Problémy norského dopravce, toho času třetích největších
nízkonákladovek v Evropě, mají dlouhodobý charakter. Její nebývale velký
rozmach v průběhu prvních dvou dekád jednadvacátého století s sebou sice
přinesl nespočet nových obchodních příležitostí, ale také obří zadlužení, které
navíc v poslední době umocňovaly nelichotivé hospodářské výsledky.
Před dvěma lety vykázala společnost ztrátu v přepočtu 3,77 miliardy korun. Vloni to bylo dokonce ještě o něco víc, konkrétně pak 4,15 miliardy, jak odhalují zveřejněné finanční dokumenty. A v červených číslech se pohybovala i zkraje letošního roku, kdy podle serveru Aerotime.aero jen za první kvartál evidovala ztrátu ve výši 7,62 miliardy korun.
Kombinace velkého dluhu, částečně uzemnění její flotily v roce 2019 a nečekaná krize vyvolaná pandemií koronaviru pak tradiční nízkonákladovku vystavila hrozbě bankrotu. Ten se sice nakonec díky uskutečněné reorganizaci podařilo odvrátit, ani náhodou to však neznamená, že by se Norwegian ze svých trablů definitivně vymanily.
Přijít tak musela další úsporná opatření, na něž tentokrát podle
zpravodajského webu CNN
doplatí jejich dlouholetý dodavatel, firma Boeing. Ta totiž v důsledku nastalých
událostí přišla o zakázku, jejíž katalogová cena se pohybuje na hodnotě 10,6
miliardy dolarů (cca 253 miliard korun). Jedná se tak v jejím případě o
největší zrušenou objednávku ze strany jediného odběratele za posledních 15
měsíců, která navíc přichází v době, kdy problematickým MAXům svitla nová
kapka naděje v podobě dlouho očekávaného zahájení certifikačních letů v režii
amerického úřadu pro civilní letectví (FAA).
Šance na kompromis?
Samo vedení Boeingu doufá, že se s Norwegian dokáže dohodnout na nějakém přijatelném kompromisu a že oznámení severských aerolinek o zrušení plánované dodávky 97 strojů není definitivní záležitostí. Jakékoliv detailnější informace nicméně v tuto chvíli prozradit odmítlo.
„Nechystáme se komentovat obchodní diskuze s našimi zákazníky. Norwegian Air jsou dlouholetými zákazníky Boeingu. A stejně jako v případě mnoha dalších operátorů budeme i s nimi v těchto těžkých chvílích jednat o další možné cestě vpřed,“ řekl stroze americký výrobce letecké techniky.
Z vyjádření zástupců norského nízkonákladového dopravce ohledně současné situace bylo každopádně patrné jisté rozhořčení, neboť to byly právě zmíněné MAXy, které během uplynulého roku kvůli celoplošnému uzemnění způsobily aerolinkám Norwegian další velké finanční potíže. Společnost se s Boeingem před časem dohodla na kompenzaci, která měla podle řady expertů spočívat především ve slevách na příští nákupy a dodávky náhradních dílů a dalších nezbytných složek, jenže nyní to vzhledem k okolnostem vypadá, že o tyto „benefity“ s největší pravděpodobností přijde. A tak aby nepřišla úplně zkrátka, hodlá na místo toho si u amerického výrobce nárokovat vrácení dříve uhrazené, a za standardních podmínek nevratné zálohy.
Trhy vidí vše
Zatímco na pondělní zahájení certifikačních letů strojů 737 MAX, jejichž dvě fatální nehody z listopadu 2018, respektive března 2019 si vyžádaly životy všech 346 lidí na palubě, zareagovaly akcie Boeingu růstem o 14 procent, zpráva o zrušení rozsáhlé objednávky tyto zisky částečně vymazala. Šestiprocentní propad znamenal, že se jejich cena smrskla z 194,5 dolaru za kus na úterních 183,3.
Airbus čeká masivní propouštění
V takto vysoce oligopolním prostředí povětšinou platí, že neúspěch hlavního konkurenta znamená velmi dobrou zprávu pro druhého významného hráče na trhu – Airbus. Jenže ani evropský výrobce letecké techniky nemá tentokrát příliš důvodů k radosti. Ba naopak, krize způsobená pandemií nebezpečného koronaviru dopadla velmi tvrdě i na něj, a proto vedení společnosti musí šetřit, kdekoliv se jen dá.
K omezení výroby v důsledku nízké poptávky ze strany aerolinek přistoupili v Airbusu už před časem, nyní je tak na řadě další logický krok, a sice hromadné propouštění. To by se podle vyjádření evropského giganta mělo v nadcházejících 12 měsících týkat až 15 tisíc zaměstnanců, tedy zhruba 10 procent celé jeho pracovní síly. To vše navzdory již dříve sjednanému bankovnímu úvěru v hodnotě 15 miliard eur a francouzské státní pomoci, v rámci níž se Paříž zavázala napumpovat do celého leteckého odvětví, ať už komerčního, či vojenského, dalších 17 miliard dolarů.
„Airbus je vděčný za vládní podporu, která umožnila společnosti limitovat tato nezbytná přizpůsobovací opatření,“ uvedlo podle CNN vedení společnosti. „Ale vzhledem k tomu, že letecká doprava se na úroveň z před-covidové doby nevrátí dříve než v roce 2023, a možná ne dříve než před rokem 2025, musí Airbus přijmout dodatečná opatření, aby tak zareagoval na post-covidový ekonomický výhled,“ dodal evropský výrobce s tím, že nejvíce pracovních míst bude škrtat ve svých závodech ve Francii a Německu (v obou případech pět tisíc).
