Obchodníci s komoditami musí reagovat na stravovací trendy západní civilizace. Nově je zájem o tradiční máslo a sýry, nikoliv o umělé tuky. Bezlepková dieta snižuje spotřebu pšenice, také boj proti cukru ovlivňuje jeho cenu.
Dříve ceny potravin ovlivňovala především jejich produkce, nyní musí obchodníci a producenti pozorněji sledovat chování zákazníků. Tedy to, co je v jejich jídelníčku “in“.
Typický je příklad másla. Před pár lety odborníci na výživu před živočišnými tuky varovali, máslo bylo považováno za nezdravé, mělo zvyšovat hladinu cholesterolu v krvi. Nyní se na „černou listinu“ dostaly margaríny a máslo je opět populární. Rovněž tak kvalitní sýry.
„V odvětví mléka a mléčných výrobků nárůst poptávky po přírodních ingrediencích posunula cenu másla v Evropě na rekordní úrovně. Zdravotní instituce obrátily doporučení ohledně spotřeby živočišných tuků, které vedou k onemocněním srdce. Místo toho jsou nyní jako zdravotní riziko považovány transmastné kyseliny obsažené v margarínech, které donutily spotřebitele k návratu k máslu,“ napsaly britské Financial Times.
Nutno dodat, že transmastné kyseliny se vyskytovaly v margarínech dříve, nyní se spíše ve formě ztuženého tuku používají při výrobě cukrovinek a v potravinách rychlého občerstvení.
Margaríny nebrat
Každopádně u nakupujících stačí, že si přečtou jakýkoliv článek o škodlivosti umělých tuků a přestávají kupovat margaríny úplně. Ve Spojených státech se prodeje margarínů v roce 2013 propadly na sedmdesátiletá minima.
Také v Německu oblíbenost produktů nahrazujících máslo dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 1970 spotřeboval průměrný Němec 8,9 kilogramu margarínu ročně, v roce 2014 to bylo 4,8 kilogramu.
„Poptávka po másle je velmi vysoká a sýr také slaví návrat,“ zhodnotil změny stravovacích preferencí Kevin Bellamy, analytik nizozemské banky Rabobank, jež se specializuje na zemědělské komodity.
Cena másla v Evropě se šplhá k 5000 dolarů za tunu, uvedlo americké ministerstvo zemědělství (USDA).
Vývoj ceny másla
Zdroj: clal.it
Naopak cenu cukru negativně ovlivňuje globální boj proti obezitě a zdravějšímu životnímu stylu. Zejména jde o cukr v nealkoholických nápojích, které se snaží některé vlády zdanit.
„Pokud slyšíte velké výrobce potravin a nápojů říkat, že budou používat méně cukru, můžete odhadnout, že spotřebitelé budou konzumovat méně cukru,“ vysvětlil analytik Robin Shaw z brokerské firmy Marex Spectron.
I když Severní Amerika a Evropa spotřebuje celosvětově jen 15 procent cukru, klesající poptávka trhem otřese.
Bezlepková móda
Stejné to je u pšenice. Bezlepkové diety, které jsou módní rovněž u lidí, kteří nejsou na lepek alergičtí, poptávku po pšenici snižují. Naopak tržby za bezlepkové potraviny globálně rostou. V roce 2011 byly tržby na úrovni 1,7 miliardy dolarů, loni to bylo už 3,5 miliardy dolarů (87,5 miliardy korun).
Trendy ve stravovacích návycích nastolují Spojené státy. V roce 1997 byla spotřeba v USA 147 liber pšenice na hlavu, v roce 2015 to bylo 133 liber a loni to má být méně, předpokládá USDA.
Cena pšenice za posledních pět let
source: tradingeconomics.com
Asie sice zůstává tahounem spotřeby pšenice díky oblibě „západního“ pečiva a sladkostí, do Brazílie už ale dorazila bezlepková móda, uvedla analytička Maria Mascaraqueová z firmy Euromonitor International, jež se zabývá průzkumem trhu ve více než sto zemích. Rozvíjející trhy se zpožděním kopírují nejvyspělejší země na trhu s potravinami, dodala.
Dále čtěte:
Nástup řetězců. V boji o biopotraviny prohrává kvalita
Solidární Velikonoce. Němečtí zákazníci jsou zmatení z nabídky vajec
