Projekt rozšíření kapacity plynovodu Nord Stream 2 do značné míry závisí na Spojených státech a jejich protiruských sankcích. Evropské firmy, které se na plynovodu podílejí, se snaží ve Washingtonu lobbovat za projekt, v němž většinový podíl drží ruská firma Gazprom. Donald Trump je na domácí scéně pod tlakem kvůli ruskému vměšování do voleb v roce 2016, proto může být financování ohroženo. Proti je také Polsko a Dánsko. Ukrajina by rozšířením plynovodu přišla o dvě miliardy dolarů ročně.
Na zvýšení kapacity plynovodu vedoucího z Ruska do Německa mají zájem zúčastněné energetické firmy Wintershall, Uniper, OMV, Shell a Engie. Rozšíření amerických protiruských sankcí z loňského roku dává možnost Spojeným státům trestat zahraniční firmy, které se na financování projektu Nord Stream podílejí.
Pomoc s podporou projektu ve Spojených státech má zařídit Richard Burt, který lobbuje ve prospěch ruských zájmů. Je bývalým diplomatem za éry Ronalda Reagana a Gorge Bushe staršího, byl americkým velvyslancem také v Německu.
Nyní platí za proruského poradce současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil německý týdeník Die Zeit.
Na podporu proruské americké politiky dávají peníze zmíněné západoevropské energetické koncerny, které výstavbu projektu Nord Stream 2 financují. Každá společnost do zdvojnásobení kapacit plynovodu dává asi miliardu eur, celkem má jít o investici ve výši 11 miliard eur (280 miliard eur).
Zbytek financuje Gazprom, který má v projektu 51procentní podíl. I po uvalení sankcí ze srpna 2017, které podepsal Trump, Gazprom tvrdí, že projekt nemá s financováním problémy. Šéf rakouské firmy OMV Rainer Seele ale loni prohlásil, že evropské firmy problémy s financováním projektu mít budou.
Tlak na Bílý dům
Změnu postoje americké administrativy, která je ve Spojených státech pod tlakem kvůli vměšování Ruska do prezidentských voleb v roce 2016, má zařídit lobbistická Burtova PR agentura McLarty Associates, která sídlí nedaleko Bílého domu. Agentura uzavřela s konsorciem firem Nord Stream 2 smlouvu jen den před tím, než Trump sankce podepsal, tedy 1. srpna 2017 (pokud by Trump sankce vetoval, očekávalo se přehlasování Kongresem).
Nord Stream a trh s plynem v Evropě
Zdroj: nord-stream2.com
Evropské energetické firmy tvrdí, že chtějí chránit zájmy evropské energetické bezpečnosti na trhu s plynem. Nicméně ostře proti vystupuje Polsko, s projektem nesouhlasí ani Dánsko.
Polský premiér Mateusz Morawiecki hovoří o ohrožení energetické bezpečnosti EU. Německá kancléřka Angela Merkelová to naopak odmítá.
Pět energetických koncernů loni za tři měsíce PR agentuře zaplatilo sto tisíc dolarů. Prý za analýzu aktuální situace. Podle serveru opensecrets.org to bylo za celý loňský rok pro různé washingtonské lobbistické skupiny 1,45 milionu dolarů.
Blog Pavla Párala o amerických sankcích:
Kopnutí do německého kotníku
Expert na energetiku z technické univerzity v Curychu Severin Fischer varuje před tím, že se u Trumpa musí počítat se spontánními reakcemi, které nelze předvídat. „Pokud se americký prezident dostane kvůli ruskému vměšování do voleb pod tlak, může to vést k nekoordinovanému aktivismu,“ varoval Fischer.
Aby Trump ukázal americké veřejnosti svou nezávislost, mohl by sankce po evropských firmách začít uplatňovat. Obavy investorů z konsorcia Nord Stream 2 AG jsou podle něj zcela oprávněné.
Proti projektu je samozřejmě i Ukrajina. Zdvojnásobení kapacity plynovodu pod Baltským mořem by znamenalo pro Kyjev ztrátu ve výši dvou miliard dolarů ročně za tranzitní poplatky, což je asi 5 procent ukrajinského HDP.
Související články:
Gazela číslo dvě. Net4Gas postaví nový plynovod na západě Čech
Američané mohou vytlačit Rusko z evropského trhu s plynem. I když jsou dražší
