Norskou vládu žaluje hnutí Greenpeace. Důvodem je udělení licencí ropným společnostem pro průzkum těžby ropy v arktické oblasti. Podle ekologické organizace tím vláda porušila norskou ústavu, podle které má každý občan právo na zdravé životní prostředí.
Norská vláda narazila u ochránců životního prostředí kvůli svému rozhodnutí otevřít oblasti Severního ledového oceánu pro další průzkum ložisek ropy. Odpůrci další těžby fosilních paliv poukazují na ohrožení planety kvůli oteplování, jehož následky ponesou zejména další generace.
Podle organizací Greenpeace a Youth and Narure tím vláda porušila ústavní právo občanů na zdravé životní prostředí a využívání přírodních zdrojů z dlouhodobé perspektivy s tím, že uchovává toto právo i pro budoucí generace.
„Už roky se snažíme zastavit expanzi norské těžby ropy z důvodů jak místních, tak globálních,“ vysvětlil pro Guardian šéf norské pobočky Greenpeace Truls Gulowsen. Jejich připomínky pro Arktidu prý byly dlouhodobě ignorovány.
„Stát nevěnoval pozornost ani doporučení vlastních orgánů, jako je polární institut a agentura pro životní prostředí. Obě instituce odmítly udělení koncesí na těžbu v této oblasti,“ dodal.
Česko v německém žebříčku ochrany klimatu propadlo:
Česko hraje v ochraně klimatu třetí ligu. Zaostává za Indií i Čínou
Jedná se o oblast Barentsova moře. Loni ministr energetiky Tord Lien oznámil, že udělení licencí pro 13 ropných společností znamená otevření „nové kapitoly“ norského ropného průmyslu. Od roku 1994 jde o první rozšíření možnosti těžby ropy v norských vodách.
Ekologické organizace připomínají argumentaci Mezivládního panelu pro klimatickou změnu OSN, že je třeba k naplnění Pařížské dohody o klimatu nestupňovat těžbu fosilních paliv, ale naopak ji utlumovat. Norská vláda ale zpochybňuje studie možných dopadů na ekosystémy v Barentsově moři.
Advokát Pål Wergeland Lorentzen, který šéfuje skupině Norsk Klimastiftelsen, je přesvědčen, že vláda porušuje ústavu a ohrožuje splnění cílů Pařížské klimatické dohody, ke kterým se zavázala. Vláda podle něj navíc nezveřejnila studie možných dopadů na životní prostředí, jak jí nařizuje zákon.
Norský generální prokurátor Fredrik Sejersted potvrdil, že právní spor je pro Norsko důležitý v tom, že ukáže jak vykládat ústavní zákon o ochraně životního prostředí. Podle něj ale vláda neporušila příslušné zákony.
Největší vývozci emisí CO2 na světě (v tunách za rok)
Zdroj: priceofoil.org
Kritici těžby ropy a zemního plynu v Norsku upozorňují na fakt, že země je sedmým největším vývozcem emisí CO2 na světě, jak uvádí zpráva organizace Oil Change International. Na prvním místě je Rusko následované Saúdskou Arábií a Austrálií.
Gulowsen tvrdí, že soudy budou muset převzít iniciativu v mnoha zemích, kde se politika příliš vzdaluje vědeckým argumentům na ochranu klimatu, jako je tomu ve Spojených státech, Nizozemsku, Švýcarsku nebo na Novém Zélandu, kde již organizace Greenpeace iniciovala soudní spory s místními úřady. „Soudy mají mít odvahu zvrátit politická rozhodnutí, abychom ochránili svou budoucnost,“ zdůraznil.
Podle něj je norská vláda až příliš ochotná dávat volnou ruku ropnému průmyslu, přitom byla tato skandinávská země hrdá na to, že patří k prvním signatářům Pařížské klimatické dohody.
Dále čtěte:
Škodná a loutka těžařů. Vlivný ekonom Sachs se pustil do Trumpa
Zpackaná revoluce? Němci platí za elektřinu rekordní sumy
Zelený proud v Rakousku zůstává chimérou. Napojen je i na německé jádro
Trumpova cesta do minulosti: na záchranu uhlí dá přes 200 miliard ročně
