Zájem politiků o alternativní technologie je téměř nulový, tvrdí zakladatel firmy Lektiko Aleš Bajgar, který stál u zrodu projektu energetického využití hlubinných děl po ukončení těžby. Pilotní projekt v jámě Doubrava III se rozjel, nakonec se ale jeho realizace odkládá.
Zasypat uhelné doly je podle Aleše Bajgara krátkodobým a neefektivním řešením. Po ukončení těžby by se jámy měly i nadále používat pro energetické účely. Jednou z variant je akumulace energie z obnovitelných zdrojů pomocí závaží v šachtách.
Na projektu pracuje s odborníky od roku 2015, o smysluplnosti energetické revitalizace se mu ale nepodařilo přesvědčit vládní politiky, kteří rozhodují o dalším osudu OKD. Stát firmu v insolvenci převzal v dubnu 2018 prostřednictvím firmy Prisko. Zaplatil za to 80 milionů korun. Oficiálně se počítalo s postupným útlumem těžby do roku 2023. V poslední době se množí spekulace, že by to mohlo být do roku 2027 nebo i déle.
Jak projekt energetického využití hlubinných děl vznikl a jak byste jej v kostce popsal?
Projekt je z mé hlavy. Vlastní myšlenka akumulovat gravitační energii není originální, je už stará. První impuls a konzultace přišly v roce 2013 s prvními signály o problémech v OKD. Pak přišla státní injekce a potřeba zanikla.
V roce 2016 jsem myšlenku oživil a shromáždil tým expertů. Byli mezi nimi bývalí vedoucí pracovníci ostravských strojírenských a energetických firem, OKD, experti z Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostravy a další. Proběhly konzultace na ministerstvu obchodu a průmyslu, Českém báňském úřadu, OKD a s insolvenčním správcem Lee Loudou.
Privatizace OKD Zdeňkem Bakalou podle vás byla:
Podstatou je rekonstruovat a využít stávající těžní zařízení v jámách pro manipulaci s pevným závažím. Při spouštění bude zátěž energii vyrábět, při vytahování spotřebovávat.
V průběhu řešení se hlavní myšlenka začala přesouvat směrem k nalezení ekonomicky udržitelného zachování konzervačního provozu dolů po ukončení těžby bez zasypání a tím i k zachování přístupu k uhlí v budoucnu. V jednou zasypaném ložisku je obnovení těžby prakticky neobnovitelné, respektive za nákladů řádově vyšších, než je budování nového dolu.
Takže původní myšlenka byla doplněna o aktivity: kogenerace metanu s druhotným využitím tepla, vysokoteplotní elektrolýza důlních vod, to znamená výroba vodíku a jeho uskladňování v důlních prostorách pro budoucí výrobu elektrické energie, tedy sezónní akumulace, využití detritových vod pro termální lázeňství, získávání tepelné energie tepelnými čerpadly, ohřev detritových vod, využití tepelného spádu a zbytkové teplo z kogenerace, respektive elektrolýzy k pohonu Stirlingova motoru, který vyrábí elektrickou energii.
Uvedl jste, že jste spolupracoval na projektu s OKD, Českým báňským úřadem a ministerstvem obchodu a průmyslu. Jak byla příprava pilotního projektu daleko?
Pro přípravu pilotních projektu byla získána dotace z programu EFEKT MPO. Pilotní projekt byl koncepčně navržen včetně strojní výbavy za spolupráce s českou pobočkou firmy Siemens. Ze strany OKD byla k realizaci pilotního projektu nabídnuta lokalita Jáma Doubrava III. Byl zhodnocen stav lokality a posouzeny nutné úpravy.
Bakalův recept na zbohatnutí: levně koupit, vysát, zmizet
Proč nedošlo k realizaci projektu?
K realizaci pilotního projektu jsme hodlali využít dotaci programu Evropské unie Horizont 2020 SME Instrument (až 2,5 milionu eur). Pro spolufinancování se však nepodařilo sehnat partnera. Společnost OKD finanční účast na projektu odmítla.
Konzultoval jste využití dolů po ukončení těžby i s politiky? Jak se k tomuto řešení staví?
Konzultace proběhla s poslancem Leo Luzarem. Jeho reakce byla vstřícná. Pan poslanec na můj popud interpeloval ministryni financí s odkazem na vládní usnesení 144/2017, jež ukládá jednotlivým ministrům optimální využití a zhodnocení relevantních superstrategických surovin Evropské unie. Dle EU, potažmo surovinové politiky ČR, patří koksovatelné uhlí mezi superstrategické suroviny EU. Reakce ministryně Aleny Schillerové byla zcela obecná a negativní.
Dále to byla konzultace konzultace s poslancem Jaroslavem Faltýnkem. Poukázal na neznalost problematiky a odkázal na ministryni financí Schillerovou jako by ministryně byla důlní expert. Ta nereagovala.
Přečtěte si esej: Smutek starých cejnů aneb Stručná historie privatizace
Také jsem oslovil europoslance Evžena Tošenovského. Jeho reakce byla obecně negativní k zasypání dolů. Vyslovil souhlas s nalézáním alternativ, odkázal na velkorysé řešení v Polsku a Severním Porýní-Vestfálsku.
Europoslankyně Kateřina Konečná projevila odpor k zasypání dolů, souhlasila s nalézáním alternativ a hledáním finančních zdrojů mimo ČR (Horizont 2020). Varovala před neochotou vládních stran měnit nastoupenou dráhu k likvidaci dolů.
Poslanec Lukáš Černohorský obecně záměr schválil, ovšem bez hlubší orientace v problematice.
Na místní úrovni jsem věc konzultoval s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Jakubem Unuckem a náměstkem primátora Ostravy Zbyňkem Pražákem. Upozornili mě na to, že OKD a.s. je vlastněna státem, respektive státní firmou Prisko, a. s., a že na místní úrovni neexistuje žádný nástroj, jak chování OKD ovlivnit. Ochota centrálních orgánů měnit cestu k likvidaci dolů je nulová.
Stěžujete si, že politici nepodporují alternativní řešení v energetice obecně. Můžete to upřesnit?
Efektivní zavádění obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrníky a fotovoltaika, v našich podmínkách nezbytně předpokládá vytvoření akumulační kapacity. Jde jak o silovou energii, tak o energii regulační, kterou ve formě takzvaných podpůrných služeb nakupuje ČEPS pro stabilizaci energetické sítě. Za rok 2018 bylo například nakoupeno 25 GWh kladné regulační elektrické energie. Nutno připomenout, že regulační energie se až na výjimky pořizuje ze zdrojů spalujících fosilní palivo.
Poukazuje se na nestabilitu dodávek z obnovitelných zdrojů. Neochota zkoumat všechny možnosti k řešení této nestability - včetně využití potenciálu existujících důlních děl - vypovídá ve skutečnosti o neochotě ke zkoumání efektivního způsoby zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na produkci elektřiny.
Přečtěte si rozhovor:
Pravda vyjde najevo, říká exmanažer MUS a buddhista Koláček
Jaké možnosti doly po ukončení těžby nabízejí? Dá se finančně vyčíslit jejich ekonomický potenciál?
Je nutno říci, že ve fázi, kterou jsme řešili, jsme se zabývali především technickou uskutečnitelností záměrů.
Ekonomický potenciál spočívá v přidané hodnotě a synergii aktivit: zvýšení možnosti uplatnění obnovitelných zdrojů na produkci elektrické energie, zachování přístupu k zásobám uhlí do budoucna, přičemž odhadovaná bilanční zásoba uhlí v ostravsko-karvinském revíru je cca 6 miliard tun, dále sezónní akumulaci elektrické energie formou vodíkové technologie, zvýšení návštěvnické atraktivity Moravskoslezského kraje. V dojezdové vzdálenosti 1 hodiny od Ostravy žije 6,5 milionu osob – takovou vlastnost nemá žádný region v ČR.
Vyhodnocení bezprostředních přínosů jednotlivých synergických aktivit není možné bez postupného ověřování formou pilotních projektů.
Skotská firma Gravitricity nabízí také řešení ukládání energie v opuštěných šachtách pomocí závaží a jeho navíjení. Máte informace o tom, že jedná i s českými subjekty?
Firmu Gravitricity jsem kontaktoval po seznámení s článkem na Euro.cz a informoval ji o našem projektu. Vyměňujeme si informace. Informovali mne o jejich kontaktu s firmou Moravskoslezské Investice a Development, a.s., což je agentura zřízená Moravskoslezským krajem. Sdělil jsem jim svůj názor na perspektivu této spolupráce a pokračujeme v konzultacích.
Jaké jsou podle vás hlavní důvody pro to, aby doly nebyly zasypány?
Mimo umrtvení přístupu k existujícím zásobám uhlí nejen k energetickému ale i potenciálně chemickotechnologickému využití představuje likvidace dolů likvidaci naakumulovaného technicko-intelektuálního potenciálu, technologií, infrastruktury. Všechny důlní lokality jsou propojeny vedením 110 kV včetně regulační a transformační technologie – po likvidaci dolů to zůstane bez užitku.
Ekonomické využití dolů po ukončení těžby znamená výrazné snížení důlních vlivů na povrchu souvisejících s údržbou důlních prostor, a tím i snížení nákladů na jejich likvidaci. Nepřímé náklady po likvidaci dolů budou násobně vyšší než vlastní bezprostřední náklady na útlum.
Nová huť Klementa Gupty. Ostravský závod čekají velké změny
Jako jednu z možností revitalizace dolů uvádíte i vznik termálních lázní. Jak by to podle vás fungovalo?
V ostravsko-karvinském revíru se nacházejí geologické útvary zvané detrit, nasycené jodo-bromovou solankou. Ta se užívá v Lázních Darkov, ovšem potenciál je násobně vyšší. K ohřevu a rozvoji termolázeňství se nabízí geotermální energie prostřednictvím tepelných čerpadel.
Termální lázeňství má mimořádný návštěvnický potenciál, v regionu takové kapacity neexistují. Vzdálené termální lázně, Velké Losiny a na Slovensku Vrbov, jsou masivně navštěvovány polskými návštěvníky. Existuje po nich mimořádná poptávka.
| Aleš Bajgar |
|---|
| Vzděláním je technik - strojař. Má 25 let praxi v oblasti informatiky (programátor, IT administrátor), posledních 10 let působí jako projektový manažer dotačních projektů pro veřejnou i privátní sféru. Od roku 2016 iniciátor a koordinátor řešitelského týmu projektu využití hlubinných dolů pro akumulaci elektrické energie. |
Přečtěte si: Zeman: Bakala je nový Viktor Kožený. Na OKD vydělal sto miliard
Dále čtěte:
Miliardové pohledávky Citibank za OKD jsou platné, rozhodl soud
Soumrak uhelné éry. Tykačovy uhelné doly se loni propadly do ztráty
Fárat se bude. OKD chce prodloužit těžbu do roku 2030
Konec se blíží. Objem těžby černého uhlí v Česku prudce klesá
Uhelné elektrárny škodí ovzduší více než hutě, největším znečišťovatelem Česka jsou Počerady
