Společnosti Apple a Nike, automobilový závodník Louis Hamilton či zpěvák irské skupiny U2 Bono se zařadili mezi firmy a osobnosti, jejichž jména se objevila v takzvaných Paradise Papers, dokumentech, které odhalují, jak vlivní a velmi bohatí lidé využívají daňové ráje.
Podle dokumentů, které zveřejnilo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), Apple po zpřísnění podmínek v Irsku využil daňového systému ostrova Jersey, který je závislým územím britské koruny. Výrobce obuvi Nike zase ve snaze platit nižší daně vytvořil offshorovou firmu na Bermudách a podle listu Le Monde využil i skulinu v nizozemských zákonech, aby snížil své daně v Evropě.
Vyhnout se placení daní za svůj soukromý letoun se podle Paradise Papers snažil také pilot Formule 1 Hamilton, který využil dalšího britského korunního území s výhodnými daňovými podmínkami - ostrova Man. Jeho počínání už vyšetřují britské úřady.
Zpěvák Bono je podle odhalení ICIJ akcionářem maltské společnosti, která investovala do litevského obchodního centra a využívala přitom ke snižování odvodů daňových rájů.
Jak se slavní vyhýbají daním? Přečtěte si více
Po takzvaných Panamských dokumentech (Panama Papers) přináší podle ICIJ nový únik dat nová odhalení, jak hluboce je systém daňových rájů propojen se světem politiky, osobního bohatství i velkých korporací, které se vyhýbají daním čím dál sofistikovanějšími účetními operacemi.
Zdrojem uniklých dat jsou dvě offshoreové společností: Appleby a Estera. Jedna sídlí na Bermudách, druhá v Singapuru. Téměř sedm milionů záznamů spadá do období od roku 1950 do roku 2016.
Mezi známými lidmi, kteří jsou v Paradise Papers jmenováni, je britská královna Alžběta II., americký ministr obchodu Willbur Ross, poradce a blízký přítel kanadského premiéra Justina Trudeaua Stephen Bronfman, jordánská královna Núr a několik brazilských a ruských ministrů.
Skandálem je legalita operací
„Ve všeobecném pozdvižení kvůli Paradise Papers se zapomíná na to, že to samo o sobě není trestné. Je možné, že (Paradise Papers) nakonec neodhalí vůbec žádné nelegální obchody. Ale ukazují, že obrovské koncerny a superbohatí vůbec žádné zákony porušovat nemusejí. Tím skandálem jsou zákony samotné,“ je přesvědčen deník Neue Osnabrücker Zeitung.
Současné zákony podle něj umožňují elitám platit tak malé daně, jak je jen možné. Zároveň díky nim země Evropské unie mohou krást daně dalším členům společenství. To se podle Neue Osnabrücker Zeitung musí změnit. Evropa podle něj potřebuje černou listinu s daňovými ráji a minimální sazby daně pro koncerny.
Nejznámější daňové kauzy
Offshore Leaks - Tento únik informací, zveřejněný v dubnu 2013, odhalil totožnost tisíců majitelů anonymního majetku na Britských Panenských ostrovech. Byli mezi nimi i vysocí političtí představitelé například z Ruska, Ázerbájdžánu, Číny, Kanady, Pákistánu a dalších zemí i milionáři zapletení do podvodů. Přes dva miliony dokumentů se týkalo asi 130.000 lidí a 120 tisíc firem ze 170 zemí světa, kteří měli své účty v bankách jednoho z karibských daňových rájů. O zveřejnění citlivých dat se zasloužilo ICIJ.
LuxLeaks - Aféra kolem nadstandardních dohod v Lucembursku, díky nimž velké společnosti ušetřily miliardy eur na daních, se rozhořela v listopadu 2014. ICIJ tehdy přišlo s výčtem stovek nadnárodních firem, které takto v minulosti postupovaly. Patřily mezi ně například Apple, Amazon, IKEA, Pepsi či Axa. Lucemburské úřady trvají na tom, že dohody byly zcela legální. Pod tlakem politiků, kteří se zavázali bojovat proti daňovým únikům, ale začaly od podobných dohod ustupovat. Údaje měly objem čtyři GB. Dva informátoři, na které podala žalobu poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC), která dohody zprostředkovávala a pro kterou oba informátoři původně pracovali, skončili u soudu, jeden dostal podmínku, druhý byl osvobozen. Novinář, který o aféře informoval, byl zproštěn obvinění.
Swiss Leaks - Švýcarská větev britské banky HSBC dlouhá léta pomáhala svým bohatým klientům vyhýbat se placení daní a spravovala černá konta desítkám tisíc zákazníků z celého světa, včetně zločinců a obchodníků se zbraněmi, ale i známých podnikatelů, sportovců (Diego Forlán nebo Vernando Alonso), politiků a celebrit. Výsledky šetření ICIJ zveřejnilo v únoru 2015. Uniklá data o objemu 3,3 GB se údajně týkají účtů v hodnotě 180 miliard dolarů, které patřily více než 100 000 lidem a 20 000 firmám. S Českem je spojeno asi 91 klientů pobočky, z nichž 11 má český pas nebo občanství. Není ale jasné, zda čeští klienti využili služeb HSBC k tomu, aby se vyhnuli placení daní. V listopadu 2015 byl ve Švýcarsku odsouzen v nepřítomnosti bývalý francouzský zaměstnanec HSBC Hervé Falciani, který předal v roce 2008 francouzským úřadům desetitisíce dokumentů o klientech HSBC a jejich účtech. Pět let vězení si ale neodsedí, protože je francouzský občan a žije ve Francii, která ho do Švýcarska nevydá. V dubnu 2015 zahájily vyšetřování banky HSBC i francouzské úřady.
Panama Papers - Několik předních světových médií začalo loni 3. dubna zveřejňovat dokumenty panamské právní firmy Mossack Fonseca, ze kterých vyplynulo, že firma pomáhala svým klientům co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti. Dokumenty se týkají 214 tisíc subjektů z 200 zemí světa, celkem se jednalo o 2,6 terabytu dat neboli více než 11,5 milionu listin. Po odhalení skandálu rezignovali někteří politici, například islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson či španělský ministr průmyslu José Manuel Soria. Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku ukázaly uniklé dokumenty firmy Mossack Fonseca také na 283 Čechů.
Služeb panamské kanceláře využívali například lidé z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina, ukrajinského prezidenta Petra Porošenka nebo argentinské hlavy státu Mauricia Macriho. Britský premiér David Cameron čelil kritice kvůli offshoreovému investičnímu fondu svého otce. V kauze figurovali i fotbalista Barcelony Lionel Messi či španělský režisér Pedro Almodóvar.
Prosté vlastnictví offshoreové firmy automaticky neznamená porušení zákona. Tím může být třeba její konkrétní využití k praní špinavých peněz či daňovým únikům. Společnost Mossack Fonseca se hájila tím, že za 40 let nikdy nebyla obviněna z kriminální činnosti. Počátkem letošního roku ale byli dva hlavní společníci kanceláře, Ramón Fonseca a Jürgen Mossack, oficiálně vzati do vazby a obviněni z praní peněz v souvislosti s největším korupčním skandálem posledních desetiletí v Brazílii. Později byli propuštěni na kauci.
Dále čtěte:
