Platem jsou odměňováni zaměstnanci státu, krajů, měst a obcí a jimi zřizovaných rozpočtových a příspěvkových organizací. Jde tedy o širokou škálu veřejných služeb, jako jsou učitelé, policie, vojsko, hasiči, lékaři a zdravotní sestry ve většině nemocnic nebo sociální pracovníci, pečovatelky či zaměstnanci v kultuře a další. Mzdou jsou pak odměňováni všichni ostatní, tedy zaměstnanci v soukromém sektoru.
Co je plat?
Odměňování platem je určováno příslušným nařízením vlády, které udává nejen stupnici platových tarifů, ale také výši příplatků. Jde o tzv. platové tabulky, které musejí zaměstnavatelé ve veřejném sektoru bezpodmínečně respektovat. Plat se tedy zaměstnancům zvýší (či sníží) parametrickou změnou tohoto nařízení vlády.
Jak si říct o vyšší plat: důležité je načasování a dobré argumenty
Většinou je tomu tak k 1. lednu každého roku, ale často jsme svědky toho, že k navýšení dochází i v průběhu roku, jako například k 1. červenci 2017 u pečovatelek, sociálních pracovníků, pracovníků v kultuře či THP pracovníkům v sociálních službách a ve školství.
Co je mzda?
Mzda má v porovnání s platem méně regulací a předpisů a výše jejího stanovení zaměstnavatelem (formou mzdového výměru) je volnější. Přesto je jí věnováno jiné nařízení vlády, které udává všem zaměstnavatelům nejen mzdu minimální, ale i tzv. nejnižší úroveň zaručené mzdy.
Jednotlivé profese a pracovní činnosti jsou rozděleny do osmi skupin podle složitosti, namáhavosti a odpovědnosti vykonávané práce. Vše nad tyto minimální limity je pak předmětem dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
| Skupina prací | Nejnižší úroveň zaručené mzdy (za hodinu) | Nejnižší úroveň zaručené mzdy (za měsíc) |
|---|---|---|
| 1 | 73,20 | 12 200 |
| 2 | 80,80 | 13 500 |
| 3 | 89,20 | 14 900 |
| 4 | 98,50 | 16 400 |
| 5 | 108,80 | 18 100 |
| 6 | 120,10 | 20 000 |
| 7 | 132,60 | 22 100 |
| 8 | 146,40 | 24 400 |
Zdroj: mpsv
Přesnější znění otázky zda plat, nebo mzdu, by bylo, zda pracovat spíše v soukromém sektoru, nebo ve veřejném. Když se v 90. letech nastavoval systém odměňování, byla jedna ze základních premis, že práce ve veřejném sektoru má více pozitiv a přínosů, a proto by měl být plat nižší než mzdy, protože v sektoru soukromém tyto jistoty či výhody chybějí. Za několik let se však tento poměr změnil a u obdobných profesí a pracovních pozic je spíše pravidlem, že plat je vyšší než mzda.
Hořet ano, vyhořet ne. Jak se bránit stresu
Různé jsou i determinanty, které způsobují zvyšování platů a mezd. Ke zvyšování platů dochází výhradně rozhodnutím vlády, na kterou vyvíjejí tlak zejména odborové svazy, aby právě jejich segment měl vyšší růst než segmenty ostatní.
Nejde ani tak o ekonomickou situaci naší země či stav státního rozpočtu nebo rozpočtů obecně veřejných, jako spíše o tyto tlaky či skutečnost, jak moc jsme blízko volbám.
Růst mezd a platů
Posledním zásadním rozdílem mezi platem a mzdou je stanovení jejich výše a růstu. Každý zaměstnavatel by měl stanovovat za stejné pracovní výkony stejnou mzdu či plat. Problémem je, že posouzení objemu a kvality pracovních výsledků a výkonů může být různé, dle různých principů, často i ovlivněné subjektivním hodnocením managementu. V soukromém sektoru mnohdy stanovuje výši mzdy a její zvyšování nadřízený či majitel na základě ekonomických možností firmy a s přihlédnutím ke každému zaměstnanci, jeho schopnostem, výkonu či přístupu.
Mzdová kalkulačka: vypočítejte si čistou mzdu
U platů tomu tak není. Jen pokud se změní již zmíněné „centrální“ tabulky, teprve pak dostanou zaměstnanci odměňovaní platem „přidáno“. Ano, hovoříme pouze o tarifním platu stanoveném v závislosti na třídě (dle kvalifikace) a stupni (dle započitatelných let praxe). Pro ohodnocení rozdílného pracovního nasazení a dosažených výsledků práce slouží osobní příplatek či odměna konkrétního zaměstnance, kterými lze odlišit schopné a pilné od neschopných a lenivých.
Stejný plat za stejnou práci
Nemohu souhlasit se zjednodušeným tvrzením, že za stejnou práci má být v Česku stejná odměna. Ano, za stejný výkon ve veřejném sektoru by měla být stejná odměna. Ale tento výkon vidí každý nadřízený a odměnit ho může právě těmi nenárokovými složkami platu, na které nemá skoro žádné prostředky. Stejně tak logika růstu platu na základě odpracovaných let, tedy platových stupňů, mi připadá nespravedlivá.
Osobně jsem v rámci nastavení odměňování zaměstnanců nejen ve veřejném segmentu zastáncem přístupu, který stanoví výši odměny dle výkonu, přístupu a zkušeností, nikoli dle počtu odpracovaných let. A už vůbec nemusí platit, že úředník, učitel či zdravotní sestra musejí mít stejnou odměnu, protože dělají stejnou práci. Domnívám se, že ten, kdo je lepší a snaží se víc, by měl být lépe odměňován a tím stimulován se ještě více a dále rozvíjet a zlepšovat.
Autor je prezidentem Unie zaměstnavatelských svazů ČR
Dále čtěte:
Učitel, nebo europoslanec? Platy státních zaměstnanců se liší o stovky tisíc
Výše platu - věc veřejná?
