti s ukládáním elektrické energie z obnovitelných zdrojů, ale také do technologií ukládání jaderného odpadu, když už se Rakousko v roce 1978 za éry kancléře Bruna Kreiskyho vzdalo jádra v referendu o zprovoznění jaderné elektrárny Zwentendorf.
Jak se využívá jaderná elektrárna Zwentendorf:
Nejbezpečnější jaderná elektrárna světa. Rakušané v nefunkčním Zwetendorfu testují i havárie
Rakouská vláda by měla podle fyzika zůstat na zemi a neslibovat něco, co je nereálné. Z neuskutečněných plánů pak vzniká mezi lidmi zbytečná frustrace.
Ukazuje se to také v Německu, kdy zástupci unie CDU/CSU a SPD, kteří jednají o nové velké koalici, oznámili, že ustupují od ambiciozních cílů předchozích vlád ohledně snižování produkce CO2 do roku 2020. Původní cíl deklarovaný v roce 2007 snížit emise oxidu uhličitého v Německu o 40 procent oproti úrovni z roku 1990 je nerealizovatelný.
Přitom ještě v září 2017 v předvolební debatě kancléřka Angela Merkelová tento cíl obhajovala s tím, že nejde cestu, jej emise snížit. Týdeník Spiegel upozornil na to, že produkce oxidu uhličitého v Německu výrazně neklesá, od roku 2009 prakticky stagnuje. Ani druhá a třetí vláda Angely Merkelové pro splnění klimatických cílů neudělala mnoho.
Zejména se jedná o posouvání termínu odstoupení od uhlí. Německo nyní musí spoléhat na uhelné a plynové elektrárny na úkor odstavovaných jaderných bloků.
Související články:
Antiatomové Rakousko se radikalizuje. Chce trestat za jádro a kontrolovat české elektrárny
Švédský recept na zelenou budoucnost: Reaktory na 60 let a větrné turbíny
Největší Temelín. Jihočeská elektrárna je nejvýkonnější jaderkou ve střední Evropě
