Drobní živnostníci, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, se musí připravit na výrazný zásah do svých peněženek. Odvody zasílané na správu sociálního zabezpečení se jim od ledna 2019 zvýší o 199 korun, zdravotním pojišťovnám pošlou každý měsíc o 184 korun více.
V roce 2017 osoby samostatně výdělečně činné zvýšení záloh placených na zdravotním a sociálním pojištění takřka nepoznaly, loni museli do kapsy sáhnout podstatně hlouběji. A za rok 2019 zaplatí pojištěnci se živnostenským listem státu zase o něco více. Povinné odvody na sociální zabezpečení a pro zdravotní pojišťovny se vypočítávají z průměrné mzdy, která letos opět rostla. Proto také vzrostly i minimální částky odváděné na zdravotním a sociálním pojištění.
Chcete změnit zdravotní pojišťovnu? Šanci máte do konce března, na další si počkáte
Zvyšování odvodů není pro osoby samostatně výdělečně činné, ať už živnostníky či ty mimo rejstřík, ničím novým. Za posledních dvanáct let narostly u obou pojištění zhruba o polovinu. V roce 2019 bude ovšem zvýšení dosud nejcitelnější.
Čtěte o růstu průměrné mzdy v Česku:
Průměrná mzda vyšplhala nad 29 tisíc. Reálně se zvýšila o 4,2 procenta
V roce 2019 vláda očekává růst průměrné mzdy na 32 699 korun (oproti 29 979 korunám v roce 2018). „Princip pro výpočet sazeb zůstává stejný jako v uplynulých letech. V případě minimálních záloh je to u zdravotního pojištění 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy a u sociálního pojištění 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy,“ uvádí Gabriela Ivanco, daňová poradkyně ze společnosti Mazars.
Minimální měsíční zálohy u zdravotního pojištění se tedy v roce 2019 zvýší z 2024 na 2 208 korun a u odvodů pro Českou správu sociálního zabezpečení z 2189 na 2 388korun. Drobní živnostníci, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na zálohách celkem o 383 korun měsíčně víc než v roce 2018.
Minimální odvody OSVČ a výdajový paušál
Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začaly, a dále pak ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk nebyl vyšší než průměrná mzda v zemi. Takových je přitom v Česku stále většina.
Pracujete v zahraničí? Přijet na léčbu do Česka můžete, ale jen jako samoplátce
Hrubým ziskem se rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji při výpočtu daně. Živnostník si tedy reálně vydělá víc, ale díky výdajovému paušálu si zisk sníží a zařadí se mezi plátce minimálních záloh. Kdo i tak průměrnou mzdu překročí, odvede částku rostoucí poměrně k vykázanému zisku. Celkem se povinné odvody pro OSVČ a živnostníky vyšplhají na 55 152 korun ročně. V roce 2015 to bylo zhruba o 10 000 korun méně.
Další povinnosti
Kdo podniká jen „na vedlejšák“ zaplatí zálohy na sociální pojištění oproti roku 2017 vyšší jen o 79 korun, tedy 955 korun měsíčně. Povinnost ale platí jen pro ty, kteří s podnikáním začínají, nebo ty, kteří mají dlouhodobě vyšší zisky než 2,4násobek průměrné měsíční mzdy.
Minimum na zdravotní pojištění není třeba platit formou záloh každý měsíc, vše lze zaplatit najednou, a to až v roce 2020. Celkovou částku zdravotní pojišťovna vypočítá podle toho, jaký hospodářský výsledek plátce vykáže v daňovém přiznání.
Čtěte: Jaké daňové změny čekají v roce 2018 zaměstnance?
Zdanění příjmů ze zahraničí: zaplatit můžete i dvakrát
Jsou odvody v Česku vysoké, nebo ne?
Mzdy v Česku patří k nejvíce daňově zatíženým ze zemí OECD
Kolik si ukousne stát? Česko na tom není v rámci OECD špatně
