Vláda uvolnila 2,5 miliardy vlastníkům lesů postižených kůrovcovou kalamitou. Ochránci přírody si stěžují, že se řeší jen následky, nikoli příčiny krize.
Dvě a půl miliardy korun uvolnila vláda pro nestátní vlastníky lesů. Peníze mají být kompenzací za škody způsobené v porostech letošní kůrovcovou kalamitou. Jeden a půl miliardy mají získat letos, o další miliardě se bude jednat příští rok.
Dotace se nebude týkat státních Lesů České republiky ani Vojenských lesů a statků. Naopak prostředky mohou získat obce pro lesy ve své správě. Majitelé lesů a dřevozpracovatelé přitom uvedli, že by letos potřebovali na boj s kůrovcem kolem sedmi až osmi miliard korun.
Věříte, že se les může sám vzpamatovat z ataku kůrovce?
Vlastníci lesů se podle materiálu ministerstva zemědělství od konce roku 2017 dostávají s prodejní cenou jehličnatého dříví pod úroveň nákladů nutných k zákonné obnově porostů, včetně výsadby stromů a jejich ochrany.
„Ceny jehličnatého dříví z kalamitních těžeb se za poslední dva roky výrazně propadly. Vlastníci lesů proto nemají peníze na obnovu lesa a následnou péči o něj, dotace by jim tak měla částečně dorovnat ztráty, aby měli dostatek financí nutných na zajištění řádné péče o les. Není určená na těžební náklady a nemůže být řeč ani o příspěvku k tvorbě zisku,“ konstatoval ministr zemědělství Miroslav Toman.
Škody za desítky miliard
Ekonomické škody od roku 2018 do roku 2020 by mohly být podle resortu 32,6 miliardy korun. Stát podle materiálu nebude dotací podporovat zisk vlastníků lesa ani zdroje na reprodukci dlouhodobého majetku. Podpora bude vypočítána jako rozdíl mezi náklady, které musí dávat vlastníci lesů na jejich obnovu, a hodnotou skutečně prodaného dříví.
Objem podpory v následujících letech pak ministerstvo vyčíslí podle skutečného rozsahu kůrovcové kalamity a vývoje cen na trhu se dřívím. Předpokládá přitom, že nepříznivé vlivy budou i nadále přetrvávat. Pokud ale dojde v ochraně lesa a na trhu se dřívím k příznivému vývoji, ministerstvo podporu omezí nebo úplně zastaví před rokem 2021.
Kůrovec a pád cen dřeva. Lesům ČR v pololetí klesl zisk o 90 procent
Do roku 2015 činil dlouhodobý průměr roční těžby kůrovcového dříví zhruba 1,5 milionu metrů krychlových. Pro porovnání, v letošním prvním pololetí jen státní podnik Lesy České republiky zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z loňských 1,35 milionu metrů krychlových. V celém Česku se loni vytěžilo 23 milionů metrů krychlových kalamitního dřeva, z toho 13 milionů metrů krychlových po kůrovci.
Kvůli kalamitě začala letos v dubnu platit novela zákona, podle níž stát rozdělil Česko na zóny s různými stupni opatření. Na celém území od té doby platí možnost odložit těžbu suchých stromů, ze kterých již kůrovec vylétl, aby se lesníci mohli soustředit na zásahy v porostech, kde to má ještě význam. Toto opatření bude platit do konce roku 2022.
Řeší následky, ne příčiny
Ochránci přírody přitom upozorňují, že ani miliardové dotace pro lesníky neřeší hlavní důvody současné situace. Tedy dlouhodobé sázení jehličnatých monokultur namísto přirozených smíšených lesů bez nepůvodních druhů dřevin. Lesníci, kteří nyní žádají od vlády odškodné, totiž nejsou jen obětí současné katastrofy. Tím, že přes varování vědců dlouhodobě oslabovali lesy sázením rozsáhlých smrčin, se stali hlavními viníky současné krize. Změny klimatu a kůrovec její vypuknutí jen urychlily a zvýšily rozsah škod.
Ochranáři proto chtějí záruky, že se nynější situace nebude opakovat. „Miliardy korun, které bude výsadba lesů stát, přijdou vniveč, pokud nezajistíme snížení stavů zvěře, která sazenice spásá, a do lesů se nedostanou pestré druhy stromů, které mají ve vedru šanci na přežití. Ministerstvo zemědělství již prokázalo, že o potřebnou změnu nestojí, přestože mu to uložila vláda i strategické lesnické dokumenty,“ upozorňuje Jan Skalík, koordinátor výzvy Zachraňme lesy.
Novela problémy neodstraní
Novela lesního zákona, kterou předložilo ministerstvo zemědělství, podle něj zcela ignoruje potřebné změny v přístupu k lesnickému hospodaření. Neřeší například změnu nevhodné dřevinné skladby lesů, omezování holosečí ani prodloužení lhůty potřebné k zalesnění tak, aby vznikl prostor pro přirozené zmlazení porostů.
Přečtěte si:
Ochránci přírody chtějí dosáhnout také zrušení nesmyslného proplácení takzvané újmy za ochranu přírody, kterou vyplácí státní Agentura ochrany přírody (AOPK) ze státního rozpočtu státnímu podniku Lesy ČR. Ten má přitom ochranu lesní přírody zajišťovat ze svého poslání daného zřizovacími předpisy. Ekologové rovněž požadují podporu šetrnějšího hospodaření v lesích přírodě blízkými postupy.
Někteří poslanci proto ve spolupráci s ochranáři připravili pozměňovací návrhy, tak aby po projednávání novely lesního zákona bylo zajištěno postupné převedení lesů ze současně převažujícího hospodaření s nepřirozenými smrkovými monokulturami na věkově i druhově pestré lesy, které budou lépe přizpůsobené klimatickým změnám a odolnější vůči kalamitám.
Nejenom kůrovec
Porosty přitom nedecimuje pouze kůrovec. Snahy obnovit lesy zničené škůdcem narážejí na další, léta neřešený problém tuzemských lesů – přemnoženou zvěř. Nejen v kalamitních oblastech jsou vysoké stavy především spárkaté zvěře limitem úspěšné obnovy porostů i významným ekonomickým faktorem ovlivňujícím náklady vlastníků a správců lesů.
| Škody způsobené zvěří na vysazených porostech |
|---|
| • 10 % stromů je v ČR poškozeno zvěří |
| • 20 % stromků v obnově je poškozeno zvěří (v některých krajích je poškozeno až 31 %) |
| • 35 % stromků vysazených v rámci obnovy je poškozeno okusem zvěře do výšky 1,3 m (jedle 46,2 %). |
Zdroj: Czech Forest
„V souvislosti s propadem cen dříví a ekonomickými problémy vlastníků lesů tak nyní hrozí, že na ochranu před zvěří nebudou mít dostatek prostředků, a obnova lesů se tím zkomplikuje a významně prodlouží. Proto je nutné situaci řešit,“ upozorňuje Miloš Kučera z think tanku Czech forest.
Toto odborné sdružení proto požádalo o řešení situace nejen ministerstvo zemědělství, vlastníky a správce lesů, ale především myslivce. Ti dlouhodobě udržují příliš vysoké stavy zvěře, aby měli při lovech větší šanci skolit srnce nebo jelena. O snižování vysokých stavů zvěře dlouhodobě usilují také ochránci přírody a vědci. Podle nich by se omezování mělo zaměřit především na nepůvodní druhy zvěře, jako je jelen sika nebo muflon. Například jelen sika dlouhodobě ohrožuje tuzemskou přírodu nejen okusováním dřevin, ale také křížením s domácím jelenem evropským. Tím vznikají populace bezcenných kříženců, které se šíří na stále větší plochy České republiky.
Hledání rovnováhy
Podle lesníků je třeba začít hledat rovnováhu mezi stavy zvěře a stavem lesa. „Národní inventarizace lesů, statistika dopravních nehod se zvěří a další výzkumné projekty jasně potvrzují, že v mnoha oblastech je zvěř přemnožená a působí neúměrné škody,“ zdůrazňuje Miloš Kučera.
Podle statistik je například zvěří poškozeno až 35 procent stromků do výšky 1,3 metru, ale třeba u jedlí je to dokonce 46,2 procenta. Vše zhoršuje i úbytek počtu aktivních myslivců, kteří mají vztah nejen k lovu zvěře, ale i ke krajině a přírodě jako celku.
| Nejen kritika |
|---|
| • Nejenom kritice současného způsobu hospodaření v lesích se věnují ekologové. Snaží se také v praxi ukázat, jak by nové, lepší lesy mohly vypadat. Hnutí DUHA ve spolupráci s Lesy České republiky zahájily v červenci společný projekt. V jeho rámci dobrovolníci opravovali, stavěli i bourali lesní oplocenky v Českém ráji. „Oplocenky zabrání zvěři v okusování a olupování mladých jedlí a listnáčů, zejména dubů. Dobrovolníci dělají smysluplnou práci a je za nimi vidět,“ ocenil jejich týdenní působení ve státních lesích hořický lesní správce z Lesů ČR Jiří Dunda. • V okolí Města Albrechtice, postiženém kůrovcovou kalamitou, zase vysévali semena břízy. Ideální přípravné dřeviny pro nový les. „Teplota na vykácených svazích může být hodně vysoká, takže se v půdě ujme málokterá dřevina. Semenáčky břízy ale odolávají i v extrémních podmínkách. Bříza navíc rychle roste, takže je pro kalamitní holiny vhodná,“ uvedl Jan Skalík, koordinátor výzvy Zachraňme lesy. |
Pokud se problematika škod způsobených zvěří nezačne včas a efektivně řešit, hrozí podle lesníků, že se kalamitní plochy v některých oblastech vůbec nemusí podařit obnovit a dojde k degradaci půd a dalšímu poškození vodního režimu. „Přetrvávající tlak zvěře bude dále znamenat poškozování dřevin a jejich následné pomalé odrůstání a náchylnost k různým chorobám. Tlak zvěře také nedovolí vytváření druhově a věkově pestrých porostů,“ pokračuje Miloš Kučera.
Vysoké stavy zvěře navíc vedou ke snížení kvality chovu a šíření nemocí v její populaci. Kromě lesů způsobují také škody na zemědělských plodinách, které jsou rovněž poškozené suchem. Kvůli tomu, jak přemnožená zvěř hledá nová území a zdroje potravy, objevuje se také stále více v blízkosti silnic nebo na okrajích měst.
Komise pro zvěř
Namísto toho, aby o stavech zvěře rozhodovali jen myslivci, chtějí lesníci dosáhnout toho, aby vznikla speciální komise, která by při inventarizaci lesů řešila také míru škod od zvěře v jednotlivých oblastech. Podmínkou úspěchu tohoto přístupu je ale oddělení přímých hodnotitelů škod od lokálních vazeb, to znamená, že by hodnotitelé působili po celé republice, mimo okolí a kraj svého bydliště, tvrdí experti.
Podle odborníků by stát v této oblasti neměl zaspat podobně, jako se to stalo před šířením kůrovce. Odborníci již tři desítky let upozorňovali, že sázení smrkových monokultur nemůže skončit jinak než katastrofou. Přesto resort tento přístup toleroval. „Bylo by krajně nezodpovědné, začít tuto problematiku skutečně řešit až v situaci, kdy se jako limit obnovy lesů projeví v plošné podobě. Zvěř do lesa patří, ale v takovém počtu, aby neznemožňovala jeho obnovu a existenci,“ poukazuje Miloš Kučera.
S omezením přemnožené zvěře by přitom nemuseli pomáhat jen myslivci. Pokud se v Česku rozšíří vlci do dalších oblastí, mohli by přispět ke snížení stavů zvěře. Právě to, že člověk vlka z většiny území vytlačil, se nyní vrací v podobě stamilionových až miliardových škod na lesních porostech způsobených okusem přemnoženou zvěří.
Z tohoto pohledu jsou tak kompenzace, které stát musí vyplácet za hospodářská zvířata usmrcená velkými šelmami, zanedbatelné.
Článek vyšel v magazínu Profit
