Čerstvě otevřený mořský větrný park Arkona je největším projektem v Baltském moři a byl postaven v rekordně krátkém čase. Šest desítek turbín má instalovaný výkon 385 MW a může zásobovat elektřinou 400 tisíc domácností. První větrné turbíny na moři se v Německu začaly točit právě před deseti lety.
Německá kancléřka Angela Merkelová při otevření větrného praku Arkona ležícího 35 kilometrů od ostrova Rujána v Baltském moři, zdůraznila, že se jedná o projekt národního významu. Bez větrné energie si už nelze v současné době německou energetiku představit.
Projekt stál 1,2 miliardy eur (31 miliard korun) a ročně sníží emise skleníkových plynů o 1,2 milionu tun ekvivalentu CO2. Je společným podnikem německé energetické firmy E.ON a norské Equinor.
60 turbín bylo instalováno loni během pouhých tří měsíců, celý proces stavby včetně uvedení do provozu trval od srpna 2016 do dubna 2019, tedy necelé tři roky. „E.ON a Equinor si zaslouží velké uznání. Stavba 60 turbín na připravené základy trvala méně než tři měsíce, což je nejrychlejší instalace, jaké se kdy podařilo docílit,“ pochválil rychlost stavby Jörg Kuhbier, jenž je čestným předsedou německé nadace pro podporu větrné energie na moři.
Elektřinu bude vykupovat francouzská firma Engie, kontrakt je uzavřen na 4 roky. Merkelová ocenila spolupráci na projektu s Francií i Norskem. Kvituje, že se všechny tři země podílí na rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Cena elektřiny je ale v Německu oproti Francii, která ve velké míře využívá jádro, dvojnásobná.
Finští zelení: Že jsme začali podporovat jádro? Nesmysl, výstavba reaktorů je fiasko
Zástupci větrné lobby upozorňují, že otevření největšího německého větrného parku v Baltském moři přichází v době, kdy stoupá kritika výstavby dalších větrných turbín zejména od ochránců přírody. Expanze větrníků na moři prý narušuje trasy tažných ptáků a hlukem ruší mořskou faunu. Z celých mořských oblastí vytváří svým způsobem průmyslové regiony.
Německo za posledních deset let postavilo 1300 větrných turbín na moři, celkově mají výkon 6,4 GW. Větrná energie tvoří na energetickém mixu Německa necelou pětinu, 80 procent elektřiny vyrobené větrníky připadá na pevninské větrné parky.
Na jaký obnovitelný zdroj energie by se mělo Česko zaměřit?
Německá vláda chce rozšířit instalovaný výkon na mořích na 15 GW do roku 2030, sektor požaduje až 20 GW. Fraunhoferův institut odhadl, že Německo by v Severním a Baltském moři mohlo mít celkově až 54 GW instalovaného výkonu větrných turbín, jež by ročně generovaly 260 TWh elektrické energie.
Nově postavené větrné parky na moři mají být od roku 2022 nezávislé na dotacích. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung napsal, že překotný rozvoj offshore větrných parků přináší riziko, že nebudou dostatečné kapacity přenosové soustavy pro odběr elektřiny. Řešením je výroba vodíku z větrné energie.
Energetická expertka Claudia Kemfertová z německého institutu pro ekonomický výzkum v Berlíně (DIW) očekává, že obnovitelné zdroje energie při podílu 60 procent na celkové spotřebě elektřiny nebudou potřebovat další dotace.
Idealistův ráj: bavorská vesnička uskutečnila vlastní Energiewende
Dále čtěte:
Větrníky kosí hmyz po miliardách. Proti fosilním zdrojům zlomek, tvrdí obhájci turbín
Absurdistán Německo: dvě plynové elektrárny uzavřít, jednu postavit
Němečtí zastánci jádra: Půl bilionu eur je pryč a stále pálíme uhlí
Jak se bourá jaderná elektrárna: Němci likvidují zdroj, který sloužil jen 13 měsíců
